Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan během nedělního telefonátu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem nabídl, že bude prostředníkem mírového řešení konfliktu na Ukrajině a vyzval k zastavení bojů. Putin odpověděl, že tak učiní, pokud Kyjev splní požadavky Moskvy, stojí v prohlášení Kremlu. Také izraelský premiér Naftali Bennett chce zprostředkovat jednání obou válčících stran. Šance na úspěch diplomacie ale podle něj nejsou velké. Západ se připravuje na možnost, že Ukrajina bude mít exilovou vládu.
Rusko-ukrajinská válka (únor 2022 až listopad 2023)
- 0:00
Novější zprávy z rusko-ukrajinské války najdete zde.
- 22:29
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na čtvrteční poradě v Záporoží nařídil vojákům rychle budovat opevnění na všech hlavních úsecích fronty, uvedl server Ukrajinska pravda s odvoláním na vyjádření samého prezidenta ve večerním videoprojevu.
"Na všech základních směrech, kde je nutné posílit (ukrajinské pozice), je třeba urychlit výstavbu (opevnění)," uvedl Zelenskyj. Jde podle hlavy státu především o úseky fronty u Avdijivky a Marjinky, Kupjanska a Lymanu, jakož i o výstavbu opevnění v Sumské, Černihivské, Kyjevské, Rivnenské, Volyňské a také na jihu Chersonské oblasti.
- 21:20
Pro americkou vládu by mohlo být po Novém roce velmi složité pokračovat v podpoře Ukrajiny, neuvolní-li Kongres na tento účel dodatečné finance. Na brífinku to řekl mluvčí Bílého domu John Kirby, který vyzval zákonodárce k urychlenému rozhodnutí. Žádost o další miliardy dolarů blokuje Republikánská strana, která chce vyčlenění peněz spojit se zpřísněním imigračních zákonů.
"Přistávací dráha se krátí," prohlásil Kirby. "Myslíme si, že máme čas zhruba do konce roku, než začne být velmi obtížné dál Ukrajinu podporovat. A konec roku přijde brzy," upozornil na tiskové konferenci mluvčí pro otázky národní bezpečnosti.
Turecký prezident se nabídl jako prostředník pro vyjednávání mírové smlouvy. Ve svém téměř hodinovém telefonátu s Putinem také vyzval k zastavení palby a vytvoření humanitárních koridorů, uvedla Erdoganova kancelář.
Erdogan podle prohlášení navázal na předchozí telefonát větou: „Pojďme společně vydláždit cestu míru“. Putin na výzvu reagoval tím, že „vojenskou operaci“ zastaví jen v případě, že Ukrajina přestane bojovat a splní požadavky Moskvy.
Podle ruského prezidenta útok postupuje podle plánu a proto doufá, že Ukrajinští vyjednavači zaujmou konstruktivnější přístup a vezmou v potaz reálnou situaci na bojišti, píše ve svém komuniké Kreml. Lídři Turecka a Ruska také diskutovali o bilaterálních vztazích obou zemí.
Izraelský premiér zahájil svou zprostředkovatelskou misi na ukončení války na Ukrajině sobotní návštěvou u ruského prezidenta v Moskvě a telefonátem s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. V neděli se setkal s německým kancléřem Olafem Scholzem.
Hlavní pozornost se během rozhovoru, který trval asi devadesát minut, soustředila na výsledky Bennettova jednání v Moskvě, uvedl mluvčí německé vlády podle agentur. Oba šéfové vlád se dohodli zůstat v těsném kontaktu a za společný cíl označili co nejdřívější ukončení války na Ukrajině. „O obsahu jednání uniklo jen málo podrobností,“ poznamenala agentura AFP.
Bennett se dosud nepřipojil k mezinárodnímu odsuzování ruské invaze na Ukrajinu, za což byl kritizován. Premiér zdůrazňuje silné vazby Izraele s Moskvou i Kyjevem. Kvůli této blízkosti k oběma válčícím stranám se Izrael nabídl jako prostředník, což podpořili ukrajinští představitelé.
Bennett do Moskvy zavítal jako vůbec první zahraniční vůdce od ruské invaze na Ukrajinu. Po tříhodinovém jednání s Putinem hovořil po telefonu se Zelenským, než odcestoval do Berlína. Z Německa se vrací do Izraele. Podle komuniké izraelské vlády premiér hovořil s ukrajinským prezidentem za poslední dva dny třikrát.
