Wikipedie slaví dvacet let. Je milována, cenzurována a má i vlastní planetu

Nahrávám video

Wikipedii se přezdívá otevřená encyklopedie. Otevřená proto, že do ní může přispívat každý, a také proto, že nemá žádný konec. Její zakladatel Jimmy Wales doufá, že se jeho dílo jednou dostane „do stavu popsání všeho nabytého poznání“. Za dvacet let existence se Wikipedii povedlo mnohé, k popsání veškerých fenoménů má však ještě hodně daleko.

Wikipedie je pravděpodobně jednou z nejpopulárnějších webových stránek. Alespoň to tedy tvrdilo hodnocení služby Alexa Internet v červnu 2019. Je to především encyklopedie, do které může psát otevřeně a bez jakéhokoliv předchozího schválení každý. A v tom spočívá její největší výhoda a zároveň její největší nevýhoda.

Spuštěna byla 15. ledna 2001 Jimmym Walesem a Larrym Sangerem. Sanger vymyslel i její jméno jako spojení slov „wiki“ (havajské slovo pro „rychlý“) a „encyklopedie“. Zpočátku fungovala pouze anglická jazyková verze, brzy ale vznikly i další jazykové mutace.

Celkově obsahovala Wikipedie v lednu 2020 více než 51,7 milionu článků ve 307 různých jazycích. V únoru 2014 dosáhla 18 miliard zobrazení stránek a téměř 500 milionů jedinečných návštěvníků měsíčně. Mimořádně populární však byla již v roce 2013, kdy po ní byla dokonce pojmenována planetka.

Důležitým prvkem Wikipedie je to, že její tvorba a obsah podléhá jasně daným pravidlům. Obsahuje výhradně bezplatný obsah a je vlastněna nadací Wikimedia Foundation, která je financována především prostřednictvím darů.

Jimmy Wales
Zdroj: Reuters

Harmonická spolupráce zakladatelů Walese a Sangera dlouho nevydržela. Wales původně Sangera zaměstnal ve své společnosti Bomis jako šéfredaktora Nupedie, což je encyklopedie, považovaná za předchůdce Wikipedie. Wales Sangerovi však přiznává jen roli důležitého zaměstnance pod svým vedením.

Poté, co se Sanger seznámil s konceptem wiki (označení webů, které umožňují uživatelům přidávat a měnit obsah), navrhl, aby byl princip aplikován také na encyklopedii. Jeho návrh přiměl Walese založit Wikipedii. Sanger byl jediným placeným editorem Wikipedie, a to od 15. ledna 2001 do své rezignace 1. března 2002. Vzhledem k tomu, jakou měl na Nupedii pozici, mu byl svěřen i projekt Wikipedie. Vedl ho, pojmenoval a formuloval velkou část jeho původních cílů a pravidel.

31. prosince 2004 publikoval Sanger na webu Kuro5hin kritický článek, podle nějž Wikipedii vážně poškozuje její koncept „anti-elitářství“, který poskytuje přílišný vliv trollům a potížistům a naopak odrazuje experty. Ten byl široce diskutován na blozích i v klasických médiích.

Války s pomocí klávesnic

Již zmíněné fungování na principu wiki je hlavním zdrojem toho, proč je Wikipedie tak unikátní. Jedním ze základních pravidel prosazovaných uživateli je takzvaný nezaujatý úhel pohledu – články musí prezentovat všechny podstatné názory na příslušné téma, aniž by některý vydávaly za jedinou objektivní pravdu. Požadavek na ověřitelnost údajů v článcích je uplatňován zejména u kontroverzních témat. Toto pravidlo se ale mnohdy nedaří ohlídat.

Wikipedie je kritizována především za svou systematickou liberální, levicovou a protikonzervativní zaujatost. Samotný Wales uznává, že je obsah Wikipedie liberálnější nežli názory průměru americké společnosti, ale vysvětluje to tím, že mezinárodní anglickojazyčná komunita je liberálnější než obyvatelstvo Spojených států.

