Válka na Ukrajině oživila rusko-japonské spory. Tokio zvažuje umístění amerických jaderných zbraní

Tokio se připojilo k sankcím proti Rusku, zmrazilo majetek celkem 61 Rusů včetně dvanácti poslanců Státní dumy. Odpor Japonců vůči invazi je značný, sankce podporuje přes osmdesát procent veřejnosti. Kromě humanitární pomoci poskytne japonská vláda Ukrajině také nesmrtící vojenské vybavení a přijme uprchlíky. Konflikt otevřel v zemi debatu o možném umístění jaderných zbraní.

Podle japonského premiéra Fumia Kišidy ohrožuje válka řád celého světa. Země proto zmrazila majetek jak jednotlivcům, tak organizacím, mezi sankcionovanými jsou i ruští poslanci. „Jsou tam také významní ruští bankéři, oligarchové a členové jejich rodin. (Japonsko) zakázalo také vývoz čipů do Ruska, což je velmi významný zásah pro ruský zbrojní průmysl,“ vyjmenovala zpravodajka ČT v Asii Barbora Šámalová.

Podle agentury Reuters jsou mezi sankcionovanými členové rodiny finančníka Jurije Kovalčuka a také miliardáře Viktora Vekselberga. Už předtím země zmrazila jmění patřící ruskému prezidentu Vladimiru Putinovi a také jmění jeho spojence, běloruského autoritářského vůdce Alexandra Lukašenka.

Nahrávám video

Zavedení sankcí podporuje přes osmdesát procent Japonců. Konflikt na Ukrajině také dominuje zpravodajství. „To je výjimečná věc na Japonsko, kde se lidé většinou zajímají zejména o domácí dění,“ podotýká Šámalová. Japonská média mají na Ukrajině vlastní zpravodaje, což je v kontrastu s přístupem Číny, kde média pouze přebírají informace z ruských zdrojů a dále tak šíří propagandu a dezinformace pocházející z Moskvy.

Napadení Ukrajiny zablokovala možná jednání o Kurilských ostrovech

V souvislosti s děním na Ukrajině ale i rostoucím vlivem Číny se v Japonsku otevřela diskuze o možném umístění amerických jaderných zbraní na japonském území. „V zemi, na kterou během druhé světové války dopadly dvě atomové bomby, je to samozřejmě šokující myšlenka. Nicméně Japonci se jí stále více zabývají,“ přiblížila Šámalová.

Válka na Ukrajině oživila také letitý japonsko-ruský spor o Kurilské ostrovy. Sovětský svaz je během druhé světové války obsadil těsně předtím, než Japonsko podepsalo kapitulaci. Kvůli územnímu sporu pak země nikdy nepodepsaly mírovou smlouvu. Předchozí japonský premiér se pokoušel spor urovnat, ale jednání s ruským prezidentem Putinem byla neúspěšná.

Po napadení Ukrajiny Ruskem je další vyjednávání nemožné. „Někteří japonští politici dokonce přirovnali invazi na Ukrajině k situaci Kurilských ostrovů, kvůli čemuž Rusko protestovalo. Dokonce došlo i k menšímu vojenskému incidentu. Japonské stíhačky zachytily ruskou helikoptéru, která narušila vzdušný prostor,“ popsala Šámalová.

Kvůli Ukrajincům upraví Japonsko přísnou azylovou politiku

Solidaritu s Ukrajinci vyjadřuje nejen japonská vláda, ale i veřejnost. Velká část obyvatel přispívá do veřejných sbírek, ukrajinská ambasáda oznámila, že dostala příspěvky ve výši přes 35 milionů dolarů. Velkými částkami přispívají také japonské firmy.

Země poskytuje i humanitární pomoc, na kterou dosud vyčlenila zhruba 175 milionů dolarů. Kromě toho přijme uprchlíky, v první fázi zejména ty, kteří mají v Japonsku příbuzné. „Bude kvůli tomu muset upravit zákony, protože Japonsko je velice konzervativní a má přísnou azylovou politiku. Jen jedno procento žadatelů o azyl v Japonsku uspěje. Vláda ale slibuje, že to směrem k Ukrajincům změní,“ popsala Šámalová.

Vláda podporuje napadenou zemi i vojensky. Věnuje nesmrtící vojenské prostředky, jako jsou neprůstřelné vesty, helmy, zdravotnický materiál a komunikační zařízení.

Na podporu Ukrajiny se na českém velvyslanectví v Tokiu konal benefiční koncert. Vystoupila na něm ukrajinská zpěvačka a hudebnice Nataliya Gudziy, která žije v Japonsku už 23 let, část její rodiny je však stále ve válkou zasažené zemi. Koncertu se zúčastnili i předsedové obou japonských parlamentních komor a zástupci ministerstva zahraničí. Výtěžek půjde na pomoc Ukrajině.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 7 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 10 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 16 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 22 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
23. 5. 2026
Načítání...