Upravená vakcína firem Pfizer/BioNTech proti covidu-19 by mohla být na trh uvedena možná už na počátku září, uvedla ve čtvrtek německá společnost BioNTech. Než se však dostane do Česka, bude to nejspíš chvíli trvat. Vedoucí Laboratoře molekulární biologie bakteriálních patogenů z Mikrobiologického ústavu Akademie věd ČR Peter Šebo míní, že by lidé patřící do rizikových skupin jako senioři nebo osoby se sníženou imunitou neměli s očkováním vyčkávat.
Vakcína uzpůsobená koronavirové variantě omikron bude uvedena na trh záhy po schválení Evropskou agenturou pro léčivé přípravky (EMA). Příslušný výbor EMA by měl podle očekávání podávání posilujících dávek modifikovanými vakcínami firem Pfizer/BioNTech a Moderna schválit na svém mimořádném zasedání 1. září. Upravený preparát americké firmy Moderna už v polovině srpna jako první země na světě schválila Británie, další se mají brzy přidat.
Upravené vakcíny byly původně vyvinuty se zaměřením na subtyp BA.1, ten se však už téměř nevyskytuje. Existuje však naděje, že budou účinné i proti aktuálním submutacím BA.4 a BA.5 varianty omikron, které jsou teď dominantní a nakažlivější.
EMA v současnosti zkoumá i vakcínu Pfizer/BioNTech, která je zacílená přímo na subtypy BA.4 a BA.5. BioNTech k ní právě dodává poslední dokumenty, řekl šéf firmy Ugur Şahin. „Pak to může i s tímto jít rychle,“ dodal.
Čekat na novou vakcínu?
Podle Šeba ovšem zase tak velký rozdíl v účinnosti nové a původní vakcíny nebude, čili lidé patřící do rizikových skupin, jako senioři, lidé s chronickými onemocněními nebo lidé s imunodeficity, by neměli čekat na novou vakcínu a posilující dávku neodkládat. Zatím podle něj nelze říct přesně, jaká bude účinnost vakcín proti variantám BA.4 a BA.5. „Ale podle toho, co víme o vakcíně k variantě BA.1, účinnost by se měla zvednout asi dvakrát.“
Šebo zmínil, že pokud se antigenní vývoj viru nezastaví, budou varianty koronaviru napřed a lidstvo pomocí vakcín bude „vždy honit kočku za ocas“. Než tedy budou schválené modifikované vakcíny proti novým variantám, tak je nejspíše nahradí jiná varianta.
„Není to ale až zas tak obrovský problém, protože ochrana proti těžkému onemocnění s nutností hospitalizace je stále pořád velmi dobrá i po vakcíně proti tomu původnímu viru. Nejde totiž jen o ty protilátky, které navodí vakcína, ale máme také T-buněčnou imunitu a cytotoxické buňky, které jsou schopny najít virem nakažené buňky a zlikvidovat je. A ty přetrvávájí poměrně dlouho,“ vysvětluje biolog.
„A vývoj těch struktur, které rozeznávají T-buňky, není zdaleka tak překotný, jako obměna struktury spike proteinu rozeznávaného protilátkami. To znamená, že ochrana proti těžkému onemocnění je stále solidní u těch lidí, kteří jsou proočkovaní. Také máme poměrně hodně lidí, kteří už prodělali jednu nebo dvě infekce, takže já bych to neviděl nijak katastroficky,“ míní Šebo.
S klesajícím podílem protilátek v těle se vylepšuje jejich kvalita
Podle něj se vakcíny liší v podstatě jen v několika písmenkách textu, který určuje, jak bude vypadat protein, který se vyrobí z vakcíny obsahující ribonukleovou kyselinu (RNA). „Ten virus se neustále obměňuje, mění svoje povrchové struktury a část těch protilátek, které jsme si udělali proti tomu původnímu viru, přestane fungovat. Část však stále funguje.“
„A důležité je říct, že ti, co měli tři dávky, tak u těch proběhla takzvaná afinitní maturace těch protilátek. Takže sice ten podíl protilátek, které jsou stále účinné, klesá, ale vylepšuje se jejich kvalita a afinita. A po přeočkování se opět posílí také T-buněčná složka imunity, takže celková hladina ochrany je dostatečná k tomu, aby ten člověk nemusel do nemocnice a neskončil na ventilacích, případně nezemřel.“
„A to je to, o co jde, protože samotné infekci u varianty omikron vakcíny příliš nezabrání. Je totiž už skoro stejně infekční jako spalničky, a kdo se s ní ještě nepotkal, tak se s ní bezpečně tenhle podzim setká,“ předesílá biolog.
