WHO spustila celosvětovou iniciativu pro nalezení vakcíny a léku proti koronaviru

Nahrávám video

Řada zemí po celém světě se připravuje na postupné uvolňování protikoronavirových ochranných opatření. Premiéři úspěšných zemí v boji s virem včetně Rakouska, Česka, Nového Zélandu či Dánska se dohodli na spolupráci při vývoji vakcíny a léků. Rakouští žáci se začátkem května vrátí k výuce, skupiny dětí se ale budou ve školách střídat po dnech. Všechny německé spolkové země zavedou povinnost zakrývání nosu a úst ve veřejné dopravě a obchodech. Světová zdravotnická organizace zahájila globální iniciativu, která má urychlit vývoj, výrobu a spravedlivou distribuci vakcín a léků pro zvládnutí pandemie koronaviru.

  • Ve Spojených státech podle Univerzity Johnse Hopkinse zemřelo s nemocí COVID-19 již přes 50 tisíc lidí. Dosud je v zemi 870 tisíc nakažených.
  • Americký prezident Donald Trump podepsal dodatečnou krizovou pomoc malým podnikům a nemocnicím, kterou tento týden schválil Kongres. Balík má objem v přepočtu 12,3 bilionu korun.
  • Počet uzdravených ve Španělsku za den je podle El País poprvé vyšší než počet nově nakažených. V Itálii za poslední den zemřelo nejméně lidí s COVID-19 od 19. března. Už pátý den v řadě navíc klesá počet lidí, kteří jsou aktuálně nakažení.
  • Turecko se stalo sedmou zemí na světě, kde počet dosud potvrzených případů nákazy koronavirem překročil 100 tisíc.
  • Maďarská nízkonákladová letecká společnost Wizz Air od 1. května obnoví lety z Vídně.
  • 23:14

    Tři fotbalisté Fiorentiny a čtyři hráči Sampdorie Janov se nakazili novým typem koronaviru. Oba italské kluby o tom informovaly po vyhodnocení výsledků testů, které provedly před návratem k tréninku po dvouměsíční pauze zaviněné pandemií nákazy covid-19.

  • 23:10
    Česká televize

    Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg v rozhovoru pro ČT také potvrdil, že NATO se nyní připravuje na možnou druhou vlnu koronaviru. Popsal, že Aliance proto spustila i nový operační plán.

  • 22:06

    Řecko oznámilo, že ve snaze zachránit aspoň část zisků z letní turistické sezony začne postupně otevírat antické památky a muzea. Země by se pro cestující ze zahraničí měla otevřít od července.

Iniciativu Světové zdravotnické organizace (WHO) šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus označil za „historickou spolupráci“ zemí světa, neboť nemoc COVID-19 je „společnou hrozbou, kterou porazíme pouze společným přístupem“.

„Zkušenost nás naučila, že i když jsou zdroje k dispozici, nebyly k dispozici rovnoměrně všem. To nesmíme dopustit,“ dodal.

Celosvětovou iniciativu pomohou uvést v život francouzský prezident Emmanuel Macron a německá kancléřka Angela Merkelová. „Tento virus porazíme pouze tehdy, když spojíme síly,“ uvedla kancléřka, která se fóra rovněž zúčastnila.

Naopak Spojené státy zůstanou stranou. „Žádná oficiální účast USA nebude,“ uvedl americký zástupce při OSN v Ženevě. „Těšíme se, že se o této iniciativě na podporu mezinárodní spolupráce na vývoji vakcíny co nejdříve dozvíme,“ dodal ke stanovisku.

Do společného fondu pro výzkum vhodných léků proti koronaviru mají podle agentury DPA finančně přispívat vlády, nadace i soukromé firmy. Na 4. květen je plánovaná dárcovská konference.

Premiéři chtějí spolupracovat

Rakouský kancléř Sebastian Kurz uspořádal videokonferenci s protějšky z dalších šesti zemí, které jsou úspěšné v boji proti koronaviru. Mezi účastníky rozhovoru byl i český premiér Andrej Babiš (ANO), který na Twitteru napsal, že premiéři například probrali, jaká opatření jsou nejúčinnější a co nyní bude třeba nejvíc hlídat. Kancléř Kurz po konferenci řekl, že premiéři usilují mimo jiné o spolupráci ve vývoji očkovacích látek a léků.

