Ve Vratislavi kulminuje Odra, povodňová vlna míří do Německa

Hlavní povodňová vlna dosáhla polské Vratislavi, městský protipovodňový systém její nápor udržel, uvedl podle listu Gazeta Wyborcza starosta města Jacek Sutryk. Polský premiér Donald Tusk ale ještě ráno varoval před „neopodstatněnou úlevou“ a zdůraznil, že je stále brzy na to, aby bylo možné prohlásit záplavy za překonané. Právě ve Vratislavi se sešla šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová s premiéry Polska, Česka, Slovenska a Rakouska. Po jednání uvedla, že státy střední Evropy budou moci využít deset miliard eur z unijních fondů soudržnosti. Hladina Labe v Drážďanech kulminovala, v Braniborsku se připravují na povodňovou vlnu z Odry.

Hladina Odry před Vratislaví v obci Trestno byla odpoledne ve výšce 644 centimetrů, uvedl server Gazeta Wyborcza. Téměř o dva metry tak překračovala stav nutný pro vyhlášení povodňového poplachu. Meteorologové uvedli, že hladina Odry se v tomto stavu udrží zhruba dalších 48 hodin. Krajní scénář operačního plánu ochrany pro Vratislav předpokládá vodní stavy mezi 658 a 705 centimetry.

V ulicích Vratislavi je klid a výrazně se snížil provoz. Navzdory velmi vysoké hladině vody město zatím nebylo výrazněji zatopeno, píše tisková agentura PAP. S nejnáročnější situací se potýkají západní čtvrti města, kde se z břehů vylévá řeka Bystrzyca. Několik ulic je tam pod vodou a obyvatelé hromadí na březích pytle s pískem ve snaze ochránit své domy. „Městský systém přijal a odolal hlavní vlně, která od minulého týdne ničí Dolní Slezsko a další regiony,“ uvedla odpoledne vratislavská radnice.

„Byl bych raději, kdybychom udrželi nervy na uzdě a snažili se trend (zvyšování hladiny) co nejpřesněji odhadnout, abychom dokázali přesně informovat obyvatele Vratislavi,“ řekl Tusk na ranním zasedání krizového štábu. Zároveň varoval před „neopodstatněnou euforií, že to nejhorší je za námi“.

Lidé chystají protipovodňové zábrany v polské Vratislavi
Zdroj: Reuters/Kacper Pempel

Úřady ve městě Nysa, které zaplavily dvě povodňové vlny v neděli a pondělí, informovaly, že začíná fungovat polní nemocnice. Vybudovala ji armáda, protože tamní zdravotnické zařízení zalila voda a všechny pacienty bylo nutné evakuovat.

Ministr obrany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz také uvedl, že ministerstvo obrany spouští akci Fénix, díky které budou smět vojáci působit v zatopených oblastech nejméně do konce roku. Budou tak moci například pomáhat s rekonstrukcí oblastí. „Vojáci zůstanou všude, kde je to nutné, až do doby, kdy to bude potřeba,“ uvedl. V Polsku podle premiéra Tuska pomáhají i vojáci z Německa a z USA. „Když spatříte německé vojáky, tak se neděste,“ vyzval Tusk podle serveru Onet spoluobčany.

Objevují se také případy trestné činnosti související s povodněmi. Na kolejích jedné z vysokých škol ve Vratislavi jistý člověk spícím záchranářům ukradl asi tisíc zlotých v hotovosti a fotoaparát s objektivem v hodnotě dvacet tisíc zlotých, řekl podle serveru onet.pl zástupce policie po zasedání krizového štábu ve městě. Policie už ví, kdo byl pachatelem.

Schůzka politických špiček

Ve Vratislavi se ve čtvrtek odpoledne sešli premiéři středoevropských zemí zasažených záplavami s předsedkyní Evropské komise von der Leyenovou. Vedle polského premiéra Donalda Tuska šlo o předsedu české vlády Petra Fialu (ODS), slovenského premiéra Roberta Fica a šéfa rakouské vlády Karla Nehammera.

Von der Leyenová jednala s premiéry o možnostech evropské pomoci v řešení následků přírodní katastrofy z posledních dnů. Po schůzce uvedla, že státy střední Evropy zasažené povodněmi budou moci využít deset miliard eur z unijních fondů soudržnosti.

Nahrávám video
Zdroj: Reuters/Polish Government's Office

Cesta von der Leyenové do Vratislavi byla výrazem solidarity s členskými zeměmi zasaženými záplavami. „Donald Tusk ji pozval do Vratislavi, aby viděla míru destrukce na vlastní oči. (...) A aby dala jasný politický závazek, že peníze z fondu solidarity a možná i z fondu obnovy mohou být transformovány, aby je bylo možné využít na obnovu země po záplavách,“ poznamenal zpravodaj ČT Andreas Papadopulos.

Tusk podle Papadopulose už dříve zmiňoval, že výplaty financí z unijních fondů mají poměrně velké prodlevy. „Až v řádu několika měsíců. (...) Budou proto také po Evropské komisi a von der Leyenové chtít, aby některé procedury zrychlila,“ přiblížil zpravodaj. Von der Leyenová následně po jednání s premiéry prohlásila, že je nutné postiženým státům umožnit, aby mohly peníze použít co nejrychleji a co nejjednodušeji.

Záplavy si v regionu podle úřadů dosud vyžádaly životy více než dvou desítek lidí, kromě střední Evropy zasáhly také Rumunsko. Někde zničily velké části vesnic a měst, způsobily ale také škody na dopravní infrastruktuře. Fiala ve středu po zasedání vlády řekl, že státy zasažené velkou vodou se domluvily na společném postupu při získávání unijní pomoci.