Jako příklad lze uvést několik expertů, kteří se zaujatostí Wikipedie zabývají. Kanadský spisovatel Lawrence Solomon v National Review například došel ke zjištění, že články o tématech jako globální oteplování, inteligentní design či o případu Roe versus Wade (jde o rozhodnutí Nejvyššího soudu USA, které fakticky vyústilo v povolení interrupcí na celém území USA) vykazují systematickou zaujatost ve prospěch liberálů.

Novinář Nicholas Stix se v časopise American Renaissance zase snažil doložit systematickou levicovou zaujatost Wikipedie v rasových otázkách. Dle něj se Wikipedie staví pozitivně k rasové desegregaci, afirmativní akci a mezirasovému manželství. Je přesvědčen, že informuje o bělošském násilí vůči jiným rasovým skupinám, na druhou stranu však zamlčuje události opačného charakteru. Encyklopedii nařkl z toho, že se pozitivně vyjadřuje o antirasistických i radikálních černošských aktivistech, ale naopak pomlouvá a negativně nálepkuje členy probělošských skupin.

Novinář Rowan Scarborough se v září 2010 v časopise Human Events zase zaměřil na politiku, především na přístup Wikipedie k biografickým článkům o kandidátech ve volbách v USA konaných v témže roce. Došel k tomu, že Wikipedie systematicky výrazně negativněji informovala o konzervativcích a kandidátech podporovaných hnutím Tea Party nežli o liberálech a středově orientovaných kandidátech.

Akademik z University of Sydney Tim Anderson zase konstatuje, že Wikipedie podporuje politiku americké vlády a to, co o ní tvrdí média vlastněná velkými korporacemi. Jako příklad uvedl článek o Hugo Chávezovi, kde jsou prý používány vůči němu kritické zdroje, ale zdroje jako Venezuela Analysis a Z Magazine označili správci Wikipedie za „nepoužitelné“.

K dalším sledovaným tématům patří spory o podobu článků, při nichž (zpravidla) dva uživatelé neustále mění editace toho druhého do své původní podoby. Těmto sporům se říká revertovací války (anglicky edit wars) a týkají se malého procenta kontroverzních článků. Na anglické Wikipedii k těmto tématům patřily či patří například George W. Bush, anarchismus a Mohamed.

Aby se revertovacím válkám zabránilo, byla na Wikipedii přijata řada opatření, například pravidlo tří revertů nebo úvodní upozornění vztahující se ke kontroverzním článkům. Také se vyvinuly metody, jak revertovací války na Wikipedii automaticky detekovat.

Cenzura Wikipedie

Wikipedie během své existence narazila také na odpor vlád různých zemí včetně Číny, Francie, Německa, Íránu, Pákistánu, Ruska, Saúdské Arábie, Sýrie, Thajska, Tuniska, Turecka, Spojeného království, Uzbekistánu a Venezuely, které se ji nějakým způsobem snažily cenzurovat. Zablokována byla povětšinou v rámci celkové cenzury internetu, která v určité zemi probíhala. V opačném případě byly zablokovány jen konkrétní články, které byly v dané oblasti vyhodnoceny jako urážlivé. 

Délka blokací trvala pouhé dny i celé roky. Když Wikipedie fungovala na protokolu HTTP, vlády mohly blokovat konkrétní články. V roce 2011 však Wikipedie začala fungovat také na zabezpečeném protokolu HTTPS a v roce 2015 se na zabezpečený protokol přepnula celá. Od té doby už není možné zablokovat konkrétní stránku, takže jedinou možností cenzury je zablokovat celý web pro určitý jazyk. To vedlo k tomu, že některé země své zákazy zrušily a jiné je rozšířily na celý web.

Za zmínku stojí blokace ze strany Turecka, které v dubnu 2017 přístup k Wikipedii zablokovalo úplně. Důvodem byl obsah, který prezentoval Turecko jako zemi podporující teror. Tamní Ministerstvo dopravy, námořních záležitostí a komunikace uvedlo, že web byl zablokován, protože se stal informačním zdrojem, který slouží skupinám vedoucím kampaň proti Turecku na mezinárodní scéně.

