V USA zadrželi dva podnikatele z Trumpovy ukrajinské kauzy

Nahrávám video

Původem ukrajinští podnikatelé Lev Parnas a Ihor Fruman, kteří figurují v ukrajinské kauze amerického prezidenta Donalda Trumpa a jsou spojováni s jeho osobním právníkem Rudym Giulianim, byli zadrženi. Jsou podezřelí z porušení pravidel financování předvolební kampaně, uvedl v pátek v obvinění newyorský federální soud.

Dvojice podnikatelů byla zatčena kvůli porušení zákonů o financování kampaní. Federální soud ve státě Virginie stanovil kauci na propuštění z vazby na jeden milion dolarů (23,5 milionu korun), na čemž se předtím dohodla prokuratura s obhajobou. Jakmile dvojice splní podmínky propuštění na kauci, dostane monitorovací náramky, které budou sledovat její pohyb.

Oba podnikatelé působící na Floridě byli zatčeni v souvislosti s finančním darem ve výši 325 tisíc dolarů (přes 7,3 milionu korun), který byl loni poukázán politickému akčnímu výboru (PAC) America First Action, jenž shromažďoval peníze na Trumpovu kampaň. Podle newyorského soudu nezákonně přispívali prostřednictvím nastrčených dárců.

Parnas a Fruman byli zatčeni kvůli obviněním ze spiknutí, falešným údajům poskytnutým federální volební komisi či falšování záznamů. V době zatčení se prý snažili odletět z Washingtonu do německého Frankfurtu nad Mohanem.

Tento týden měli vypovídat v Kongresu v ukrajinské kauze týkající se pokusů Trumpa získat v Kyjevě kompromitující informace na svého volebního soka Joea Bidena. Slyšení ale odmítli. Trump kvůli této kauze čelí proceduře ústavní žaloby, v jejímž důsledku může přijít i o funkci hlavy státu.

O Parnasovi a Frumanovi prezident tvrdí, že je nezná. Americká média ale zveřejnila fotografii, na které jsou všichni zachyceni ve společnosti prezidentova spolupracovníka Rudyho Giulianiho a viceprezidenta Mikea Pence. Existenci snímku Trump nepopřel a prohlásil, že je možné, že se s nimi vyfotil, protože se fotografuje s mnoha lidmi na sponzorských akcích.

  • Kauza vypukla kvůli stížnosti takzvaného whistleblowera, který v srpnu upozornil na červencový telefonát Trumpa s jeho ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Pracovník amerických zpravodajských služeb ve své stížnosti uvedl, že americký prezident vyvíjel na Zelenského nátlak, aby ukrajinská justice začala vyšetřovat Trumpova politického rivala Joea Bidena kvůli dřívějšímu působení jeho syna v ukrajinské firmě.
  • Krátce před telefonátem Trump zablokoval peníze na vojenskou pomoc Ukrajině, čímž chtěl podle některých na Zelenského vyvíjet nátlak. Podle podezření Trump zneužil svůj úřad a žádal tak zasahování cizí země do prezidentských voleb v USA v roce 2020. Biden je považován za favorita pro získání demokratické kandidatury pro příští prezidentské volby.

Yovanovitchová musela odejít pro nesouhlas s misí Giulianiho

Podle médií se v amerických diplomatických kruzích množí výhrady proti chování Giulianiho, kterého někteří označují za „stínového ministra,“ jenž jedná na přímý pokyn prezidenta a ignoruje obvyklou diplomatickou praxi. Personál ministerstva údajně vyčítá ministru Mikeu Pompeovi, že před Bílým domem nedokázal ochránit bývalou americkou velvyslankyni v Kyjevě Marii Yovanovitchovou, která je považována za schopnou a zodpovědnou diplomatku.

