Z korunního prince Charlese se stal král Karel III.

Alžbětinská éra skončila. Po smrti královny Alžběty II. se novým panovníkem Spojeného království a dalších 15 nezávislých států sdružených ve Společenství národů stal její syn Charles, který si zvolil panovnické jméno Karel III. Na trůn usedl po rekordně dlouhé době strávené v roli následníka trůnu, prince z Walesu. Úkolu, na který se připravoval celý život, se ujímá v 73 letech.

Na rozdíl od své matky, která se stala královnou, když jí bylo 25 let, měl Charles jednu nespornou výhodu – celý život se místo panovnických záležitostí mohl věnovat svým vášním: ochraně životního prostředí, biofarmaření, architektuře, umění nebo homeopatické medicíně.

Už v 70. letech například upozorňoval na nebezpečí, které pro životní prostředí znamenají plasty. Varoval před narůstajícími emisemi i globálním oteplováním v době, kdy byla pro zbytek světa tato témata zcela abstraktní.

Bojoval také za tradiční architekturu a její soulad s okolní krajinou, dominantní vliv automobilového provozu na podobu měst považuje za tragickou chybu 20. století. Své názory a představy se nikdy nebál obhajovat při veřejných diskusích a v případech, které odporovaly jeho přesvědčení, dokázal vystupovat velmi aktivně a vytrvale.

V roli panovníka jej ale čeká naprosto jiný úkol – zůstat nestranný.

Charlesovou celoživotní vášní je životní prostředí
Zdroj: Dylan Martinez/Reuters

Narozen pro trůn

Nejstarší syn se korunní princezně Alžbětě a Philipovi, vévodovi z Edinburghu, narodil 14. listopadu 1948 v Buckinghamském paláci. O měsíc později jej arcibiskup z Canterbury pokřtil jako Charlese Philipa Arthura George.

Už ve svých třech letech se Charles stal faktickým následníkem trůnu, když po smrti Jiřího VI. v roce 1952 usedla na trůn jeho matka jako královna Alžběta II. O rok později se Charles stal prvním následníkem britského trůnu, který osobně přihlížel korunovaci své matky.

Jako prvnímu následníkovi trůnu se mu také dostalo běžného vzdělání. Po soukromé základní škole v Londýně nastoupil v devíti letech na internátní školu v Cheamu, která jej měla podle jeho otce zocelit. Charles ale na internátu trpěl, těžko si hledal kamarády a po prázdninách se návratu do školy děsil. Vůči jeho námitkám však zůstával otec hluchý.

obrázek
Zdroj: ČT24

V patnácti letech zamířil stále stejně zakřiknutý Charles do internátu v Gordonstounu v severním Skotsku. Školu kladoucí důraz na disciplínu, vytrvalost a tělesnou zdatnost absolvoval v mládí i jeho otec. Co ale vyhovovalo tvrdému a asketickému Philipovi, bylo pro nesmělého a ve sportu neobratného Charlese naprosto nesnesitelné.

Pět let strávených v Gordonstounu popsal jako „vězení“ plné šikany, ledových sprch a běhání za rozbřesku. Rodiče prosil, aby se mohl vrátit domů, Philip ale trval na svém: očekával, že prožitá protivenství jeho syna posílí.

Vysokoškolská studia Charles začal na univerzitě v Cambridge obory archeologie a antropologie, později se zaměřil na historii, ze které získal v roce 1970 titul bakaláře. O pět let později studium v Cambridge ukončil a stal se tak prvním následníkem britského trůnu s vysokoškolským diplomem.

Po uzavření studií se vydal do armády, kde získal licenci pro pilotování vrtulníků a jako první člen královské rodiny úspěšně absolvoval výsadkářský výcvik.

Na počátku své námořní kariéry potkal o rok starší Camillu Shandovou. Traduje se, že když se Camilla s Charlesem viděla poprvé, oslovila jej větou „moje prababička byla milenkou vašeho pradědečka – co s tím uděláme?“ Vztah trval půl roku, než musel Charles odplout na moře. Camilla se následně provdala za důstojníka jízdní gardy Andrew Parkera Bowlese, někdejšího přítele Charlesovy sestry, princezny Anny.

Po odchodu z armády založil v roce 1976 Nadaci prince Charlese, jež pomáhá handicapovaným v Británii, a dosud pomohla více než 870 tisícům lidí získat zaměstnání či vzdělání.

obrázek
Zdroj: ČT24

Šest dekád princem z Walesu

obrázek
Zdroj: ČT24

Od 14. století získávají tradičně (nikoliv automaticky) následníci britského trůnu titul prince (či knížete) z Walesu. Charles se jím stal už ve svých deseti letech v roce 1958, oficiálně korunován byl až 1. července 1969.

Obřad na starobylém velšském hradě Caernerfon sledovalo po celém světě 500 milionů televizních diváků, přímo na hrad byly pozvány čtyři tisícovky hostů.

Charles před královnou poklekl a přijal insignie úřadu: meč s heslem „Ich dien“ (Sloužím), korunu z velšského zlata s emblémy trojího pera, které je znakem knížete velšského, prsten s ametystem na znak jednoty s Walesem, zlaté žezlo a purpurový hedvábný plášť.

„Nejvíce pro mě znamenalo a nejvíce mě dojalo, když jsem mamince vložil ruce do dlaní a přísahal jí lenní poslušnost, že ji budu za cenu života bránit přede všemi,“ vzpomínal Charles po letech. Své matce tak během investitury dal stejný slib, jako jí ho dal princ Philip při její korunovaci.