Turecký ústavní soud v prosinci 2019 ale rozhodl, že zablokování přístupu k internetové encyklopedii je porušením svobody slova a v lednu 2020 byl dle Wikimedia Foundation tamním obyvatelům přístup znovu umožněn. 

Historie cenzury Wikipedie v Číně je ještě o něco divočejší. Po založení její čínskojazyčné verze v roce 2001 se těšila velké oblibě, načež byla v červnu 2004 (pravděpodobně kvůli blížícímu se výročí protestů na náměstí Nebeského klidu) celá zablokována. Nejprve jen čínská verze, o pár dní později i všechny ostatní jazykové varianty. O asi dvacet dní později byla ale bez vysvětlení opět odblokována, aby byla dva měsíce poté zase zablokována. Tentokrát na pouhé čtyři dny. Po roce následovala třetí blokace, trvající asi rok. V říjnu 2006 byla bez vysvětlení povolená pouze anglická verze encyklopedie.

Výzkumník Andrew Lih tehdy přišel na to, že i na té anglické jsou ale některé stránky zablokovány. Šlo především o články o protestech na náměstí Nebeského klidu. Ani tento článek ale nebyl zablokován v celé Číně jednotně – Lih přišel na to, že různí internetoví poskytovatelé měli k Wikipedii různý přístup.

V listopadu 2006 byla dle Liha čínská verze opět přístupná všem a v podobném stylu probíhaly další blokace náledujících třináct let. V dubnu 2019 byly v zemi finálně zablokovány všechny verze Wikipedie a od té doby se nic nezměnilo.

Českým správcem docela náhodou

Česká verze Wikipedie byla spuštěna 3. května 2002. V té době neměla žádného správce, bylo ale žádoucí, aby se jím někdo stal. A zanedlouho se skutečně někdo takový našel. 

Začalo to v listopadu 2002 na Konferenci o užití esperanta ve vědě a technice v Dobřichovicích. Tam se nadšenec do esperanta Miroslav Malovec setkal s americkým esperantistou Chuckem Smithem, který Malovce přesvědčil k přeložení úvodního textu pro Wikipedii z esperanta do češtiny. Ten se úkolu s radostí zhostil a nechal text nahrát na Wikipedii. Zpětně si ale uvědomil, že udělal několik chyb, které chtěl napravit. Požádal tedy o opravu, americký editor mu ale místo pomoci s editací poskytl právo na to, aby věc napravil sám. „A tak jsem se stal 'správcem', aniž bych chtěl opravovat někoho jiného,“ vyprávěl Malovec pro Wikimedium.

Nevědomky se tím kromě správce stal i tvůrcem slova „wikipedista“. Encyklopedii samotné pak zase v analogii s esperantským „Vikipedio“ dal český název „Wikipedie“, což ji odlišuje od většiny ostatních jazykových verzí, které si ponechaly anglické „Wikipedia“.

Miroslav Malovec ale zůstal dál duší esperantistou, proto se esperantskou verzí Wikipedie zabýval více než tou českou. Kvůli tomu byl 9. března 2004 druhým správcem a „byrokratem“ jmenován Vít Zvánovec, který se Wikipedii věnoval již od prosince 2003. Teprve s jeho příchodem se prý začala česká Wikipedie skutečně rozvíjet. Pomohl mimo jiné přeložit velkou část uživatelského rozhraní Wikipedie do češtiny.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ukrajina udeřila na závod a rafinerii v Rusku. Moskva hovoří o zásahu muzea

Ukrajinská armáda v noci na středu zasáhla vojenský závod v ruském městě Čeboksary a Kujbyševskou ropnou rafinerii v Samaře, potvrdil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Rusko zároveň tvrdí, že v důsledku ukrajinského útoku na Sevastopol vypukl v tamním historickém muzeu požár. Moskva podnikla v noci na středu 26 úderů na ukrajinský Charkov, terčem útoků se stala i Oděsa či Cherson.
08:58Aktualizovánopřed 3 mminutami

Na estonské železnici se testovala reakce na dronový útok

Ve středu odpoledne se v Estonsku dočasně zastavily vlaky. Estonské železnice (Eesti Raudtee) a dopravce Elron v rámci celostátního cvičení nacvičovali reakci na dronový útok.
před 11 mminutami