Nejmenovaný bývalý diplomat obeznámený s případem v pátek řekl, že Yovanovitchová byla v květnu odvolána krátce poté, co se v ukrajinské kauze ohradila proti postupu Giulianiho. Trumpův právník podle amerických médií v ukrajinské kauze jednal za zády ministerstva zahraničí. Velvyslankyně Yovanovitchová trvala na tom, aby žádost o obnovení Bidenovy kauzy odešla do Kyjeva obvyklou cestou, tedy s využitím dvoustranné smlouvy o právní pomoci. 

„Odmítla neveřejné a neformální postupy založené na osobních stycích,“ řekl americké agentuře její diplomatický zdroj.

Před třemi lety Bidena vyšetřovala ukrajinská prokuratura, ale žádné důkazy potvrzující podezření z úplatkářství nenašla. Hunterův otec Joe Biden, tehdejší viceprezident a nynější možný Trumpův soupeř v prezidentských volbách, podle Bílého domu v té době požadoval, aby vyšetřování skončilo. Vyhrožoval prý, že v opačném případě Kyjev nedostane slibovanou vojenskou pomoc. 

Yovanovitchová za zavřenými dveřmi podstoupila slyšení ve třech výborech Sněmovny reprezentantů. Zákonodárcům řekla, že prezident Trump naléhal na ministerstvo zahraničí, aby ji odvolalo.

Sněmovní demokraté v USA poslali další obsílku kvůli Trumpovi

Trojice výborů Sněmovny reprezentantů USA, která je pod kontrolou demokratů, si obsílkou vyžádala od amerického ministra energetiky Ricka Perry veškeré dokumenty, které se mohou týkat jeho role v ukrajinské kauze prezidenta Trumpa.

„V poslední době vyvolávají veřejné zprávy otázky o vaší možné roli v tlumočení či podpoření prezidentova silného vyjádření vůči ukrajinskému prezidentovi,“ napsali v obsílce Perrymu předsedové sněmovních výborů pro dohled, tajné služby a zahraniční vztahy, které se kauze věnují. Po ministrovi chtějí, aby Kongresu USA dokumenty předložil do 18. října.

Trump se brání impeachmentu, znásobil útoky proti demokratům

Trump ve čtvrtek na předvolebním shromáždění v Minneapolisu znásobil útoky proti Bidenovi. „Bidenové zbohatli, zatímco Amerika byla okradena,“ prohlásil Trump, který na adresu svých oponentů nešetřil ostrými výrazy. „Biden byl dobrý viceprezident jen proto, že věděl, jak Baracku Obamovi vlézt do zadku,“ řekl prezident a jeho výrok se setkal s bouřlivým potleskem posluchačů. Šéfka Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová, která spustila proceduru ústavní žaloby na Trumpa, je podle šéfa Bílého domu „doopravdy blbá“.

Ústavní žaloba, takzvaný impeachment, se bude podle demokratů opírat o obvinění, že Trump koncem července v telefonátu s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským naléhal na kyjevské úřady, aby kauzu Bidenů znovu prošetřily. Demokraté Trumpa obviňují, že chce zatáhnout Ukrajinu do volebního boje, aby zvýšil své šance na znovuzvolení.

„Demokraté chtějí zlikvidovat vaše hlasy, jako kdyby nikdy neexistovaly,“ řekl Trump v Minneapolisu svým stoupencům. „Chtějí zlikvidovat vaši budoucnost. Jejich drzý pokus svrhnout vládu se jim při volbách vymstí způsobem, který dějiny naší země ještě nepoznaly,“ prohlásil prezident.

Agentura AP napsala, že zatímco provinění Bidena mladšího, který byl na Ukrajině vyšetřován pro korupci, se nepotvrdilo, potomky Donalda Trumpa americký Kongres vyšetřuje pro podezření, že ve svých obchodních aktivitách těží z vysoké funkce svého otce. Impeachment chce prezident využít k mobilizaci svých stoupenců a vydává ho za projev boje mezi Bílým domem a „washingtonskou žumpou“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
před 2 hhodinami

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů, kteří volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
před 5 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 13 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 15 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 22 hhodinami
Načítání...