Charlesovi tímto okamžikem oficiálně začalo čekání na trůn. Držitelem „rekordu“ se stal v dubnu 2011, kdy překonal téměř šedesátileté čekání pozdějšího krále Eduarda VII.

obrázek
Zdroj: ČT24

Svatba bez pohádkového konce

Po několika kratších vztazích začal Charles v roce 1980 chodit s o dvanáct let mladší lady Dianou Spencerovou. Média, která netrpělivě očekávala oznámení svatby, pronásledovala Dianu tak zběsile, až se do situace vložil princ Philip a syna vyzval, aby věc vyřešil. Charles to později svému životopisci popsal jako „nemístný tlak“. Nakonec Dianu požádal o ruku.

Pohádková svatba, kterou v červenci 1981 v přímém přenosu sledovaly miliony lidí po celém světě, ale páru štěstí nepřinesla. Z manželství vzešli dva potomci, princové William a Henry, které Charles občas v legraci oslovoval „syn číslo jedna“ a „syn číslo dva“.

Bouřlivé manželství s Dianou se na přelomu 80. a 90. let stalo vděčným soustem britského bulváru a v roce 1996 skončilo rozvodem. Diana obviňovala Charlese z toho, že odmítl ukončit vztah se svou dlouholetou milenkou Camillou Parker Bowlesovou. Charles přitom ujišťoval, že si uchovával svoji víru v manželství, „dokud se nenávratně nerozpadlo“.

Princ Charles uzavřel civilní sňatek s Camillou Parker-Bowlesovou 9. dubna 2005, následně dostal pár i církevní požehnání v kapli svatého Jíří ve Windsoru
Zdroj: Reuters

Požehnání rozvedenému následníkovi

Po smrti princezny Diany v roce 1997 Charles přestal svůj dlouholetý vztah s Camillou před veřejností skrývat a v dubnu 2005 si ji vzal za manželku na windsorské radnici Guildhall.

I když nebyli oddáni v kostele, jejich sňatek byl jasným potvrzením změn, kterými královská rodina společně se svými poddanými prošla. Zatímco v době Alžbětina nástupu na trůn nebylo možné, aby se rozvedení lidé účastnili společenských akcí u dvora, nyní si rozvedený následník trůnu vzal rozvedenou ženu.

V roce 1949 jeho matka odsoudila rozvod jako „jedno z největších zel společnosti“. V 90. letech, kdy se schylovalo k Charlesově rozvodu s Dianou, se Alžběta s hrůzou obávala, že její syn všechno zavrhne a kvůli Camille se vzdá trůnu stejně jako jeho prastrýc, vévoda z Windsoru.

Po Dianině smrti a skoro deseti letech, které od ní utekly, ale Charles dostal do své matky – a zároveň hlavy anglikánské církve – k druhému sňatku svolení. Velkou roli hrála i podpora britské veřejnosti Chrarlesově dalšímu manželství.

Camilla si postupně po boku „svého“ prince získávala čím dál větší náklonost lidu, své úkoly v královské rodině plnila bez velké publicity, za což si u královny získala úctu.

Rodina prince Charlese
Zdroj: Chris Jackson/Getty Images/Clarence House/Reuters

Charlesův starší syn William dal monarchii dalšího následníka, prince George. Se svou manželkou Catherine má William další dvě děti, princeznu Charlotte a prince Luise. Také mladší s Charlesových potomků, princ Harry založil rodinu. Se svou manželkou se ale rozhodl pro život v ústranní a výsad i povinností člena královské rodiny se vzdal.

Aktivní následník

Charles během své „kariéry“ prince z Walesu nikdy neváhal napsat dopis ministerstvům projednávajícím záležitosti, které jej obzvlášť zajímaly. Tyto ručně psané listy, o jejichž zveřejnění se později strhla bitva, se s odkazem na princův škrabopis označovaly jako „pavoučí“ dopisy.

V televizním dokumentu, který BBC odvysílala v roce 2018 u příležitosti Charlesových 70. narozenin, ale následník trůnu ujišťoval, že by jako panovník žádné veřejné kampaně nevedl a rozhodně by nepřekračoval limity dané ústavou. „Nejsem tak hloupý,“ ujišťoval.

Podle zdrojů z Buckinghamského paláce si ani samotná královna nebyla jistá, zda její syn jednou dokáže zachovat neutralitu, stejně jako to dokázala ona.

Alžběta II. se svým synem Charlesem
Zdroj: Reuters

„Nemůžete se chovat jako panovník, pokud jste princem z Walesu či jiným následníkem. Idea, že v okamžiku, až nastoupím na trůn, budu pokračovat jako teď, je naprosto nesmyslná. Obě situace jsou přece diametrálně odlišné,“ prohlásil Charles nezvykle otevřeně v televizním dokumentu. Dříve totiž vždy odmítal jakékoliv komentáře ohledně své představy pojetí panovnické funkce – považoval to za projev neúcty vůči své matce.

Postupně však od ní přebíral další a další povinnosti, v dubnu 2018, když bylo Alžbětě II. 92 let, byl oznámen jako budoucí hlava Commonwealthu – společenství 53 nezávislých států vzešlé z britského impéria, v němž dnes žije přes dvě miliardy lidí.

Po smrti své matky se nestává panovníkem pouze ve Spojeném království, ale i dalších 14 zemí světa, včetně Kanady, Austrálie, Baham, Grenady či Nového Zélandu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volby na Kypru vyhrála pravice před komunisty. Posílili nacionalisté i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru zvítězila pravice před komunisty, oslabili centristé podporující prezidenta a posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influencer, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů a volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
01:04Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
04:13Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 16 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 18 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánovčera v 09:25

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
včera v 08:25
Načítání...