Republikánský uchazeč o Bílý dům Donald Trump si za kandidáta na viceprezidenta vybral senátora JD Vance. Bývalý mariňák, finanční spekulant, podnikatel a spisovatel ještě před pár lety svého aktuálně nejbližšího spolupracovníka ostře kritizoval. Dnes je naopak považovaný za Trumpova možného nástupce a zastává často tvrdší postoje než Trump sám. Oba kandidáti spolu sdílí skepsi k pomoci Ukrajině, prosazují volný trh a zároveň protekcionismus.
Čtyřicetiletý senátor z Ohia, celým jménem James David Vance, se dostal do povědomí širší veřejnosti jako autor knihy Hillbilly Elegy (Americká elegie), v níž vzpomíná na dospívání v oblasti takzvaného „rezavého pásu“, tedy regionu na severovýchodě Spojených států postiženého úpadkem tradičního těžkého průmyslu. Kniha vyšla v roce 2016 a stala se nesmírně populární.
Vance z regionu odešel po střední škole, kdy na čas vstoupil do námořní pěchoty. Posléze vystudoval právo na prestižní Yaleově univerzitě. Po promoci a před vstupem do politiky se živil jako spekulant. Jedním z hlavních důvodů pro výběr Vance mohl být podle BBC pro Trumpa právě jeho původ, který může pomoci získat důležité hlasy v některých klíčových státech, jako jsou Michigan, Wisconsin a Pensylvánie.
V Senátu působil Vance před svou nominací na viceprezidenta jen dva roky. Během té doby ostře oponoval americké podpoře Ukrajiny v boji proti ruské invazi. Deník The Wall Street Journal označil v tomto směru jeho odmítání podpory Kyjeva za ještě agresivnější, než je to Trumpovo.
Vance nešetřil kritikou ani směrem ke stávajícímu prezidentovi Joeu Bidenovi. Šéf Bílého domu kandidoval podle Vance před čtyřmi lety jako „prázdné plavidlo“. V době, kdy Biden ještě plánoval post prezidenta obhajovat, si od Trumpova kandidáta na viceprezidenta vysloužil označení za „neschopného člověka“, informoval v červenci server BBC.
Značné kontroverze vzbudila i některá další senátorova vyjádření. V minulosti se velmi kriticky vyjadřoval třeba o bezdětných lidech, když například v listopadu 2020 v konzervativním podcastu řekl, že ‚nejšílenější‘ diskutující na sociální síti Twitter (dnes X) jsou obvykle bezdětní. Ještě ostřeji se otec tří dětí vyjádřil v roce 2021, kdy řekl, že Spojené státy řídí „skupina bezdětných kočičích dam, které jsou nešťastné se svými vlastními životy“.
Politika nestojí za ztrátu přátel, mírní Vance rétoriku
V závěrečné části kampaně se ale Vance projevuje poměrně smířlivě. Na začátku října se utkal v jediné televizní debatě kandidátů na amerického viceprezidenta s demokratickým guvernérem Minnesoty Timem Walzem. Diskuse tehdy byla poklidná a oba kandidáti si projevovali vzájemný respekt. Neshodli se ale například na tom, zda Donald Trump prohrál volby v roce 2020. Republikánský kandidát na viceprezidenta na tuto otázku odmítl přímo odpovědět s tím, že se soustředí na budoucnost.
„Byla to debata, jakou si mnozí představují. Voliči se dozvěděli, jaké jsou priority daného kandidáta. Žádné nadávky, žádné urážky, žádné překřikování. Civilizovaná debata,“ okomentoval na začátku října diskuzi obou kandidátů zahraniční zpravodaj ČT Bohumil Vostal. Podle serveru Politico bylo v debatě více názorových výměn než osobních útoků, přičemž lépe ve střetu obstál Vance.
Republikánský kandidát na viceprezidenta v poslední době častěji hovořil i o jednotě. V pátek 25. října na předvolebním shromáždění řekl davu v Raefordu v Severní Karolíně, že od doby, kdy se stal kandidátem na viceprezidenta, přišli on i jeho manželka o několik přátel a vyzval lidi, aby kvůli politice neztráceli přátelství. V podobném duchu se vyjádřil i o den dříve, kdy řekl, že politika nestojí za to, aby lidé ztráceli přátele.
Smířlivější tón v některých fázích kampaně ale neznamená, že by Vance měnil své názory. V debatě s Walzem slíbil, že pokud se s Trumpem dostanou k moci, začnou s masovými deportacemi migrantů, kteří nemají oprávnění k pobytu. Současnou administrativu kritizoval za to, že nedostatečné hlídá hranice a umožňuje vstup velkého počtu migrantů a velkého množství drog na americké území.
Z kritika následníkem
Kousavým výpadům republikánského senátora se svého času nevyhnul ani samotný Donald Trump. Ještě v roce 2016 Vance veřejně uvažoval nad tím, že by Trump mohl být americký Hitler. Jeho kritika došla až do té míry, že se v objevily spekulace o možné spolupráci s tehdejší prezidentskou kandidátkou demokratů Hillary Clintonovou. Vance sám tehdy zvažoval, že Clintonové vyjádří podporu, připomněl v létě letošního roku amerikanista z Ostravské univerzity Jan Beneš.
