Valné shromáždění OSN v nové rezoluci znovu vyzvalo Rusko, aby se okamžitě stáhlo z Ukrajiny

Valné shromáždění OSN rok od počátku velké ruské invaze na Ukrajinu schválilo rezoluci, která ruský útok odsuzuje, podporuje ukrajinskou teritoriální integritu a vybízí k hledání mírového řešení konfliktu. Generální tajemník OSN António Guterres ruskou invazi označil za urážku kolektivního svědomí mezinárodního společenství. Ve čtvrtek na Valném shromáždění promluvil i český ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti).

Valné shromáždění OSN v nové rezoluci znovu vyzvalo Rusko, aby okamžitě stáhlo své jednotky z Ukrajiny. Text v předvečer prvního výročí invaze podpořilo 141 zemí včetně České republiky, proti bylo sedm delegací a dalších dvaatřicet se zdrželo. Společně s Ruskem se proti rezoluci postavily také Bělorusko, Eritrea, Mali, Nikaragua, Severní Korea a Sýrie.

Pro rezoluci hlasoval stejný počet zemí jako pro podobné, rovněž právně nezávazné stanovisko přijaté loni v březnu. Tehdy bylo proti jen pět zemí. Na podzim pak prošla hlasy 143 zemí ku pěti rezoluce odsuzující ruskou anexi čtyř oblastí na východě Ukrajiny, které ruské síly částečně kontrolují.

Nový text schválený v předvečer prvního výročí ruské invaze kromě obnovení mezinárodně uznávaných hranic Ukrajiny volá také po „spravedlivém a trvalém míru“. Rezoluce navržená Kyjevem a desítkami jeho spojenců rovněž vyzývá k zastavení bojů, které připravily o život tisíce, ne-li desetitisíce lidí a miliony Ukrajinců vyhnaly z domovů.

„Rezoluce je silným důkazem o nezlomné celosvětové podpoře Ukrajiny. Mocné svědectví o solidaritě světového společenství s Ukrajinci v kontextu výročí ruské agrese,“ uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Na Twitteru poděkoval všem zemím, které usnesení podpořily.

Lipavský: Každá země se může stát další obětí Ruska

Dříve během čtvrtka Lipavský řekl na plénu, že „Rusko musí okamžitě, zcela a bezpodmínečně stáhnout své síly a vojenskou techniku z celého území Ukrajiny v rámci jejích mezinárodně uznaných hranic“. Zdůraznil, že ruská agrese působí „nepředstavitelné utrpení“.

„Způsobila rázovou vlnu na světových trzích s potravinami a komoditami a vytváří riziko, že se padesát milionů lidí v Africe a na dalších kontinentech ocitne na pokraji hladomoru,“ upozornil Lipavský. V té souvislosti vyjádřil podporu černomořské obilné iniciativě, umožňující i ve válečných podmínkách mimo jiné vývoz ukrajinského obilí do světa, a úsilí OSN o její další rozšíření.

„Všichni by si měli uvědomovat, že každá země se může stát další obětí Ruska. O budoucnosti mezinárodního řádu se rozhoduje právě teď. Ukrajina brání nejen sebe a svůj lid, ale také základní principy Charty OSN,“ uvedl český ministr, který ve čtvrtek měl na programu také jednání s generálním tajemníkem OSN Guterresem, šéfem unijní diplomacie Josepem Borrellem a ukrajinským ministrem zahraničí Dmytrem Kulebou.

Lipavský se rovněž vyslovil pro vytvoření zvláštního tribunálu pro zločin agrese na Ukrajině, jakkoli uznal, že je to složitý úkol. „Ruská barbarská totální válka připomíná hrůzy druhé světové války,“ řekl a podotkl také, že Česká republika hostí nejvyšší počet ukrajinských válečných uprchlíků v přepočtu na obyvatele.

„Chtěl bych apelovat na všechny, kteří by dnes mohli být v pokušení zaujmout 'neutrální' postoj, a na ty, kteří se domnívají, že nejde o 'jejich' válku: Pokud nebudeme jednat nyní, pak akceptujeme nový mezinárodní řád založený na využívání brutální síly, založený na kolonialismu,“ řekl šéf české diplomacie na závěr svého vystoupení vpředvečer prvního výročí vpádu ruských okupantů na Ukrajinu.

Ruský odpor

Ruský velvyslanec při OSN Vasilij Něbenzja v dopise vyzval ostatní země, aby hlasovaly proti návrhu, který je podle něj „nevyvážený“, „protiruský“ a „nezmiňuje se o dialogu a vyjednáváních“. „Ani případné zastavení nepřátelských akcí bez jasného podnětu ke smysluplným jednáním a nápravě problémů, které vedly ke krizi, nepřinese dlouhodobé řešení,“ napsal Něbenzja v dopise, který má k dispozici Reuters.

K aktuálnímu návrhu podle Reuters Bělorusko předložilo pozměňovací návrhy, které by „předešly další eskalaci konfliktu skrze zásobování stran účastných v konfliktu zbraněmi“.

Čína, která si s Ruskem už loni slíbila „přátelství bez hranic“, hodlá podle svých představitelů zveřejnit dokument, kde vyjeví svůj postoj ke konfliktu na Ukrajině. Čína ruskou invazi na Ukrajinu nepodpořila ani neodsoudila; hovoří o nutnosti dodržování územní integrity států a nalezení mírového řešení. Rusko je jejím stále významnějším obchodním partnerem i diplomatickým spojencem proti Západu.

Urážka kolektivního svědomí mezinárodního společenství

Valné shromáždění OSN jedná v New Yorku od středy. Generální tajemník OSN António Guterres o ruské válce na Ukrajině na úvod řekl, že je urážkou kolektivního svědomí mezinárodního společenství. „První výročí invaze Ukrajiny ze strany Ruska představuje temný milník jak pro ukrajinský lid, tak pro mezinárodní společenství,“ podotkl.

Podle něj existuje jasné nebezpečí dalšího vyhrocení konfliktu. V tomto smyslu Guterres mluvil o pohrůžkách mezi řádky, které vysílá Rusko ohledně použití jaderných zbraní, či o vojenských operacích u jaderných elektráren.

K podpoře Ukrajiny a také mezinárodního práva vyzval státy šéf ukrajinské diplomacie Dmytro Kuleba. „Volba je jasná – buď se podporuje Charta OSN, nebo ti, kteří ji porušují,“ prohlásil. Rusko navíc obvinil z masových únosů ukrajinských dětí, které označil za genocidu. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů a volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
01:04Aktualizovánopřed 44 mminutami

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
04:13Aktualizovánopřed 47 mminutami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 14 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 17 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 23 hhodinami
Načítání...