Videokonference se zúčastnili šéfové vlád Česka, Rakouska, Austrálie, Nového Zélandu, Dánska, Izraele a Řecka. Kurz poznamenal, že do této skupiny patří také Singapur, jehož premiér se ale nemohl videokonference zúčastnit z časových důvodů. Kancléř rovněž naznačil, že skupina by ještě mohla být rozšířena. Podle Kurze jde o země, které „podobně jako my reagovaly včas a intenzivně, a tím prošly krizí lépe než jiní“.

Rakouský kancléř Sebastian Kurz během videokonference
Zdroj: Arno Melcharek/Reuters

Do školy na směny

Rakouské úřady oznámily podmínky, za nichž bude v květnu a červnu obnovena výuka. Třídy budou rozděleny na poloviny. Jedna polovina půjde do školy od pondělí do středy, druhá ve čtvrtek a pátek a následující týden si to zase vymění. Mimo učebny bude ve školách platit povinnost nosit roušky. Odpadne tělocvik a hudební výchova.

Už 4. května se do škol vrátí žáci ze závěrečných ročníků středních škol, 18. května děti do 14 let a 3. června je budou následovat i starší studenti. Před tímto krokem však ještě má být vyhodnocen vývoj po podobném uvolnění v Dánsku a Norsku, které s otvíráním tříd začaly. Školy byly v Rakousku zavřeny 16. března.

Rakousko nadále pokračuje v trendu jen mírných nárůstů nákazy. Za posledních 24 hodin se nemocí COVID-19 nakazilo 69 lidí, dohromady 15 071. Už 11 872 nakažených se ale vyléčilo. Klesají také počty lidí na jednotkách intenzivní péče.

Ochrannou roušku dostala i socha oblíbené Myši, která je desítky let symbolem německého televizního vysílání pro děti v Erfurtu
Zdroj: Karina Hessland/Reuters

Ve všech spolkových zemích Německa budou roušky povinné

Rozvolňovat restriktivní opatření už začalo také Německo. Otevřely se některé menší obchody, počítá se i s postupným otevíráním škol. Všechny spolkové země se zároveň rozhodly nejpozději od příštího týdne zavést povinnost nošení roušek v některých prostorech, jako jsou prostředky hromadné dopravy nebo obchody.

Jednotlivé spolkové země však hodlají k vymáhání rouškové povinnosti přistupovat různě. Největší pokuty zavádí sousední Bavorsko. Ze sazebníku vyplývá, že za porušení povinnosti zakrytého nosu a úst v dopravních prostředcích a obchodech bude hrozit pokuta ve výši 150 eur (zhruba 4000 korun). Obchody, které nezajistí nošení roušek u svého personálu, mohou dostat pokutu až ve výši 5000 eur. Naopak například Berlín před časem oznámil, že dodržování povinnosti zpočátku nebude kontrolovat ani pokutovat.

Dosud se v Německu potvrdilo 150 383 případů infekce a 5321 lidí s koronavirem zemřelo. Za uplynulých 24 hodin zemřelo 227 lidí, nakažených přibylo 2337, což je oproti předchozím dnům mírný pokles.

V USA zemřelo s koronavirem přes 50 tisíc lidí

Komplikacím doprovázejícím nákazu koronavirem podlehlo ve Spojených státech již přes 50 tisíc lidí, uvádí aktuální bilance Univerzity Johnse Hopkinse. Koronavirus se dosud prokázal u více než 870 tisíc obyvatel USA. Spojené státy s 330 miliony obyvatel jsou tak co do počtu nakažených i zemřelých nejhůře postiženou zemí světa.

Televize CNN uvedla, že ačkoli se předpokládá, že v USA se situace začíná zlepšovat, zemřou ještě další desítky tisíc lidí. CNN předpokládá, že koronavirus do příštího týdne zabije více než 58 000 Američanů, což překoná americký počet obětí války ve Vietnamu.

V USA je koronavirem nejvíce postižen devatenáctimilionový stát New York, na který připadá zhruba 40 procent obětí. Newyorský guvernér Andrew Cuomo oznámil, že za čtvrtek se bilance obětí v tomto státě zvýšila o 422 případů na více než 16 tisíc. Ve středu činil nárůst 438 mrtvých. 

