Balkánské země se mohou stát členy Evropské unie, jejíž rozšíření však není samozřejmostí a bude záležet na budoucí shodě unijních států. Tak zní hlavní závěr středečního setkání prezidentů a premiérů zemí evropského bloku s vůdci šesti států západního Balkánu, kteří dlouhodobě usilují o urychlení stagnujícího přijímacího procesu.
Evropská unie přislíbila státům ve svém jihovýchodním sousedství hospodářskou a další pomoc, podle řady unijních lídrů včetně českého premiéra Andreje Babiše (ANO) by se však k rozšiřování měla postavit jednoznačněji.
„Poselstvím je, že západní Balkán patří do Evropské unie. Chceme je v Evropské unii. Jsme jedna evropská rodina,“ řekla ve středu novinářům předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Na rozdíl od ní však řada členských států nevidí další rozšíření bloku tak jednoznačně.
Srbsko, Černá Hora, Albánie, Severní Makedonie, Bosna a Kosovo dlouhodobě usilují o členství, mnozí obyvatelé i politici těchto zemí jsou však v posledních měsících zklamáni malou vůlí k pokroku ze strany některých unijních států.
Bulharsko kvůli jazykovým sporům blokuje zahájení rozhovorů se Severní Makedonií, pětice členských států dosud neuznala existenci Kosova a Francie s několika dalšími západoevropskými zeměmi zase zpochybňuje současná pravidla celého přijímacího procesu. Unijní činitelé navíc mluví o tom, že požadované reformy v balkánských státech probíhají pomalu a vina za stagnaci procesu je i na jejich straně.
Předseda Evropské rady Charles Michel konstatoval, že EU sice diskutuje, zda má na další rozšíření kapacitu, balkánské státy však na druhou stranu mohou zlepšit svou pozici urychlením reforem.
Srbský prezident Aleksandar Vučić po jednání připustil, že pokud jeho země nevyřeší dlouhodobé spory s Kosovem o jeho existenci, do unie se nedostane. „Perspektiva rozšíření existuje, ale ne všechny členské státy (do něj) mají stejnou chuť,“ řekl novinářům.
Příslib, který trvá už osmnáct let
Šéfové unijních států se v nynějším společném prohlášení postavili za rozšíření, podmínili je však „důvěryhodnými reformami“ a „principem vlastních zásluh“. Doplnili, že pro Unii bude důležitým hlediskem, zda dokáže v budoucnu „zajistit vlastní kapacitu k integraci nových členů“.
„Je to špatně… Buď řekněme, že ano, nebo že ne, ale diskutovat o tom takhle dlouho je problém,“ řekl po středečním jednání novinářům předseda české vlády. Narážel na fakt, že EU poprvé přislíbila balkánským zemím rozšiřování jejich směrem před osmnácti lety, celý proces se ale příliš neposouvá.
Důležitou roli může mít v celé záležitosti unijní české předsednictví, které začne za tři čtvrtě roku. Česko označuje členství balkánských států za jednu ze svých priorit a vedení EU přebere po Francii, od níž se aktivní přístup nečeká.
Francouzský prezident Emmanuel Macron po středečním jednání prohlásil, že balkánské státy si sice zaslouží evropskou perspektivu, unie by však zároveň kvůli přijetí dalších šesti členů musela reformovat vlastní rozhodovací proces, který je podle něj již nyní pomalý a neefektivní. Zdůraznil také, že EU musí tamním státům pomáhat prostřednictvím investic a posilování vzájemného obchodu.
Společné prohlášení lídrů obsahuje závazek finanční pomoci, která má vyvolat investice v celkové výši 30 miliard eur (760 miliard korun). EU zároveň přislíbila pokračování dodávek vakcín proti covidu-19 tak, aby balkánské země koncem letošního roku dosáhly evropského průměru proočkovanosti. Chce také postupně odstraňovat roamingové poplatky za telefonní spojení balkánských a unijních zemí.
