Západoafrické státy plánují možnou vojenskou intervenci v Nigeru

Západoafrické státy začaly plánovat možnou vojenskou intervenci do Nigeru po tamním ozbrojeném převratu, ale zároveň se nevzdávají naděje na mírové řešení krize, informuje agentura Reuters. Blok sdružující země regionu po čtvrtečním summitu nařídil aktivaci pohotovostních sil pro případný zásah proti nigerské juntě, ale zdůraznil, že na stole jsou stále všechny možnosti včetně použití síly. Náčelníci generálních štábů Hospodářského společenství západoafrických států (ECOWAS) se sejdou příští týden v Ghaně.

Vojenská junta vedená generálem Abdourahamanem Tianim 26. července svrhla demokraticky zvoleného nigerského prezidenta Mohameda Bazouma, jehož od té doby drží v domácím vězení s rodinou v údajně nelidských podmínkách. Za poslední tři roky jde v neklidné oblasti západní a střední Afriky už o sedmý puč.

Zatím není jasné, kolik by pohotovostní síly ECOWAS měly jednotek, které země by se na nich podílely a zda by do Nigeru skutečně vpadly. Podle bezpečnostních analytiků by mohly čítat na pět tisíc vojáků pod vedením Nigérie a jejich sestavení by mohlo trvat i týdny, uvedla agentura AP. To může otevřít prostor pro další jednání.

Zatímco Západ, OSN a ECOWAS vyvíjejí na nigerskou juntu tlak, aby se vzdala moci a dosadila Bazouma zpět do úřadu prezidenta, vojenské vlády v sousedních státech Mali a Burkina Faso uvedly, že v případě vojenské intervence přispěchají pučistům na pomoc.

Agentura AP s odvoláním na své zdroje uvedla, že pučisté varovali přední americkou diplomatku, že Bazouma zabijí, pokud by sousední země podnikly vojenský zásah s cílem obnovit jeho vládu.

Junta nespolupracuje

Státy ECOWAS po čtvrtečním summitu uvedly, že junta dosud veškeré jejich diplomatické úsilí „tvrdošíjně odmítá“. Francie oznámila, že podporuje všechny závěry z jednání bloku, nevyjádřila se ale k tomu, zda by nabídla nějakou konkrétní podporu v případě vojenské intervence.

Svou podporu úsilí ECOWAS potvrdil také americký ministr zahraničí Antony Blinken, podle nějž by Spojené státy povolaly juntu k odpovědnosti za ohrožení bezpečnosti Bazouma a jeho rodiny. K okamžitému propuštění prezidenta vyzvala také Evropská unie.

„Prezident Bazoum zasvětil svůj život zlepšení životních podmínek nigerského lidu. Nic nemůže ospravedlnit takovýto přístup,“ uvedl v prohlášení šéf unijní diplomacie Josep Borrell.

Organizace na ochranu lidských práv Human Rights Watch (HRW) uvedla, že tento týden s prezidentem Bazoumem hovořila a že ji informoval o „nelidském a krutém“ zacházení, jemuž jsou on, jeho žena a syn ze strany junty vystaveni. Prezident podle HRW také řekl, že dům je od 2. srpna bez elektřiny, pučisté odmítli poskytnout jeho nemocnému synovi lékařskou pomoc a nepustili k nim příbuzné ani přátele, kteří jim chtěli donést potraviny.

Současný vývoj vzbuzuje obavy z dalších nepokojů a prohloubení nestability v regionu. Niger patří mezi nejchudší země světa, má však bohatá naleziště uranu a je klíčovým spojencem Západu v boji proti islamistickým radikálům v oblasti Sahelu. V zemi mají stále rozmístěné své vojáky Spojené státy, Francie, Německo a Itálie.

Protesty v hlavním městě

V hlavním městě Nigeru Niamey se v pátek shromáždily tisíce stoupenců junty poblíž francouzské vojenské základny a skandovaly hesla nepřátelská vůči Francii, informovala AFP. Protestující také mávali ruskými a nigerskými vlajkami a provolávali podporu pučistům.

„Přinutíme Francouze odejít! ECOWAS není nezávislý, je manipulován Francií, je tu vnější vliv,“ prohlásil Aziz Rabeh Ali, člen studentského svazu podporujícího vojenský režim. Podle AFP ale jinak bylo shromáždění poměrně klidné.

Francie, spojenec Nigeru před státním převratem a věrný podporovatel svrženého prezidenta, vyslala do země přibližně 1500 vojáků, aby se připojili k nigerské armádě v boji proti džihádistickým skupinám, které sužují velkou část Sahelu. Částečně jsou rozmístěni na základně v Niamey společně s nigerskou armádou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 49 mminutami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 1 hhodinou

„Žádní králové,“ zní opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, koná další vlna demonstrací proti prezidentu Donaldu Trumpovi a jeho autoritářským tendencím. V padesáti amerických státech a několika městech mimo USA je ohlášeno více než 3200 akcí, uvedla agentura Reuters. Dvě předchozí vlny protestů No Kings měly miliony účastníků.
před 3 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 5 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 7 hhodinami

Velryba na severu Německa znovu uvázla na mělčině

Velryba, která na několik dnů uvázla na mělčině v Baltském moři na severu Německa, než se osvobodila, se dostala do stejné situace v nedalekém zálivu. S odvoláním na organizaci na ochranu přírody Greenpeace to v sobotu napsala agentura DPA.
před 9 hhodinami
Načítání...