Sněmovna reprezentantů Spojených států ve čtvrtek místního času drtivou většinou hlasů schválila pomoc malým podnikům a nemocnicím. Balík, který má ulehčit hospodářské dopady pandemie, má objem 484 miliard dolarů (12,3 bilionu korun). Opatření již v úterý jednomyslně schválil Senát a v pátek jej podepsal i prezident Donald Trump.

Trump rozhněval lékaře svým nápadem na léčbu koronaviru

Trump ve čtvrtek večer také na pravidelné tiskové konferenci uvedl, že takzvané sociální distancování nařízené kvůli koronaviru by mohlo platit do začátku léta. Šéf Bílého domu rovněž poznamenal, že velmi brzy bude vakcína, ale bohužel následné klinické testy budou ještě nějakou chvíli trvat.

Po brífinku v Bílém domě se proti Trumpovi strhla vlna kritiky od některých lékařů. Prezident totiž navrhl prozkoumat, zda by se koronavirus nemohl léčit vstřikováním dezinfekce přímo do těla nemocných. Jako další zajímavou možnost označil ozařování nemocných UV světlem. Jeden z jeho úředníků také vyjádřil názor, že sluneční světlo a dezinfekce jsou známy tím, že zabíjí infekce. Několik lékařů však tyto návrhy označilo dle serveru BBC jako nebezpečné a nezdravé.

Koronavirus podle poznatků odborníků americké vlády rychleji oslabuje, když je vystaven slunečnímu záření, teplu a vlhkosti. Nejlépe naopak přežívá v interiéru a v suchu. S odvoláním na sdělení Williama Bryana, který stojí v čele oddělení pro vědu a technologie amerického ministerstva pro vnitřní bezpečnost, o tom napsala agentura Reuters. Poznatek podle ní může signalizovat, že se nakažlivost viru v letních měsících sníží.

Johnson se uzdravuje

V nemocnicích ve Velké Británii zemřelo na následky nemoci COVID-19 za posledních 24 hodin dalších 684 lidí. Jedná se o mírný nárůst oproti číslům hlášeným ve čtvrtek, zároveň je to však jeden z nejnižších údajů od 6. dubna. Nově nakažených evidují úřady 5386, což je nejvyšší denní počet za tento týden.

Británie je jednou z nejhůře zasažených zemí na světě. Od začátku pandemie země eviduje již více než 19 500 zemřelých na komplikace spojené s COVID-19, koronavirus se tam prokázal u 143 464 pacientů z celkem 444 222 testovaných.

Opatření proti šíření koronaviru ve Velké Británii
Zdroj: Paul Childs/Reuters

Experti přitom varují, že nakažených i zemřelých je v zemi zřejmě mnohem více. Do vládních statistik se totiž nezapočítávají ti, kteří kvůli koronaviru zemřeli doma či v domovech s pečovatelskou službou.

Z nákazy koronavirem se nyní zotavuje premiér Boris Johnson, který několik dní strávil i na jednotce intenzivní péče. V dalších dnech se chystá vrátit do čela kabinetu, podle některých zdrojů tak učiní již v pondělí. 

Skupina Rolling Stones ve čtvrtek překvapivě zveřejnila novou skladbu. Nese název Living In A Ghost Town (Život ve městě duchů) a odráží situaci v době koronavirové krize, kdy v mnoha světových městech platí zákazy vycházení. Jedná se o první vydanou autorskou píseň jedné z nejdéle fungujících rockových kapel světa téměř po osmi letech.

Pozitivní vývoj v Itálii a Francii

V Itálii za poslední den zemřelo 420 pacientů s koronavirem, což je nejnižší denní bilance od 19. března. Celkem má Itálie téměř 26 000 obětí nemoci COVID-19. Kromě klesajícího počtu úmrtí vykazují italské statistiky v posledních dnech i další pozitivní trendy. Už pátý den v řadě klesá počet lidí, kteří jsou aktuálně nakažení – nyní jich je 106 527. Neustále se snižuje i počet kriticky nemocných na jednotkách intenzivní péče – od čtvrtka jich ubyla téměř stovka.

Francie zaznamenala za poslední den 389 nově zemřelých s COVID-19, což je nejméně od konce března. Nadále ubývá také počet lidí v nemocnicích i na jednotkách intenzivní péče. S odkazem na vyjádření zástupce ministerstva zdravotnictví Jérôma Salomona o tom informoval list Le Figaro.

