Venezuelské bezpečnostní složky v rámci snahy o umlčení politických oponentů prezidenta Nicoláse Madura zabily tisíce zejména mladých mužů. K jejich tělům nastražily zbraně či drogy a manipulovaly s důkazy, aby se zdálo, že se bránili zatčení. V nové zprávě to tvrdí OSN.
Podle údajů venezuelské vlády policie zastřelila v loňském roce 5287 lidí, kteří se bránili zatčení. Od začátku letošního roku do 19. května to bylo 1569 lidí. OSN tvrdí, že v mnoha těchto případech bezpečnostní složky zadržené nezákonně zabily.
Maskované vražedné komando
Rodiny dvaceti mužů popsaly, jak maskovaní muži z venezuelských speciálních sil (FAES) v černém oblečení a v černých dodávkách bez poznávacích značek vtrhli do jejich domů, zabavili jim věci a obtěžovali ženy. „Oddělili mladé muže od ostatních rodinných příslušníků, pak je zastřelili,“ cituje zpráva svědky.
„Svědci uvedli, jak (členové) FAES pokaždé manipulovali s místem činu a s důkazy. Nastražili (na místo činu) zbraně a drogy a stříleli do stěn nebo do vzduchu, aby bylo vidět, že došlo ke střetu a oběť ,se bránila autoritě‘,“ konstatuje OSN.
OSN kritizuje „erozi právního státu“ a „demontáž demokratických institucí“ ve Venezuele v posledních deseti letech. Režim se podle organizace snaží neutralizovat, potlačit a kriminalizovat oponenty režimu.
Mučení příbuzných oponentů režimu
Negativní trend ještě zesílil po roce 2016, kdy opozice získala ve volbách většinu v Národním shromáždění, všímá si organizace. „To vedlo ke zvýšení represí vůči politické opozice a neustálému omezování již omezeného demokratického prostoru,“ podotýká OSN s tím, že časté jsou kupříkladu výslechy příbuzných kritiků režimu. Ti jsou často vyslýcháni bez přítomnosti právníků a v některých případech také mučeni. OSN upozorňuje, že jde často o ženy.
Úřad Vysokého komisaře OSN pro lidská práva uskutečnil celkem 558 rozhovorů s oběťmi a svědky porušování lidských práv, ale také s právníky, zdravotníky, aktivisty a bývalými vojáky a důstojníky. Konalo se také 159 schůzek se zástupci různých států a dalších zúčastněných stran. Organizace zároveň zdůraznila, že přijala opatření k ochraně identity lidí, kteří o hrůzách promluvili, neboť řada dotyčných se bojí odplaty.
Šéfka úřadu OSN pro lidská práva Michelle Bacheletová navštívila minulý měsíc Venezuelu a v pátek představí zprávu Radě OSN pro lidská práva.
„Upřímně doufám, že úřady podrobně prozkoumají všechny informace obsažené v této zprávě a budou následovat doporučení. Měli bychom se všichni shodnout na tom, že všichni Venezuelané si zaslouží lepší život,“ zdůraznila Bacheletová. Ve zprávě vyzývá venezuelskou vládu mimo jiné k rozpuštění FAES, jež podle ní za vraždami v největší míře stojí.
Venezuelská vláda se podle ní zavázala pracovat spolu s OSN na vyřešení nejožehavějších problémů, jako mučení vězňů a odpírání přístupu ke spravedlnosti. Komisařce by měl být rovněž umožněn přístup do zařízení, kde vláda drží vězně a své odpůrce.
Opozici se nedaří zbavit Madura
Venezuelská opozice, která neuznává Madurův mandát kvůli nesvobodným volbám, se od ledna snaží přesvědčit armádu, aby se postavila na stranu lidu a pomohla jí v zemi obnovit demokracii. Stovky vojáků, včetně důstojníků, to udělaly, ale utekly před represemi za hranice.
Jeden z nich po emigraci zveřejnil letos v březnu tajně natočená videa z věznice, která dokládají, že režim vojáky mučil.
Kromě porušování lidských práv viní opozice Madurovu vládu i z hluboké ekonomické a humanitární krize. Ze země kvůli krizi a represím utekly za několik let přes čtyři miliony Venezuelanů.
Prozatímním prezidentem Venezeuly uznaly desítky zemí převážně západního světa šéfa parlamentu Juana Guaidóa. Ten trvá na tom, že podmínkou pro jakékoli vyjednávání s vládou musí být vypsání předčasných voleb, což Maduro odmítá. Kromě toho Guaidó zmiňuje další dva cíle, kterých by chtěl v jednáních dosáhnout: odchod Madura z funkce a ustanovení přechodné vlády.
Květnová dvě kola rozhovorů mezi vládou a opozicí zaštítěná norskou diplomacií žádná řešení nepřinesla, v tomto týdnu by se mělo konat třetí kolo.