Ještě před setkáním s ruským prezidentem Bennett svou misi konzultoval se Spojenými státy, Německem a Francií, což potvrdil i Elysejský palác. Bennetta doprovázel ministr pro výstavbu Zeev Elkin, který hovoří rusky a který je původem z Ukrajiny.
Další kolo hovorů Bennett absolvoval v neděli odpoledne, kdy se postupně telefonicky spojil s Putinem, Scholzem a francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. Kreml následně uvedl, že ruský prezident s izraelským premiérem pokračoval v detailních hovorech ohledně „speciální vojenské operace“, jak Moskva označuje invazi na Ukrajinu. Probrali i Bennettovy hovory s ostatními lídry a shodli se, že zůstanou ve spojení, píše agentura TASS.
Elysejský palác se zároveň prostřednictvím prezidenta Emmanuela Macrona spojil s Moskvou mimo jiné kvůli evakuaci civilistů z obleženého Mariupolu. Putin během telefonického rozhovoru s Macronem uvedl, že „Kyjev nadále nerespektuje dohody týkající se humanitárních záležitostí“. Evakuaci podle něj zabránili „ukrajinští nacionalisté“.
Macron v telefonátu s Putinem zopakoval, že by Rusko mělo válku na Ukrajině ukončit a že je zapotřebí v souladu s mezinárodním právem chránit civilisty a zajistit jim přístup k humanitární pomoci.
Američané jednají ve Venezuele
Delegace vysoce postavených amerických představitelů odcestovala v sobotu do Venezuely, kde se má setkat se zástupci vlády Nicoláse Madura. Cílem je zjistit, zda je Caracas připraven odvrátit se od úzkých vazeb na Moskvu uprostřed ruské invaze na Ukrajinu, uvedla agentura Reuters s odvoláním na nejmenovaný zdroj, obeznámený s celou situaci.
Jde o americkou návštěvu na dosud nejvyšší úrovni od přerušení diplomatických vztahů a uzavření amerického velvyslanectví v Caracasu v roce 2019, po obvinění ze zfalšování voleb. Maduro je dlouholetým Putinovým spojencem.
Ale ruský vpád na Ukrajinu přiměl Spojené státy přehodnotit vztahy se spojenci Kremlu v Latinské Americe, poznamenal list The New York Times (NYT). Předmětem jednání americké delegace by podle něj mohlo být zmírnění sankcí na vývoz venezuelské ropy, představující hlavní zdroj příjmů Caracasu.
Když USA a jejich spojenci začali zvažovat sankce postihující ruský export ropy a plynu, aby potrestaly Moskvu za devastaci Ukrajiny, prominentní hlasy spojené s oběma hlavními americkými politickými stranami poukazovaly na Venezuelu jako na potenciální náhradu, upozornil NYT.
Na Ukrajině tečou řeky slz a krve, varoval papež
Papež František v neděli odmítl narativ ruské propagandy o konfliktu s jejím západním sousedem. „Na Ukrajině tečou řeky slz a krve. Tohle není pouze vojenská operace ale válka, která vede ke smrti, zkáze a bídě,“ prohlásil čelní představitel katolické církve během své každotýdenní promluvy k davům věřících na Svatopetrském náměstí ve Vatikánu.
„Počet obětí neustále narůstá, na útěku jsou zejména matky s dětmi. Potřeba humanitární pomoci pro tuto zemi mučedníků každou hodinou narůstá,“ dodal František. Vatikán již dříve vyzval k ukončení konfliktu a zdůraznil, že je připraven mezi Kyjevem a Moskvou zprostředkovat dialog.
Západ se prý připravuje na exil ukrajinské vlády
Přestože se ukrajinská armáda urputně brání invazi vojsk, činitelé ve Washingtonu a evropských metropolích očekávají, že Rusko své neúspěchy z prvních dnů války zřejmě zvrátí, píše americký list The Washington Post (WP).
Pokud se Západ rozhodne podporovat Ukrajince v povstaleckých bojích proti ruské okupační armádě, bude zřejmě klíčovou osobou ukrajinský prezident. Ten podle WP již diskutoval s Američany možnost přesunout vládu z Kyjeva, na nějž se soustředí ruská ofenziva, do Lvova na západě země, který je blíž polským hranicím. Právě v Polsku by se přitom zřejmě mohla usadit ukrajinská exilová vláda.
