Většinu obohaceného uranu má Írán příliš hluboko, speciální bomby USA nestačí

Spojené státy při útocích na íránská jaderná zařízení na jedno z nich nesvrhly protibunkrové bomby. Zařízení v Isfahánu leží totiž tak hluboko pod zemí, že by tyto výbušniny nejspíš nebyly efektivní. Šéf amerického sboru náčelníků štábů Dan Caine to řekl senátorům na čtvrtečním brífinku, píše web stanice CNN s odvoláním na zdroje, které Caineův projev slyšely.

Američtí činitelé předpokládají, že v podzemním provozu v Isfahánu je ukryto téměř šedesát procent íránských zásob obohaceného uranu, které by Írán potřeboval v případě, že by se rozhodl vyvinout jadernou zbraň.

Caineovo vyjádření je podle CNN prvním známým vysvětlením toho, proč americká armáda nepoužila bombu nazvanou Massive Ordnance Penetrator proti zařízení v Isfahánu ve středním Íránu. Americké bombardéry B-2 Spirit svrhly více než desítku těchto bomb určených k ničení bunkrů na íránská jaderná zařízení Fordo a Natanz. Zařízení Isfahán však zasáhly pouze rakety Tomahawk odpálené z americké ponorky.

Brífink pro senátory o amerických útocích v Íránu vedl Caine, ministr obrany Pete Hegseth, šéf diplomacie Marco Rubio a ředitel Ústřední zpravodajské služby (CIA) John Ratcliffe. Během schůzky Ratcliffe sdělil zákonodárcům, že americká zpravodajská komunita vyhodnotila, že většina íránského obohaceného uranu je uložena pod zemí v Isfahánu a Fordo.

Demokratický senátor Chris Murphy ve čtvrtek večer po brífinku sdělil CNN, že část íránského jaderného materiálu „je tak hluboko pod zemí, že se k němu nikdy nedostaneme. Jsou tím pádem schopni přesunout velkou část toho, co bylo ušetřeno, do oblastí, kam se americké bombardéry nedostanou.“

Spor o účinnost amerického zásahu

Ve dnech po amerických útocích do médií uniklo předběžné hodnocení amerických zpravodajských služeb, podle kterého americké údery nezničily klíčové části íránského jaderného programu, ale pouze jej zpomalily o několik měsíců.

V hodnocení rovněž stálo, že Írán mohl část obohaceného uranu před americkými útoky ze svých zařízení odvézt. Představitelé Trumpovy administrativy se na schůzce se senátory vyhýbali otázkám o tom, kde se momentálně nachází íránské zásoby obohaceného uranu, píše CNN.

Poslanci Sněmovny reprezentantů se účastnili podobného brífinku s představiteli Trumpova týmu v pátek. Republikánští zákonodárci po schůzce uznali, že americké vojenské údery možná nezničily veškerý jaderný materiál Íránu.

Co (ne)bylo cílem vojenské mise

Uváděli však, že to nebylo cílem amerických útoků. „V zařízeních se nachází obohacený uran, který se přesouvá, ale jeho zničení nebyl záměr vojenské mise,“ řekl CNN republikánský kongresman Michael McCaul z Texasu.

„Podle mých informací je většina uranu stále na místě. Potřebujeme tedy úplný přehled. Proto s námi musí Írán přímo jednat, aby (Mezinárodní agentura pro atomovou energii) mohla zkontrolovat každou unci obohaceného uranu, který se tam nachází. Nemyslím si, že je vyvážen ze země, myslím, že je v těch zařízeních,“ řekl McCaul.

„Cílem mise bylo odstranit konkrétní aspekty jejich jaderného programu. Ty byly odstraněny. Zbavit se jaderného materiálu nebylo součástí mise,“ sdělil CNN republikánský kongresman Greg Murphy.

Proč Američané útočili na Írán

Cílem amerických úderů na Írán z minulého víkendu bylo zničit íránskou kapacitu pro obohacování uranu. Washington to v pátek sdělil Radě bezpečnosti OSN v dopise, který dostala k dispozici agentura Reuters.

„Spojené státy jsou i nadále odhodlány usilovat o dohodu s íránskou vládou,“ napsala také v dopise úřadující velvyslankyně USA při OSN Dorothy Sheaová.

Washington údery odůvodnil kolektivní sebeobranou podle článku 51 Charty OSN. Tento článek vyžaduje, aby 15členná Rada bezpečnosti byla okamžitě informována o všech opatřeních, která státy podniknou v sebeobraně proti ozbrojenému útoku.

Útoky po boku Izraele

Spojené státy se úderem z noci na 22. června přímo zapojily do izraelsko-íránské války na straně Izraele, kterému během 12denní války pomáhaly také s obranou před íránskými raketami a bezpilotními letouny. Devátý den války spustily útočnou operaci Půlnoční kladivo na tři íránské jaderné provozy Fordo, Natanz a Isfahán.

Americký prezident Donald Trump pak prohlásil, že íránské jaderné provozy byly zcela zničeny. Podle pozorovatelů však není zcela jasné, zda snahy USA a Izraele znemožní Íránu získat v dohledné době jadernou zbraň. Od úterý platí v izraelsko-íránském konfliktu příměří, které je v zásadě dodržováno.

Izrael i USA od počátku tvrdí, že cílem jejich počínání je zabránit Íránu v získání jaderné zbraně. Teherán popírá, že by na vývoji jaderných zbraní aktivně pracoval.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 7 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 10 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 16 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 22 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
23. 5. 2026
Načítání...