Francie eviduje od začátku pandemie již 22 245 pacientů, kteří zemřeli po komplikacích způsobených koronavirem. Nákaza se dosud potvrdila u 122 577 lidí.

Turecko se dostalo přes sto tisíc nakažených

Turecko se ve čtvrtek stalo sedmou zemí na světě, kde počet dosud potvrzených případů nákazy koronavirem překročil 100 tisíc. Za poslední den přibylo 3116 evidovaných případů nákazy a 115 nových úmrtí s COVID-19, uvedl na Twitteru ministr zdravotnictví Fahrettin Koca. Celkem se v zemi už potvrdilo 101 790 nakažených, z toho 2491 lidí zemřelo a 18 491 se uzdravilo. Testů na koronavirus provedli zdravotníci v této zemi s 83 miliony obyvatel na 792 tisíc.

V Maďarsku se ve středu mírně zvýšil denní přírůstek nově potvrzených případů nákazy koronavirem, jichž přibylo 116. Podle vládního serveru koronavirus.gov.hu z úterních 12 na 14 rovněž stoupl počet úmrtí pacientů s koronavirem. Na Slovensku zemřel jeden člověk s koronavirem a přibylo osm desítek infikovaných.

V Polsku tempo přírůstku nově nakažených zůstává stabilní, ale úmrtí je víc. Mezi země, které překročily hranici 10 tisíc nakažených, se zařadilo Rumunsko

Španělsko hlásí za den 367 úmrtí s COVID-19, o den dříve to bylo 440. Počet uzdravených za den je podle El País poprvé vyšší než počet nově nakažených.  Celkem už ve Španělsku podle ministerstva zdravotnictví zemřelo 22 524 lidí nakažených koronavirem a 92 355 pacientů se z nákazy uzdravilo.

Wizz Air bude opět létat, Air France a KLM dostanou státní pomoc

Maďarská nízkonákladová letecká společnost Wizz Air od 1. května obnoví lety z Vídně. Na videokonferenci s novináři ve Vídni to oznámil manažer firmy Stephen Jones. Aerolinky hodlají navzdory pandemii a souvisejícím omezením pro cestování létat asi do dvaceti destinací po celé Evropě, zpočátku ale pouze několikrát týdně.

„Věříme, že budeme schopni tyto lety uskutečnit,“ uvedl Jones s odkazem na omezení letecké dopravy a pohybu přes hranice v některých evropských zemích. Ceny letenek podle něj budou vzhledem k předpokládané slabé poptávce pravděpodobně nižší než obvykle.

Aerolinky Air France dostanou záchranný balíček sedm miliard eur. Tři miliardy eur jim půjčí francouzský stát a bude ručit až za 90 procent zbylých úvěrů od šesti bank. Nizozemská část skupiny, aerolinky KLM, pak obdrží od tamní vlády dvě až čtyři miliardy eur, uvedl nizozemský ministr financí Wopke Hoekstra.

Pochyby kolem účinnosti léku

Experimentální antivirotikum remdesivir od společnosti Gilead Sciences selhalo při své první klinické studii léčby nemoci COVID-19 mezi náhodně vybranými pacienty. Napsal to ve čtvrtek list Financial Times s odvoláním na pracovní dokumenty náhodně zveřejněné Světovou zdravotnickou organizací (WHO).

Firma Gilead reagovala, že závěry studie prováděné v Číně jsou neprůkazné, protože byla ukončena předčasně. Lék, který vyvinul tým pod vedením Čecha Tomáše Cihláře, se testuje i v Česku.

Afrika možným ohniskem

Afrika za poslední týden zaznamenala nárůst počtu nakažených koronavirem o 43 procent. Znepokojuje to odborníky a podtrhuje varování Světové zdravotnické organizace, že by se kontinent s 1,3 miliardy obyvatel mohl stát dalším ohniskem pandemie nemoci COVID-19.

Prezident Jihoafrické republiky Cyril Ramaphosa naopak ve čtvrtek oznámil, že země začne postupně od 1. května uvolňovat přísné omezení pohybu, které bylo zavedeno kvůli koronaviru. Jednotlivé kroky budou zvažovány podle nárůstu v počtech nových případů a rozsahu testování. Napsala o tom agentura AP, která zároveň doplnila, že rozvolňování bylo oznámeno navzdory stále rostoucímu počtu nakažených. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 6 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 9 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 15 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 21 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
23. 5. 2026
Načítání...