Zelenskyj ani další ústavní činitelé však v současné chvíli podle svých vyjádření nehodlají opouštět hlavní město a chystají se pokračovat v bojích. „Můžeme jen říct, že se Ukrajina chystá na obranu Kyjeva stejně cílevědomě, jako se Rusko připravuje na útok na Kyjev,“ řekl listu zástupce kanceláře ukrajinského prezidenta Mychajlo Podoljak.
Boje mohou trvat roky
Západní činitelé se nicméně již chystají na scénář, v němž by Kyjev padl a Rusko by okupovalo celou Ukrajinu. Diskutuje se například o tom, že rezoluce Valného shromáždění OSN na podporu Ukrajiny, přijatá tento týden, by mohla sloužit jako základ pro mezinárodní uznání Zelenského exilové vlády poté, co by Rusové v Kyjevě ustavili vlastní loutkový kabinet.
Otázkou zůstává, jak může Západ podporovat povstalecké boje proti okupačním ruským silám, aniž by se dostal do přímého sporu s Moskvou. V očích Putina by mohla podpora exilové vlády v Polsku představovat útok NATO na Rusko.
Západní činitelé se však shodují v tom, že Ukrajinci zřejmě s bojem proti okupantům nepřestanou ani v případě, že by se Moskvě podařilo ovládnout celou zemi. Rusko „hrubě podcenilo schopnosti ukrajinského odporu,“ řekl WP nejmenovaný činitel západní rozvědky, podle nějž by se boje mohly protáhnout na měsíce či roky.
Na stejnou dobu odhaduje trvání konfliktu i britský vicepremiér Dominic Raab. „Naší misí je spolu se spojenci zajistit, že Putin na Ukrajině selže. Musíme prokázat určitou strategickou vytrvalost, protože toto neskončí za několik dní,“ tvrdí.
Johnson má plán na zastavení invaze
Stanice BBC cituje šestibodový plán britského premiéra Borise Johnsona, který by mohl ruského prezidenta dovést k zastavení války. „Nejsou to budoucí historici, ale lidé na Ukrajině, kdo bude naším soudcem,“ vyzval premiér světové státníky k zintenzivnění tlaku na ruský režim.
Prvním bodem jeho plánu je vytvoření mezinárodní humanitární koalice na pomoc obětem agrese. Druhým bodem je podpora Ukrajiny „v jejím úsilí o sebeobranu.“ Dále mají státy podle předsedy vlády zvětšit ekonomický tlak na Rusko.
Světové společenství se také musí bránit „plíživé normalizaci“ vojenských akcí na Ukrajině. Johnson také zdůrazňuje, že diplomatické řešení války musí být vyjednáno pouze za účasti legitimní ukrajinské vlády. V posledním bodě se premiér obrací na členské země NATO, které podle něj mají vytvořit „rychlou kampaň na posílení bezpečnosti a nezdolnosti“ koalice.
BBC přepokládá, že Johnson s tímto postupem seznámí také kanadského premiéra Justina Trudeua a jeho nizozemského premiéra Marka Rutteho, s nimiž bude v pondělí jednat ve svém sídle v Downing street.
Fiala: Putin jaderné zbraně nepoužije
Putin podle premiéra Petra Fialy (ODS) nenaplní svou hrozbu a jaderné zbraně nepoužije. „Ta pravděpodobnost, že by to někdo použil, ta je minimální. I Vladimir Putin ví, že by to byl konec pro Rusko,“ uvedl Fiala ve svém pořadu otázek a odpovědí z Kramářovy vily.
Putin před týdnem nařídil uvést jaderné síly do vysokého stupně bojové pohotovosti. Podle Fialy tím chce ruský prezident pouze znejistit, zneklidnit a rozdělit společnosti demokratického Západu. „Že by to mohl opravdu použít, to nehrozí,“ uvedl premiér.
Jedinou možnou odpovědí je podle ministerského předsedy rozhodný, jasný a pevný postoj Západu proti ruské rozpínavosti. Putin se nikdy netajil ambicí rozšířit ruskou říši do hranic bývalého Sovětského svazu a dělá pro to všechno, což si málokdo chtěl na Západě přiznat, podotkl Fiala. Protože odezva na ruskou anexi ukrajinského Krymu před osmi lety byla slabá, pro imperiální diktátorské velmoci jakákoli slabost podle Fialy znamená povzbuzení jít dál. „Chrání nás jedině síla a odhodlání tu sílu použít. Tomu rozumí lidé jako Vladimir Putin,“ dodal.
