V Sýrii se rozhořelo sektářské násilí, obětí jsou desítky

Sektářské násilí v Sýrii si za poslední dva dny vyžádalo nejméně 73 lidských životů. Píše to agentura AFP s odkazem na Syrskou organizaci pro lidská práva (SOHR). Už předtím informovala o středečním úmrtí patnácti drúzských bojovníků po přepadení bezpečnostními silami a ozbrojenci napojenými na stát u Damašku. Francie vyzývá k ukončení násilností, Izrael v reakci na útoky proti drúzům udeřil na předměstí syrské metropole.

Ke střetům došlo na předměstích Damašku Sahnája a Džaramáná, kde žije řada drúzů. Podle záchranářů a bezpečnostních zdrojů byli ozbrojenci členové sunnitské většiny. K násilí je vyprovokovala hlasová nahrávka připisovaná drúzskému muži, který údajně proklínal proroka Mohameda, jež se šířila na sociálních sítích, uvádí server France24.

Vůdci drúzů násilí odsoudili a prohlásili, že zpráva byla „vykonstruovaná“. Drúzové jsou náboženskou skupinou s islámskými kořeny a v Sýrii tvoří kolem tří procent populace. Jeden z jejich představitelů ve čtvrtek hovořil dokonce o „genocidní kampani“ proti této komunitě.

Ozbrojenec střeží vjezd do jednoho z většinově drúzských měst v Sýrii
Zdroj: Reuters/Yamam Al Shaar

Znepokojení už vyjádřila Paříž. „Francie vyzývá všechny syrské a regionální aktéry, aby zastavili střety, a vyzývá syrské orgány, aby učinily vše pro obnovení klidu,“ uvedlo v prohlášení tamní ministerstvo zahraničí.

Zabíjení alavitů

Další syrská náboženská menšina s kořeny v islámu jsou alavité, k nímž patřil i bývalý diktátor Bašár Asad. V březnu ozbrojené skupiny spjaté se současným režimem zabily více než 1700 civilistů z alavitské menšiny včetně žen a dětí, a to v reakci na předchozí útoky ze strany skupin věrných bývalému režimu.

Asadův režim se zhroutil loni 8. prosince, když islamističtí povstalci z uskupení Haját Tahrír aš-Šám (HTS) dobyli Damašek. Prozatímním prezidentem se pak na konci ledna stal vůdce uskupení Ahmad Šara. Nové vedení tvrdí, že ničí svobody a práva nebudou omezovány, nicméně opakované střety a útoky na příslušníky menšin zvyšují napětí v mnoha oblastech.

V Sýrii převažují muslimové sunnitského směru, ale žijí tam i početné menšiny křesťanů různých církví, alavitů, ismailitů, šíitů, drúzů a dalších.

Tichá dohoda s Asadem

Drúzové měli po vypuknutí občanské války v roce 2011 s tehdejším syrským režimem tichou dohodu, kdy se těšili určité autonomii ve svých baštách a zároveň přijali Asadovu ochranu před radikálními islamisty.

„Ve městech, jako je Suvajda, drúzové, kteří v letech 2011 až 2012 pokojně demonstrovali proti Asadovi, přijali zbraně režimu a vytvořili milice,“ řekl France24 specialista na Sýrii Fabrice Balanche. Skupina je nicméně podle něj méně spojena s Asadovým režimem než alavité.

Během války se drúzové opakovaně stali terčem džihádistických skupin. Bojovníci Fronty an-Nusrá zaútočili v červnu 2015 na severní vesnici Kalb al-Loze a zabili nejméně dvacet vesničanů. „Mnoho (drúzů) bylo uneseno, propuštěno za výkupné nebo zavražděno,“ připomněl Balanche.

Izraelská odveta

Mezi náboženskou menšinou tak nyní panují obavy z obnovy konfliktu. Ve městě Džaramáná došlo už v březnu ke střetům, po nichž izraelský premiér Benjamin Netanjahu a další představitelé židovského státu pohrozili Sýrii intervencí, pokud se budou násilnosti opakovat, píše France24.

Tento týden Jeruzalém svými údery vyslal „varování“ před útoky na drúzy. Při jednom z izraelských zásahů na předměstí Damašku byl zabit příslušník syrských bezpečnostních sil, oznámilo později podle Reuters syrské ministerstvo vnitra.

Tato menšina tvoří 1,6 procenta populace Státu Izrael. Na rozdíl od muslimských a křesťanských izraelských občanů drúzové povinné slouží v armádě a bojují po boku Židů. „Izraelci tradičně důvěřují drúzské komunitě,“ uvedl pro France24 výzkumný pracovník francouzského think-tanku IRIS pro mezinárodní vztahy David Rigoulet-Roze.

V březnu a dubnu bylo velkým delegacím syrských drúzských šejků povoleno cestovat do Izraele na náboženskou pouť, přestože obě země byly oficiálně ve válečném stavu, poznamenal francouzský server.

Načítání...

Vztahy drúzské menšiny a Izraele ale nebyly vždy zcela idylické. V roce 2018 přijal izraelský parlament zákon o národním státu, který vyvolal kritiku mezi částí této komunity. Namítali, že může ohrozit jejich práva jako menšiny.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoEuroposlanci chtějí zakázat AI aplikace na „svlékání“ bez souhlasu

Europoslanci prosazují zákaz takzvaných svlékacích aplikací, které pomocí umělé inteligence vytvářejí falešné erotické snímky skutečných lidí. Reagují i na nedávný skandál kolem chatbotu Grok. V Česku je zneužití identity k výrobě pornografie a jejímu šíření od ledna trestným činem.
před 11 mminutami

„Žádní králové,“ znělo opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, konala další vlna demonstrací proti politice amerického prezidenta Donalda Trumpa. Sobotních shromáždění se zúčastnilo nejméně osm milionů lidí. Podle organizujícího hnutí No Kings jde o rekordní účast, napsala v neděli agentura AFP. Dvě předchozí vlny protestů měly dvanáct milionů účastníků.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

WP: Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu

Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu, nejednalo by se však o plnohodnotnou invazi, nýbrž o nájezdy speciálních jednotek a pěchoty. Zatím ale není jasné, jestli americký prezident Donald Trump schválí všechny, některé, nebo žádné z plánů ministerstva obrany, napsal v sobotu deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké představitele. Pentagon se k tomu dosud nevyjádřil.
03:54Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 4 hhodinami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 5 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 9 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...