Nahrávám video

Volby v Braniborsku v době záplav

S velkou vodou se dál potýká Německo. S obavami nyní lidé na východě země hledí především na Odru, která přivádí vodu z Česka a Polska a tvoří část německo-polské hranice. Na zvýšenou hladinu se připravují ve Frankfurtu nad Odrou, Eisenhüttenstadtu či vesničce Ratzdorf, která leží na soutoku Odry a Lužické Nisy a patřila k silně poškozeným při povodních už v roce 1997.

Podle prognóz zde Odra dosáhne v příštích dnech nejvyššího, tedy čtvrtého povodňového stupně. Braniborsko se přitom kromě povodní na Odře připravuje také na zemské volby, které spolkovou zemi čekají už v neděli.

Hladina Labe v Drážďanech ve čtvrtek před polednem kulminovala, pod třetí povodňový stupeň by se měla dostat v noci na pátek, vyplývá z informací saského zemského povodňového centra. Postupně klesá také v Schöně u českých hranic. Saské úřady ale upozorňují, že hladina bude klesat jen velmi pomalu a na běžný stav by se mohla dostat až na konci září. Důvodem je upouštění vody z vltavské kaskády v Česku.

Velká voda na jihu Slovenska

Situace se postupně zlepšuje rovněž na Slovensku. Hladina Dunaje v Bratislavě do rána klesla na 938 centimetrů a do půlnoci by se podle odhadu meteorologů měla snížit o dalších 70 centimetrů. Dříve kulminovala na 985 centimetrech, tedy zhruba o půl metru níže oproti rekordní úrovni z roku 2013.

Morava se na okraji Bratislavy dostala k osmi metrům, dříve dosáhla vrcholu na 839 centimetrech. Vysoká hladina Dunaje a Moravy už v uplynulých dnech komplikovala situaci v okrajových částech slovenského hlavního města. Například do čtvrti Devín, která leží u soutoku obou řek, zajišťovala dopravu obyvatel armáda nákladními vozy.

Na jižním Slovensku ale hladina Dunaje dál stoupala, v Komárnu a ve Štúrovu na slovensko-maďarské hranici by evropský veletok měl kulminovat až v pátek. Například město Komárno ve středu oznámilo, že je před velkou vodou chráněno hrázemi a že voda by se měla dostat jen do záplavových oblastí.

Budapešť se opevňuje, Rakousko uklízí

Maďarsko ve čtvrtek očekává kulminaci Dunaje v blízkosti obce Dunaremete při slovenských hranicích. Maxima by také během dne měla dosáhnout hladina řeky Litava ve městě Mosonmagyaróvár, které leží asi čtyřicet kilometrů jižně od Bratislavy.

Nahrávám video

V Budapešti bude hladina Dunaje kulminovat patrně v noci na sobotu a hlavní nápor velké vody čeká Maďarsko v polovině příštího týdne, oznámil premiér země Viktor Orbán na čtvrteční tiskové konferenci. „Budapešť je v bezpečí,“ ujistil. Protipovodňové zábrany v metropoli byly zvýšeny na devět metrů, což je více, než kam kdy dosáhla povodeň ve městě. Nejslabší místa, Markétin ostrov v centru města a okolí Batthyányho náměstí na budínské straně, jsou podle Orbána také opevněna.

V Rakousku začaly hladiny velké části toků opadat už ve středu, skoro třetina Dunaje v zemi je opět splavná. V oblasti Dolních Rakous, které povodně zasáhly nejhůře, pokračují úklidové práce. Hasičské sbory jsou v nepřetržité akci, píše web televize ORF. Kromě bahna a odpadu, které je třeba odstranit, způsobuje v některých obcích problémy také kanalizace a zásobování pitnou vodou. Dvanáct vesnic je stále nepřístupných.

Nahrávám video
Zdroj: Reuters/Vigili del Fuoco

Evakuace na severu Itálie

Bouře Boris se nyní přesunula nad severní Itálii, kde vytrvalé deště způsobily záplavy a sesuvy půdy. Postižené jsou zejména okresy Bologna, Forlì, Cesena a Ravenna a také Rimini. Zhruba osm set lidí muselo opustit své domovy v okolí Ravenny, kde se vylila z břehů řeka Lamone a také řeka Montone, které tečou přímo Ravennou. Téměř dvě stě evakuovaných je z okolí Bologni. Úřady vyzvaly obyvatele v nejpostiženějších oblastech, aby vystoupali do horních pater domů. V pátek budou v Ravenně a okolí nadále uzavřené školy.

V obci Bagnacavallo poblíž Ravenny se pohřešuje dvojice, která před záplavami utekla na střechu a ta se propadla. Bagnacavallo je město, kde byl vydán příkaz k evakuaci, zdůraznily úřady. Po lidech není možné pátrat z člunů, neboť je tam příliš silný proud. Jedinou možností je vrtulník.

Záplavy na severu Itálie
Zdroj: ČTK/AP/Fabrizio Zani

O půlnoci řeky překročily maximální hladinu, kdy ještě může fungovat železnice, přeprava byla zastavena na pěti tratích. Některé z nich se podařilo znovu zprovoznit. Vlaky znovu jezdí na klíčové trati mezi Bologní a Rimini, kterou využívají spoje do jižní Itálie. Několik izolovaných vesnic je bez spojení s okolím, pokračují evakuace. V regionech Emilia-Romagna a Marche hlásí hasiči přes osm set zásahů, pomocí vrtulníků evakuují lidi z odlehlých oblastí, píše La Repubblica.

Letošní záplavy mají v Itálii zatím jednu oběť, a to hasiče, který pomáhal uvázlým motoristům. Úřady uvedly, že nikdo není pohřešován.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 7 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 9 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 16 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 21 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
23. 5. 2026
Načítání...