Negativních výroků na Trumpovu adresu Vance později litoval. Doslova v této věci uznal, že o exprezidentovi a svém nynějším spolupracovníkovi „říkal špatné věci“, připomněl server BBC. „Ohledně Donalda Trumpa jsem se mýlil,“ řekl pak Vance v debatě s Walzem.
Podle Beneše souvisela změna názoru u republikánského kandidáta na viceprezidenta se senátními volbami v roce 2022. „Vance tam čistě pragmaticky zvolil trumpismus jako cestu, kterou se vydává. (...) Vždy ale byl konzervativec, příznivec toho, čemu říkáme křesťanský nacionalismus, byť se o Trumpovi často hanlivě vyjadřoval. Jen ten populismus mu pak začal být bližší,“ vysvětlil v létě amerikanista.
Podle vedoucího katedry Severoamerických studií FSV UK Jakuba Hornáta lze v současnosti kandidáta na viceprezidenta označit za jednoho z nejsilnějších ideologů strany. „Vance de facto představuje druhou generaci hnutí trumpismu, tedy agendy, která v tuto chvíli spojuje Republikánskou stranu,“ shrnul v červenci Hornát. „Vance je v některých názorech i konzervativnější než Trump, jeho pozici mu tak lze navzdory minulosti věřit. Žádnou další změnu v jeho názorech bych nečekal,“ souhlasil Beneš.
Hornát v létě označil nominaci Vance za republikánskou sázku na budoucnost, kdy není vyloučeno, že by se mohl stát i republikánským kandidátem na prezidenta v roce 2028. „Republikánskou stranu teď ovládá trumpovské křídlo, disent je potlačený. Byť by se určitě našli lidé, například senátor z Jižní Karolíny Lindsey Graham, kteří s Trumpem ani Vancem nesouhlasí,“ doplnil Beneš.
Kritik evropské obrany
Vance je jedním z největších zastánců izolacionismu v Republikánské straně. Deník Washington Post označil jeho výběr za potvrzení rozmachu populistického křídla uvnitř Republikánské strany. Podle serveru Politico vyvolal výběr nervozitu u evropských spojenců Spojených států. Důvodem k tomu jsou podle webu rostoucí obavy z toho, že by Spojené státy mohly v případě Trumpova zvolení přerušit pomoc Ukrajině a ustoupit od dalších transatlantických priorit.
Vance hrál ústřední roli ve snaze zmařit návrh zákona o pomoci Ukrajině v Senátu na začátku letošního roku. Balík prošel, senátor z Ohia ale svůj názor nezměnil. „Jednoduše nemáme výrobní kapacity na to, abychom donekonečna podporovali pozemní válku ve východní Evropě,“ uvedl v únoru v rozhovoru pro Politico.
Vanceův postoj k zahraniční politice zahrnuje i kritiku Evropy a NATO. V dubnovém projevu v americkém Senátu vytkl Evropě, že nevydává dostatečné prostředky na obranu: „Tři roky Evropané tvrdí, že je Vladimir Putin pro Evropu existenční hrozbou. A po tři roky nedokázali reagovat tak, jako by to byla skutečně pravda,“ vytkl evropským spojencům.
V říjnovém rozhovoru pro NBC News pak Vance odmítl označit Putina za nepřítele. Místo toho ruského vládce označil za ‚protivníka‘ a ‚konkurenta‘. „Pokud se někdy chystáme ukončit válku na Ukrajině, budeme se muset na nějaké úrovni zapojit do určitého druhu vyjednávání mezi Ukrajinou, Ruskem a našimi spojenci z NATO v Evropě,“ dodal senátor s tím, že takové vyjednávání je pro ukončení konfliktu nezbytné.
Volný trh a protekcionismus
Od tradičního přístupu republikánů se JD Vance lišil podle listu Washington Post přístupem k vládním zásahům do ekonomiky, a to v souvislosti s někdejšími sympatiemi k liberálům. Svého času dokonce ocenil protikartelovou činnost Bidenovy vlády nebo demokratickou politiku bydlení. Republikánský kandidát na viceprezidenta také v minulosti vyzval ke zvýšení minimální mzdy, jednou se pak dokonce zastal zvýšení korporátní daně. Tím vším významně vybočil z republikánské linie, upozornil deník.
Podle něj to ale neznamená, že by se Vance s Trumpem teď v názorech na ekonomiku rozcházeli. Po Vanceově pragmatickém přechodu k čistě konzervativní linii jsou teď oba zastánci volného trhu, snižování daní nebo omezení vládního vlivu a federálních výdajů na sociální služby. Tedy tradičních republikánských témat, ale především pilířů Trumpova prezidentského programu, napsal Washington Post.
Senátor z Ohia je i díky svému původu horlivým obhájcem amerického průmyslu a prosazuje cla na dovoz. Takové protekcionistické postoje podle serveru Politico rovněž trápí evropské politiky, protože by mohly ztížit obchodní vztahy mezi USA a Evropou.
