Na doživotí poslal německý soud do vězení šestadvacetiletého muže za loňský útok nožem v Mannheimu. Neúspěšný žadatel o azyl z Afghánistánu pobodal na náměstí v centru západoněmeckého města šest lidí, devětadvacetiletý policista zraněním následně podlehl. Soud muže shledal vinným z vraždy, pokusů o vraždu a těžkého ublížení na zdraví.
Afghánec Sulajmán A. napadl loni 31. května na náměstí v Mannheimu účastníky akce hnutí Pax Europa, které je kritické vůči islámu. Zranění utrpělo šest lidí včetně šéfa hnutí Michaela Stürzenbergera. Jeden ze zraněných, devětadvacetiletý policista Rouven Laur, zraněním o dva dny později podlehl.
Soud ve Stuttgartu Sulajmána A. poslal na doživotí do vězení. Shledal ho vinným z vraždy, ve čtyřech případech z pokusu o vraždu a v jednom z těžkého ublížení na zdraví. Vinu obžalovaného označil za zvlášť těžkou, což v německém právním řádu znemožňuje propuštění odsouzeného na doživotí z vězení po patnácti letech.
Útočník se přiznal
Afghánec se k činu přiznal, v posledním projevu v procesu vyjádřil nad svým činem lítost a obětem i pozůstalým se omluvil. V březnu u soudu řekl, že jednal i pod vlivem války v Pásmu Gazy. Podle státního zastupitelství se Sulajmán A. postupně radikalizoval na internetu, cítil také sympatie k teroristické organizaci Islámský stát (IS).
Podle soudu se podařilo prokázat, že chtěl Afghánec zabít nejen Stürzenbergera, ale tolik lidí, kolik jen bude možné. Považoval to za způsob, jak se stát „mučedníkem“ a „vstoupit do ráje“, a také za „svou náboženskou povinnost“. Na policistu pak podle soudu zaútočil, protože ho považoval za zástupce demokratického zřízení, které odmítal.
Válka v Pásmu Gazy začala 7. října 2023 teroristickým útokem Hamásu na Izrael, při němž palestinští ozbrojenci zabili na dvanáct set lidí, většinou civilistů, a přes 250 lidí unesli. Následně Izrael zahájil ofenzivu do Pásma Gazy, kde podle palestinských zdrojů zahynulo přes 65 tisíc Palestinců, většinou civilistů. Velké části Pásma byly zcela zničeny a na území panuje katastrofální humanitární situace.
Sulajmán A. přišel do Německa v roce 2013. Podle informací agentury DPA podal žádost o azyl, kterou ale úřady zamítly. Kvůli jeho nízkému věku zároveň zakázaly jeho deportaci do vlasti. Až do útoku v Mannheimu žil s manželkou a dětmi v hesenském městě Heppenheim, policie o něm neměla žádné záznamy.
Podobné incidenty vyvolávají debatu o migraci
Po útoku v Mannheimu následovalo několik dalších podobných incidentů, které v Německu vyvolaly debatu o migraci a integraci přistěhovalců.
Loni v srpnu zabil na městských slavnostech v Solingenu neúspěšný žadatel o azyl ze Sýrie tři lidi. Soud mu minulý týden uložil rovněž doživotní trest vězení. Těsně před Vánoci najel do návštěvníků vánočních trhů v Magdeburku lékař ze Saúdské Arábie. Zabil šest lidí a stovky dalších zranil.
V lednu zabil neúspěšný žadatel o azyl z Afghánistánu v bavorském Aschaffenburgu dvouleté dítě a dospělého. V Mnichově najel v únoru jiný Afghánec do odborářského průvodu a zabil dvouleté děvče a jeho matku. Rovněž v únoru syrský uprchlík těžce zranil španělského turistu v berlínském památníku holocaustu.
Na počátku letošního března zažil Mannheim další útok. Do lidí v centru města najel úmyslně řidič osobního auta, čin si vyžádal dva mrtvé a jedenáct zraněných. Za volantem ovšem tentokrát seděl Němec.