Na Slovensku přibývá nevyužívaných bytů, dostupnost bydlení zhoršují investiční nákupy

Růst cen bytů na Slovensku se letos v březnu v meziročním srovnání mírně zvýšil na 14 procent, uvedla ve své nedávné zprávě tamní centrální banka. Upozornila zároveň, že zdražování pohání v posledních letech silná poptávka, a to ve všech regionech. Více než polovinu bytů v zemi přitom koupili na investice lidé, kteří už nejméně jednu nemovitost pro bydlení vlastnili. Proto přibývá nevyužívaných bytů. Jejich podíl je pak výrazný ve velkých městech typu Bratislavy či Košic.
před 21 mminutami

V USA se šíří parazitické masožravé larvy. Trumpova vláda proti nim nasadí mouchy

Spojeným státům se v minulosti podařilo vymýtit nebezpečné mouchy bzučivky, jejichž larvy napadají zejména hovězí dobytek. Teď se ale parazit vrátil – a experti jsou skeptičtí, zda se ho podaří zbavit dříve, než napáchá závažné hospodářské škody.
před 31 mminutami

Poblíž Ománu hoří tanker, zřejmě po americkém úderu

Strojovnu ropného tankeru nedaleko pobřeží Ománu ve středu zachvátil požár, oznámila britská agentura pro námořní bezpečnost UKMTO s tím, že posádka lodi zmínila jednoho zraněného a dvě pohřešované osoby. Příčinu požáru neuvedla, ale podle britské bezpečnostní společnosti Ambrey, na kterou se odvolává agentura Reuters, byl tanker zřejmě zasažen americkou raketou. Námořní dopravu v oblasti nedalekého Hormuzského průlivu blokuje a ohrožuje od začátku března Írán v reakci na americko-izraelské údery.
před 1 hhodinou

VideoŘíkat na Balkáně „bývalá Jugoslávie“ je urážka. Pro místní skončila v plamenech

Míříte v létě autem k Jadranu? Mnoho Čechů Slovinsko a západní Balkán jen v rychlosti profrčí, přitom přichází o neuvěřitelná místa. Zahraniční reportér Teodor Marjanovič v epizodě podcastu Za horizont popisuje, kde se cestou zastavit, proč jsou slovinské dálnice tak drahé, jaká kulturní tabu byste jako turisté raději neměli porušovat nebo proč neodmítat pozvání na slivovici. Podcast zahraniční redakce ČT se také věnuje méně letním tématům: Jak hýbou plány rodiny Donalda Trumpa albánskou společností? A jak se region snaží vymanit z ruského a čínského vlivu? Moderuje Hana Scharffová.
před 1 hhodinou

USA provedly údery na Írán, ten mířil na americké cíle v regionu

Spojené státy dokončily nové údery na Írán, podle Washingtonu šlo o reakci na íránské sestřelení amerického vrtulníku Apache nad Hormuzským průlivem. Íránská agentura Mehr tvrdí, že v oblasti přístavního města Sirík byly zaznamenány výbuchy, údery hlásí také ostrov Kešm. Tisíce lidí jsou v důsledku útoků bez pitné vody. Íránské revoluční gardy tvrdí, že podnikly odvetné údery proti americkým cílům v regionu v Bahrajnu, Kuvajtu a Jordánsku. Americký prezident Donald Trump nevylučuje další údery v Íránu.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Policie zatkla Súdánce po útoku v Belfastu, ve městě vypukly násilné protesty

V severoirském Belfastu propukly v úterý večer násilnosti. Předcházelo jim pondělní zadržení občana Súdánu v souvislosti s pondělním útokem v Belfastu. Pachatel, který je dle informací AP žadatelem o azyl, pobodal na ulici muže, který měl přijít o oko. Úřady po zadržení cizince vyzvaly obyvatele ke klidu, navzdory tomu však lidé v maskách zapalovali v ulicích auta a házeli kameny na domy. Premiér Keir Starmer násilnosti označil za nepřijatelné.
01:35Aktualizovánopřed 2 hhodinami
Načítání...