Ruská válka na Ukrajině bude mít podle premiéra pro Česko dopady na ekonomiku, státní rozpočet a životní úroveň. „Budeme muset se společně snažit to překonat,“ řekl Fiala. Podle něj není zřejmé, jak dlouho rusko-ukrajinská válka potrvá a zda Rusko nezastaví nakonec dodávky plynu. I když Česko není závislé na přímých ruských dodávkách v oblasti energie a obchodní výměna s Ruskem je nízká, růst cen energií a nejistota světových trhů na Česko mít vliv letos bude, uvedl Fiala. Podle něj to ale může být příští rok lepší.
Čaputová: Hovoří se o zrušení SWIFTu pro zbylé banky Ruska
K zintenzivnění tlaku na ruský režim se připojila i slovenská prezidentka Zuzana Čaputová, která v diskusní relaci televize Markíza uvedla, že je ve hře další zpřísnění sankcí vůči Rusku, včetně vyloučení zbylých ruských bank z platebního systému SWIFT. Vyslovila se rovněž pro snížení závislosti na dodávkách energií z Ruska.
„Úvahy jsou, že by koordinace jednotlivých států mohla postupovat dále. Je prostor k posunu dále. Hovoří se například i o dalších osobních sankcích vůči rodinným příslušníkům politického vedení (Ruska), hovoří se o zrušení SWIFTu pro zbylé banky Ruska. Velkým tématem je odstřižení se v energetickém sektoru,“ konstatovala Čaputová.
Při snížení závislosti na dodávkách energií z Ruska by podle ní neměly postupovat státy individuálně, řešení vidí v koordinovaném postupu EU. „Hovoříme o společném nákupu v rámci Evropské unie. Mohlo by to být cenově výhodnější,“ dodala Čaputová v souvislosti s nákupem zkapalněného plynu.
Michel: Zavedení bezletové zóny nad Ukrajinou by mohlo rozpoutat světovou válku
Zelenskyj opakovaně požaduje po Západu zavedení bezletové zóny nad Ukrajinou. To ale lídři těchto zemí odmítají ze strachu z širšího konfliktu v Evropě. Zelenskyj proto žádal, aby mu západní země poskytly alespoň stíhačky. Mluvčí ruského ministerstva obrany v neděli řekl, že jakoukoliv zemi, která ukrajinským vzdušným silám poskytne svá letiště, může Moskva považovat za účastníka konfliktu.
Předseda Evropské rady Charles Michel později uvedl, že zavedení bezletové zóny nad Ukrajinou by mohlo rozpoutat světovou válku. Zapojení bojových letounů do operací nad Ukrajinou by podle něj za současných podmínek znamenalo, že se „NATO zapojilo do války a riskovali bychom třetí světovou válku,“ uvedl v rozhovoru se stanicí France Inter. Zároveň odmítl, že by sankce zavedené aliancí a EU proti Rusku znamenaly vyhlášení války. Mají podle něj „vyvinout tlak a poškodit (ruský, pozn. red.) režim,“ nikoliv tamní obyvatelstvo.
Mluvčí ruského ministerstva obrany Igor Konašenkov varoval, že jakoukoliv zemi, která ukrajinským vzdušným silám poskytne svá letiště, může Moskva považovat za účastníka konfliktu. „Jejich následné použití proti ruským ozbrojeným silám může být považováno za zapojení těchto zemí do ozbrojeného konfliktu,“ citovala mluvčího agentura TASS.
Protesty v Rusku
Nesouhlas s invazí na Ukrajinu dávají najevo i lidé v Rusku. V neděli vyšli do ulic obyvatelé 65 tamních měst. Policie je často rychle rozháněla a odvážela. Projekt OVD-Info, který monitoruje policejní zásahy, informoval za neděli o více než 4600 zadržených.
Některé aktivisty úřady zatkly už v noci a odvedly je přímo z jejich domovů. Podle serveru OVD-info bylo od ruského vpádu na Ukrajinu zadrženo už víc než dvanáct tisíc Rusů, kteří dali najevo nesouhlas s válkou. Těm podle v pátek přijatého zákona může hrozit pět až deset let vězení za šíření informací, které ruská armáda označuje za nepravdivé.
Lidé proti ruské agresi protestují i jinde ve světě. V neděli se sešli například v srbském Bělehradu. Skandovali hesla proti válce i ruskému prezidentu Vladimiru Putinovi. Demonstranti se sešli také například v Římě, Hamburku a Paříži. V New Yorku požadovali protestující větší zapojení NATO, EU a USA do konfliktu.
