Účast Číny na jednání o mírovém plánu Kyjeva v Džiddě byla zásadní, míní náměstek ministra zahraničí Jan Marian (nestr. za STAN). V pořadu Interview ČT24 potvrdil, že všechny zúčastněné státy souhlasily se zachováním územní celistvosti Ukrajiny. Poukázal i na změnu přístupu Západu ke střední Evropě, k níž došlo po začátku plnohodnotné ruské invaze, tamní státy mají nyní větší pochopení, míní Marian.
Jednání v Saúdské Arábii podle náměstka Mariana představilo koalici států, které jsou ochotné podporovat Ukrajinu a chápou, že ruská plnohodnotná invaze má globální dopady. „Ať už je to potravinová situace, humanitární dopady, obchodní cesty, transport a tak dále. Důležité je, že to musí být soustředěno kolem toho, co chce Ukrajina,“ vysvětlil pozici ministerstva zahraničí náměstek.
Podle něj nelze mluvil o míru, dokud Rusko zabíjí ukrajinské civilisty, ničí tamní infrastrukturu a nerespektuje samostatnost Ukrajiny. „Musíme podporovat Kyjev,“ dodal a potvrdil, že všichni účastníci jednání v Džiddě se přihlásili k podpoře území celistvosti Ukrajiny, včetně zemí globálního jihu, jako je Brazílie, Indie a Čína.
„Pro nás je Ukrajina v hranicích z roku 1991 tou jedinou Ukrajinou. Je jasné, že některé země mimo Evropskou unii, mimo NATO by v tomto ohledu byly více flexibilní. Ale minimálně to, co jsem slyšel na jednání, byla podpora územní celistvosti Ukrajiny,“ řekl Marian.
O konzultacích v Džiddě ve středu hovořil i prezident Petr Pavel s ministrem zahraničních věcí Janem Lipavským (Piráti). „Informoval jsem prezidenta, že jsme nabídli odbornou pomoc s naplňováním desetibodového ukrajinského mírového plánu, a to zejména v oblasti jaderné bezpečnosti a stíhání válečných zločinů,“ řekl Lipavský. Pavla informoval také o zapojení českých firem do obnovy Ukrajiny.
Debata se týkala i cesty na zářijové Valné shromáždění Organizace spojených národů, kde povede delegaci Pavel a Lipavský ho bude doprovázet. „Je to významný moment, kde se budou detailně probírat otázky světové bezpečnosti,“ řekl ministr. Připomněl českou kandidaturu na nestálé členství v Radě bezpečnosti OSN v letech 2032 a 2033.
Účast Číny na jednání v Džiddě
Náměstek Marian zmínil i politickou a diplomatickou sílu Saúdské Arábie. „Je to země, která má velký dosah na ten region, který je nám trošku vzdálený. Když pominu, že dokáže tu akci velmi kvalitně logisticky zajistit, tak je to země, která chce zvyšovat a zlepšovat svůj mezinárodních status,“ řekl Marian. Proto se podle něj ujímá podobných jednání a připomněl, že nedávno zasedala v Rijádu globální koalice proti Islámskému státu.
Podle Mariana je Saúdská Arábie schopná přivést k jednacímu stolu právě země jako je Brazílie, Indie nebo Čína. „Byla to schůzka, která přinesla účast Číny, což je pro nás zásadní zpráva. Na tuto schůzku budou navazovat další jednání,“ slíbil Marian a vyzdvihl i zapojení dalších členů takzvaného globálního jihu.
„My víme, jak blízké jsou vztahy Ruska s Čínou, můžeme se bavit o tom, jestli je to skutečně strategické partnerství, nebo je to dnes vztah silnějšího – Číny – a slabšího – Ruska. Peking má pochopitelně své zájmy, ale my musíme pokračovat v tom, že s ním budeme mluvit,“ prohlásil náměstek. Doplnil, že počínání Moskvy v několika posledních letech možná dovedlo ostatní státy k závěru, že agresí na globální politické scéně nezískají výhody.
Vzhledem k případnému soupeření Washingtonu a Pekingu se však podle něj může stát, že se v následujících letech budou USA soustředit na prostor Indického a Tichého oceánu. Proto si EU musí „odpracovat“ svůj díl ve vojenských kapacitách NATO a v podpoře Ukrajiny.
Změna přístupu Západu ke středí Evropě
Státy Evropské unie se už nyní učí rychlé podpoře Kyjeva, míní Marian. „To, co vidíme za poslední rok a půl, je velká jednota a pochopení, že se problém netýká jen Pobaltí, Polska nebo Česka, ale i Evropy,“ dodal a uvedl příklad, jak se změnila dynamika v jednání západních států s Českem, které má vlastní historickou i nedávnou zkušenost s ruským vlivem.
„My jsme ti, kterých se západní partneři ptají, co jak děláme, jak jsme to měli se snižováním počtu diplomatů,“ uvedl Marian s odkazem na kauzu ruského útoku na Vrbětice. Připomněl, že nyní je z Francie slyšet, že měla v minulosti více naslouchat státům střední Evropy.
„S německými partnery mluvíme a vidíme mnohem větší pochopení, než tomu bylo v minulých letech,“ reagoval na dotaz moderátora, zda Berlín poskytne Kyjevu rakety Taurus.
Ukrajinská protiofenziva
Marian prohlásil, že si Česko nesmí nechat vnutit myšlenku, že ukrajinská protiofenziva musí v tomto nebo příštím roce rozhodnout válku. „Ukrajinci jsou ti, kteří mohou rozhodnout, jak bude mír vypadat. I kdybychom se bavili o příměří, což si samozřejmě řada států přeje, je otázka, co bude dál. Protože v roce 2014 byla první ruská agrese na Ukrajině. Pak je otázkou, jestli se po uzavření příměří nebude ta situace opakovat,“ dodal.
„Asi se musíme bavit o tom, že nás čeká období zadržování Ruska a že je to věc na dekády,“ míní náměstek. V Ruské společnosti je podle něj vidět silné přesvědčení, že Ukrajina nemá právo na existenci. Zároveň poukázal na povstání Wagnerovy skupiny, které podle něj muselo mít podporu uvnitř systému ruských oligarchů a které zasadilo výraznou ránu prezentaci Ruska jako supervelmoci.
„Pokud se Rusko soustředí samo na sebe, tak je to pro nás dobrá zpráva,“ řekl Marian, ale připomněl i situaci v devadesátých letech, kdy se hroutil Sovětský svaz a potřeboval pomoc Západu. Cílem české diplomacie podle něj zůstává, aby Moskva zastavila agresi na Ukrajině, ale i v Gruzii a na Kavkazu.
