Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle agentury Reuters řekl lídrům ze skupiny velkých světových ekonomik na summitu G7, že by si přál, aby válka s Ruskem skončila do konce roku, dříve než nastane zima. Zároveň požádal o další protiruské sankce, protiletecké systémy a pomoc s vývozem obilí a poválečnou rekonstrukcí země. Reuters se odvolává na informace od nejmenovaných činitelů Evropské unie.
Zelenskyj, jehož země přes čtyři měsíce vzdoruje ruské invazi, se v pondělí k summitu G7 v bavorském alpském zámku Elmau připojil skrze videokonferenci. Podle zdroje agentury AFP uvedl, že zimní bojové podmínky ztíží jeho vojákům obranu země, a vyzval lídry G7, aby udělali maximum pro ukončení války do konce roku.
Kyjev v současnosti žádá o dodávky systémů protivzdušné obrany. Aby byl však schopný uchránit celou frontovou linii a třeba i dalších dvanáct klíčových měst, potřeboval by získat podle politického geografa Jana Kofroně z Univerzity Karlovy vyšší desítky až stovky takových systémů. Takové dodávky jsou podle něj však nereálné.
„Reálných je několik nižších desítek kusů odpalovacích zařízení, řekněme tucet baterií v nějaké dohledné době. To by mohlo minimálně stačit k tomu, aby byli schopní nahradit tenčící se zásoby systémů S-300, respektive systémů BUK,“ komentuje politický geograf.
G7 stojí za Ukrajinou, prohlásil Scholz
„My jako G7 stojíme jednotně na straně Ukrajiny a budeme ji dále podporovat. Musíme kvůli tomu učinit tvrdá, ale nezbytná rozhodnutí,“ uvedl po jednání s ukrajinským prezidentem německý kancléř Olaf Scholz. „Tlak na Putina budeme dále zvyšovat. Tahle válka musí skončit,“ dodal.
Skupina G7, kterou tvoří Německo, Británie, Francie, Itálie, Japonsko, Kanada a Spojené státy a v níž je zastoupena i Evropská unie, bude stát po boku Ukrajiny tak dlouho, jak bude potřeba a podpoří i obnovu země, slíbili poté státníci ve společném prohlášení.
„Jsme odhodláni pomáhat Ukrajině udržet si suverenitu a teritoriální integritu, bránit se a vybrat si vlastní budoucnost. Je na Ukrajině, aby se rozhodla o budoucím mírovém ujednání, a to výhradně bez vnějších tlaků a vlivů,“ zdůraznili šéfové států a vlád skupiny G7.
Představitelé států G7 ruskou invazi na Ukrajinu odsoudili jako „brutální, nevyprovokovanou, neospravedlnitelnou a ilegální agresivní válku“. Konstatovali k tomu, že tuto válku vede Rusko za pomoci Běloruska. „Neuznáváme a neuznáme pokračující ruské pokusy překreslit hranice silou,“ poznamenali státníci.
Pachatelé válečných zločinů na Ukrajině musí být pohnáni k odpovědnosti podle mezinárodního práva, uvedli také po jednání v Elmau zástupci států G7 a odsoudili útoky na civilisty.
Téma diskusí G7 je ruské zlato i ropa
Spojené státy na summitu prosazují další společné protiruské sankce, například zavedení cenového stropu na ruskou ropu, aby Moskva nemohla na vysokých cenách energií vydělávat, toto opatření ale zatím nemá jednoznačnou podporu Evropské unie. Předseda Evropské rady Charles Michel v neděli řekl, že o tomto mechanismu potřebuje Evropa více a podrobně jednat.
Zástupci Spojených států před zahájením druhého dne summitu uvedli, že nová odvetná opatření, která by postihla i stovky dalších osob a institucí, by mohla zahrnovat i sankční cla na ruské produkty.
Země G7 rovněž míří k zákazu dovozu zlata z Ruska, což je pro Moskvu významný exportní artikl. Zákaz již ohlásily USA, Kanada, Británie a Japonsko, naopak EU o něm chce ještě jednat.
Podle analytičky Ústavu mezinárodních vztahů Alice Kizekové se dá od summitu G7 očekávat, že lídři zemí dospějí k jednotě v postojích. „Velká Británie například tlačí na Francii, aby se nesnažila vyjednávat s Ruskem, a neoslabila tak sankce. Musí se sjednotit na zákazu dovozu ruského zlata, a další prioritní věcí je odblokovat vývoz obilí v přístavních skladech na Ukrajině,“ uvedla Kizeková.
Rozhodující bude přesvědčit G20
Předpokládalo se, že embargo zemí G7 bude ohlášeno v úterý na závěr summitu. Podle kancléře Scholze ale takové rozhodnutí v Elmau nepadne. „Jednáme o tom a musíme o tom jednat také v Evropské unii,“ řekl.
Kancléř vyzdvihl také význam skupiny G20, ke kterým vedle členů G7 patří ještě Argentina, Austrálie, Brazílie, Čína, Indie, Indonésie, Jižní Korea, Mexiko, Rusko, Saúdská Arábie, Jihoafrická republika a Turecko s EU. Summit G20 se uskuteční v druhé polovině letošního roku. Budoucí jednání ale vyvolává kontroverze kvůli účasti Ruska.
Německo i EU naznačily, že nevylučují svou účast, přestože hostitelská Indonésie pozvala i ruského prezidenta Vladimira Putina. Německo by nechtělo „torpédovat“ práci G20, řekl Scholz televizi ZDF. Jeho postoj podpořila i šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová.
Scholz v ZDF hovořil o tom, že Putin se snaží vyvolat zdání, že svět je rozdělen na Západ a všechny ostatní. „Do této pasti se nesmíme chytit,“ řekl. Doplnil, že je proto obzvláště důležité, že na nynější summit G7 pozval i zástupce Indonésie, Indie, Jihoafrické republiky, Argentiny a Senegalu.
Podle Alice Kizekové je zřejmé, že některé státy G20 preferují vyjednávání s Ruskem, zatímco státy G7 o to v tuto chvíli nejeví zájem. Bude podle ní důležité, zda najdou společnou řeč. Neočekává ale, že by například Indie omezila odebírání ruského plynu za výhodnou cenu.
Německá šance
Summit skupiny velkých světových ekonomik G7, který Německo hostí, je pro kancléře Olafa Scholze velkou šancí, jak se postavit do čela Západu, prohlásil v rozhovoru s televizí Welt bývalý šéf Mnichovské bezpečnostní konference Wolfgang Ischinger.
„Pro Německo a pro kancléře je summit velkou příležitostí, jak ukázat, že o odpovědnosti neumíme jen mluvit, ale že se dokážeme postavit do čela,“ řekl Ischinger, který mnichovskou konferenci vedl od roku 2008 do letošního roku. Konference, které se kvůli významu říká Davos obranné politiky, se každoročně účastní vrcholní státníci.
Ischinger jako správný krok hodnotí Scholzovo rozhodnutí dodávat Ukrajině zbraně, což Německo až do invaze odmítalo. Ischinger zároveň varuje před omezováním zbrojního exportu.
Scholz v neděli na summitu G7 prohlásil, že Německo bude nadále Ukrajinu podporovat zbrojními dodávkami, zároveň ale zdůraznil, že tak bude činit ve shodě s USA a Británií. V pondělí pak v televizi ZDF řekl, že Berlín je v této oblasti velmi aktivní. „Německo dodává na Ukrajinu velmi mnoho zbraní, děláme to celou dobu,“ sdělil kancléř.
