Začarovaný kruh brexitu. Londýn čeká na vývoj v Bruselu, Brusel zase na kroky Londýna

Nahrávám video

Spojené království má podle současných předpokladů opustit Evropskou unii už za šest dní. Zda k brexitu 31. října skutečně dojde, však stále není jasné a na definitivní odpověď si budou muset nejen Britové podle všeho ještě pár dní počkat. V Bruselu o posunu termínu brexitu jednali velvyslanci unijních zemí. Na novém datu se neshodli, chtějí počkat až na vývoj dění v Londýně. Tam by měla v pondělí Dolní sněmovna hlasovat o vypsání předčasných voleb. Britská opozice svůj souhlas s volbami ovšem podmiňuje unijním ujištěním o delším odkladu.

Většina unijních států je společně s předsedou Evropské rady Donaldem Tuskem pro odklad nejdéle na tři měsíce, tedy do 31. ledna. Zejména Francie se zatím vyslovovala pro co nejbližší termín, ve čtvrtek ale dala najevo, že je žádost o odklad do konce ledna ochotná podpořit, pokud ji Británie jasně odůvodní.

O odklad odchodu země z EU požádal v sobotu premiér Boris Johnson na základě zákona, který poslanci schválili v září ve snaze zabránit brexitu bez dohody.

S definitivním rozhodnutím o žádosti o odkladu chtějí unijní diplomaté počkat až do pondělí, kdy má britská Dolní sněmovna hlasovat o vypsání předčasných voleb. 

Návrh Donalda Tuska, který měli zástupci unijních zemí v pátek na stole, počítal s tím, že by Británie mohla evropský blok opustit i dříve než za tři měsíce, pokud by ratifikovala výstupní dohodu uzavřenou minulý týden. Naopak pokud by Británie skutečně vypsala nové volby, mohlo by být podle některých diplomatů na místě odsunout brexit i o delší dobu, než jsou navrhované tři měsíce.

Boris Johnson stále věří, že se brexit uskuteční na konci října
Zdroj: Paul Grover/Reuters

Volby jsou jediné řešení, tvrdí Johnson

Brexitový pat chce Boris Johnson vyřešit vypsáním předčasných voleb na 12. prosince. Ministr financí Sajid Javid ujistil, že vláda bude vyvolávat hlasování o volbách „znovu a znovu“, dokud je sněmovna nepodpoří.

Johnson potřebuje pro ukončení činnosti Dolní sněmovny získat 434 poslanců, tedy dvoutřetinovou většinu.

Opoziční labouristé ovšem dali najevo, že jejich postoj k této možnosti bude záležet právě na rozhodnutí sedmadvacítky ohledně oddálení termínu odchodu. „Smeťte ze stolu brexit bez dohody a my předčasné volby jasně podpoříme. Volal jsem po nich celou dobu od konání posledních voleb, protože tato země je potřebuje,“ tvrdí šéf nejsilnější opoziční strany Jeremy Corbyn.

Také předseda sněmovní frakce skotských nacionalistů (SNP) Ian Blackford řekl, že jeho strana podpoří co nejrychlejší uspořádání předčasných voleb, ovšem za předpokladu, že EU termín brexitu odloží. Podobně se k volbám staví i liberální demokraté. Velšská Plaid Cymru volby odmítá.

„Je těžké zbavit se dojmu, že jde o politický manévr, který hraničí s vydíráním. (Boris Johnson) nabízí výměnou za čas na řádné projednání rozvodové smlouvy s EU vypsání předčasných voleb,“ komentuje situaci na britské politické scéně spolupracovník ČT v Londýně Ivan Kytka.

Předčasné volby jsou nevyhnutelné a dřív nebo později k nim musí dojít, jinak se Británie stane neovladatelnou zemí.
Ivan Kytka

Premiér Johnson po pátečních bezvýsledných rozhovorech unijních velvyslanců zopakoval, že věří v možnost brexitu k 31. říjnu. „Samozřejmě že je 31. říjen stále možný, mohli bychom odejít 31. října, bohužel to ale záleží na tom, co řekne EU,“ řekl premiér.

V minulosti Johnson uváděl, že by byl raději „mrtvý v příkopě“, než aby posunul termín brexitu.

Ministr financí Javid přitom připustil, že aktuální termín brexitu „není možné dodržet“.

Ražba brexitových mincí zastavena

Ministr financí už podle deníku The Daily Telegraph nechal pozastavit ražbu památeční brexitové mince v hodnotě 50 pencí s datem 31. října. Úřad sice odmítl věc komentovat, podle listu blízkého vládě je ale pravděpodobné, že vyrobeny už byly stovky tisíc těchto mincí. Bulvární noviny The Sun ale píší, že vyraženo bylo jen tisíc mincí s chybným datem.

Nápad na minci s nápisem „Mír, prosperita a přátelství se všemi národy“ na jedné straně a podobiznou královny Alžběty II. a původním datem brexitu 29. března 2019 na straně druhé se objevil za předchozího ministra financí Philipa Hammonda.

Jeho nástupce Javid pak rozhodl o vydání tří milionů mincí s datem 31. října 2019, které se měly dostat do oběhu v těchto dnech. Dalších sedm milionů mělo následovat příští rok.

Už vyražené mince budou podle britského tisku cenným sběratelským kouskem, jejich hodnota se odhaduje až na 800 liber (23 600 korun) za jednu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
před 1 hhodinou

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů, kteří volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
před 5 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 12 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 15 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 21 hhodinami
Načítání...