Zapálené obchody a další mrtví. V Chile zuří protesty, policisté přejeli fotbalového fanouška

Už tři oběti si vyžádaly nepokoje v Santiagu de Chile vyvolané úterním incidentem, při němž policejní auto před stadionem přejelo a zabilo fotbalového fanouška. V pátek protestující v reakci na jeho smrt zapálili supermarket, kde se udusil muž, píše agentura AFP. Jihoamerickou zemí zmítají nepokoje od podzimu, do ulic ženou Chilany hlavně ekonomické problémy v čele s nerovností ve společnosti.

V noci na pátek propukly v Santiagu již třetí den po sobě nepokoje, při kterých skupina protestujících zpustošila a zapálila supermarket ve čtvrti San Ramón na jižním předměstí metropole Santiaga. Na místo následně dorazili hasiči, kteří našli tělo muže. Další dva lidi se jim následně podařilo z plamenů vytáhnout živé.

Už zase hoří barikády

Vandalové napadli ještě jeden supermarket, u nějž policie zatkla 16 lidí. Na více místech v chilské metropoli protestující zapálili barikády.

Úterní smrt fotbalového fanouška v mnohých oživila vztek na policii, která po loňských masivních protestech čelila obvinění, že postupovala proti pokojným demonstrantům nepřiměřenou silou. Příslušníci bezpečnostních složek zadržené demonstranty podle mnoha nevládních a mezinárodních organizací mučili či znásilňovali.

Po přejetí fanouška policejním antonem vyplula nespokojenost mnohých znovu na povrch. Policie uvedla, že řidiče vozidla zatkla, a incident vyšetřuje.

Ve středu zemřel při protestech na barikádách ve čtvrti San Ramón 22letý muž. Den poté rozezlený dav zaútočil zhruba na dvě desítky policejních stanic. Jeden policista přišel o život a dalších 46 jich utrpělo zranění, uvedly místní úřady.

Při nepokojích, jež vypukly loni v říjnu kvůli a jejichž záminkou bylo zvýšení cen jízdenek na metro, zemřelo 23 lidí. Další tisíce při střetech s policií utrpěly zranění. Vandalové během protestů zapalovali budovy, rabovali obchody a ničili hromadnou dopravu. Do ulic byla povolána poprvé od pádu režimu diktátora Augusta Pinocheta v roce 1990 také armáda.

Protesty se po několika týdnech proměnily v převážně pokojné manifestace pořádané každý pátek v centru Santiaga. V posledních dnech se však situace ve městě opět vyhrocuje.

Chilané demonstrují kvůli růstu životních nákladů a dlouhodobé neochotě vlády řešit sociální nerovnost. Lidé si stěžují na stav školství nebo zdravotních služeb.

Chilané budou hlasovat o nové ústavě

Prezident Sebastián Piňera v reakci na nepokoje už dříve slíbil, že jeho vláda předloží parlamentu změny základního zákona. V Chile nyní platí ústava z roku 1980, tedy ještě z doby diktátora Augusta Pinocheta, který vládl v letech 1973 až 1990. Od té doby byla pouze několikrát upravena.

Piňera chce v ústavě jasně definovaná práva lidí i povinnosti státu. Zdůraznil, že je potřeba větší zodpovědnost státu, co se týče makroekonomické rovnováhy a správného využití veřejných prostředků. Referendum se má konat v dubnu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Zpomalte.“ Papež zveřejnil encykliku o AI

Papež Lev XIV. ve svém prvním významném dokumentu vyzval vlády, aby zpomalily vývoj systémů umělé inteligence, a varoval, že tyto systémy šíří dezinformace, upřednostňují konflikty a hrozí, že svět zavedou na cestu nekonečné války.
před 27 mminutami

SNS žádá odvolání jí navrženého ministra Taraby

Nejmenší slovenská vládní strana SNS žádá odvolat ministra životního prostředí Tomáše Tarabu, kterého do této funkce navrhla po parlamentních volbách z roku 2023. Předseda SNS Andrej Danko v pondělí po schůzce s premiérem Robertem Ficem (Smer) řekl, že návrh je definitivní. Fico jednání s Dankem zatím nekomentoval.
před 35 mminutami

Na Filipínách po zřícení rozestavěného domu zemřeli čtyři lidé

Čtyři lidé zemřeli a dalších sedmnáct se pohřešuje ve filipínském městě Angeles poté, co se tam v neděli zřítila rozestavěná devítipatrová budova. Informuje o tom agentura Reuters s odvoláním na záchranáře. Podle úřadů jsou mezi mrtvými a zasypanými hlavně stavební dělníci. Záchranáři z trosek vyprostili blíže neurčený počet lehce zraněných lidí, další se z nich dokázali dostat sami.
před 2 hhodinami

Kdo ovládne data, vyhraje válku, říká k dronům šéf štábu letectva NATO

Hrozby v oblasti vzdušných sil se vyvíjí rychleji než dosud a nejzávažnější je otázka dronů, řekl v rozhovoru pro Českou televizi náčelník štábu Spojeneckého leteckého velitelství NATO Frank Gräfe, který působí na letecké základně Ramstein v Německu. Podle něj je k vybudování efektivní obrany vůči dronům klíčové zpracování dat a správné využití komplexních i levně dostupných prostředků. V rozhovoru mluvil také o obraně vzdušného prostoru v Pobaltí a dotkl se i pracovních vztahů s Američany.
před 2 hhodinami

Volby na Kypru vyhrála pravice před komunisty. Posílili nacionalisté i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru zvítězila pravice před komunisty, oslabili centristé podporující prezidenta a posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influencer, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů a volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
01:04Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
04:13Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 20 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami
Načítání...