Západní pomoc Ukrajině začíná narážet na limity, ohroženi ale nejsme, hodnotí analytici

Nahrávám video

Ochranu ukrajinských měst před ruskými útoky by brzy měly zajistit systémy protivzdušné obrany NASAMS. První dva už zemi dodaly Spojené státy, neoficiálně se mluví také o další munici do raketometů HIMARS. Západní země však podle analýzy agentury AP začínají v podpoře Ukrajiny narážet na své limity. Vybavenost evropských armád, kapacitu obranného průmyslu i roli Spojených států v konfliktu diskutovali v pořadu Události, komentáře reportér Jan Gazdík z Aktuálně.cz, Tomáš Kolařík z CZDEFENCE a odborník na jaderné zbraně z Univerzity Karlovy Vlastislav Bříza.

Podle analýzy AP by nedostatek zbraní mohl znamenat problémy pro spojence Ukrajiny. Podpora Ukrajiny podle agentury zatížila už tak zdecimované zásoby zbraní nejen v řadě menších zemí. Gazdík však upozornil, že ekonomika členských států NATO a dalších spojenců Ukrajiny je násobně větší než ekonomika Ruska, což se projevuje i na schopnosti vyrábět a nakupovat nové zbraně.

„Netvrdím, že to nemůže způsobit jisté obtíže, ale opravdu bych se vyvaroval kategorických tvrzení, že to ohrožuje naši bezpečnost,“ zdůraznil. Státy NATO podle něj „dokážou nastartovat svoje kapacity tak, aby ohrožení minimalizovaly“.

Kolařík se domnívá, že situace v některých spojeneckých zemích může být obtížná, protože se musí rozhodnout mezi doplněním vlastních zásob a munice, nebo další podporou Ukrajiny. „Ale musíme si uvědomit, že vojenská podpora Ukrajiny zároveň znamená vyšší bezpečnost NATO a zemí Evropy, protože jiná větší hrozba, než je současná válka na Ukrajině, v Evropě v současné době nehrozí,“ upozornil. Spíš než k zastavení dodávek zbraní Kyjevu podle něj dojde k jejich přenastavení.

Gazdík doplnil, že v českých zbrojovkách bylo před začátkem války velké množství vyřazené těžké vojenské techniky, například tanků T-54 a T-55, samohybných houfnic a bojových vozidel pěchoty, které jsou dnes často nasazeny na frontě. „Dosud jsme dodávali zbraňové systémy, které byly nadbytečné,“ shrnul Bříza s ohledem na celou západní Evropu.

Západ sází na kvalitu, Rusko na kvantitu

Problematický podle něj může být faktor času. „Náběh výroby, respektive rozšíření výroby zabere čas. V tuto chvíli je válka v tak velké intenzitě, že není možné pro jakékoliv zbrojovky světa, pakliže nejsou převedeny na válečnou ekonomiku, (…) vyrábět takové množství zbraní, které by doplnilo stavy ukrajinské armády,“ vysvětluje analytik.

Nadále podle něj platí, že Ukrajina potřebuje zejména zbraně sovětské výroby. Upozornil však, že i „modernější zbraňové systémy již docházejí“. Podle Kolaříka se navíc západní zbrojní průmysl soustředí na kvalitu, zatímco ten ruský na kvantitu.

Za dobrý příklad Kolařík považuje Tatru Kopřivnice, která od května zaměstnala téměř šest set nových pracovníků a rozšířila tak výrobu. „Rozvoj obranného průmyslu není něco nového, o čem jsme se bavili na podzim, ale probíhá už od jarních měsíců.“

Výdaje na obranu

Otázku obranyschopnosti možná řeší i Spojené státy, i když Pentagon údaje o svých vlastních zásobách neposkytuje. Washington nicméně od února vyčlenil na zbraně pro Ukrajinu přes 400 miliard korun, což některé členy Kongresu znervózňuje. Ze Spojených států putují do Evropy zejména houfnice, raketomety HIMARS nebo protitankové střely. V dodávkách tanků nebo stíhacích bojových letounů spoléhá Washington na země bývalého východního bloku, upozornil Kolařík.

Gazdík připomněl, že Spojené státy hradí zhruba tři čtvrtiny rozpočtu NATO, zatímco některé evropské země v minulosti své obranné rozpočty zmenšovaly. „Donekonečna na politiku škrcení vlastních obranných rozpočtů a spoléhání se, že jsou tady přece Spojené státy, které nás ochrání, prostě prodlužovat nelze. I Američanům může dojít trpělivost,“ varoval.

„Existuje snad jeden jediný stát, který tuto konvenční oblast nepodcenil, a tím je Polsko,“ řekl Bříza. Varšava si objednala další dodávky zbraňových systémů, díky kterým se stane „když ne nejsilnější, tak jednou ze tří nejsilnějších armád Evropy“, ačkoliv nedisponuje jadernými zbraněmi. Ostatní státy se k tomuto úsilí podle Břízy musí připojit, i když se projeví se zpožděním.

Přesto by stažení Spojených států z evropského obranného systému vedlo k „absolutní disproporci a dysbalanci na evropském kontinentu“, dodal Bříza. Rusko by totiž získalo značnou převahu v oblasti jaderných zbraní.

Gazdík: Vývoj je nepředvídatelný

Rusko nedávno během vojenského cvičení otestovalo své jaderné síly, včetně ponorek, bombardérů a balistických střel. Podle Břízy šlo o standardní každoroční cvičení podle mezinárodních norem, které však ukazuje, že je federace schopná udeřit v rámci minut kdekoliv na světě.

Podle Kolaříka lze ale s blížící se zimou očekávat zklidnění frontové linie. Obnovení kampaně čeká na jaře, kdy předpokládá intenzivní boje. Jedinou významnou operací do konce roku podle něj bude bitva o Cherson a pokus ukrajinské armády o překročení Dněpru.

Dle Gazdíka lze vývoj následujících týdnů předpovědět jen s obtížemi. „Myslím, že to neví ani Putin,“ řekl. „Jsme denně svědky toho, že se dějí věci, které bychom ještě před týdnem naprosto neočekávali. Ať už jde o masové vraždy, ať už jde o bombardování civilních sídlišť jak v době druhé světové války. Myslím, že to nikdo nedokáže odhadnout,“ zakončil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
před 1 hhodinou

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů, kteří volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
před 4 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 11 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 14 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 20 hhodinami
Načítání...