V chilské metropoli Santiago de Chile platí výjimečný stav a noční zákaz vycházení. Poprvé od pádu Pinochetova režimu v ulicích hlídkují vojáci. Úřady tak reagují na násilné protestní akce, které vypukly v posledních dnech v reakci na zdražení jízdenek na metro. Tři lidé při nepokojích uhořeli. Prezident Sebastián Piňera už zvýšení cen jízdenek odvolal.
Prezident Piňera vyhlásil výjimečný stav, který dává úřadům možnosti omezit svobodu shromažďování a pohybu. V chilské metropoli tak platí od desáté večer do sedmé hodiny ráno zákaz vycházení. „Prioritou vlády je zajistit veřejný pořádek, bezpečnost obyvatel a dodržování práv všech našich občanů,“ zdůraznil.
V ulicích metropole se bezmála po třiceti letech od konce vlády diktátora Augusta Pinocheta objevili vojáci s armádními vozy. Ministr obrany Alberto Espina uvedl, že do města nasadí dalších 1500 vojáků.
Desítky zraněných, stovky zatčených
Vláda tak reagovala na demonstrace posledních několika dnů, kdy lidé – hlavně studenti – protestovali v několika stanicích metra, zapalovali ohně a blokovali dopravu. Podle policie bylo zatčeno přes tři sta lidí, dalších 156 utrpělo zranění, z toho 11 civilistů.
Společnost je v otázce nepokojů názorově rozdělená. „Je dobře, že mladí lidé protestují, protože vláda, místo aby zvedala mzdy, tak zdražuje ceny za jízdné,“ míní jedna z obyvatelek chilské metropole. „Protesty už nějakou dobu trvají. Nejdřív jsem byla tolerantní. Teď už jsou ale přehnané,“ uvedla další.
Nepokoje pokračovaly i v sobotu. Demonstranti se při nich střetli s policií, která použila vodní děla a slzný plyn. Kvůli násilnostem zůstaly zavřené obchody, zrušeny musely být kulturní i sportovní akce. Metro zůstane zavřené do pondělí, vandalové poničili 41 ze 136 stanic, uvádí BBC.
List El Mercurio uvedl, že protesty jsou hlášeny i z dalších chilských měst, jako je Concepción, Rancagua, Punta Arenas, Valparaíso, Iquique, Antofagasta, Quillota a Talca.
Významné ústupky
Prezident následně odvolal zdražení jízdenek na metro, které bylo prvním impulzem protestů. Vláda původně argumentovala tím, že je zapotřebí víc peněz do rozpočtu kvůli slábnoucí měně a dražším energiím.
„Zvyšování jízdného v podzemní dráze zmrazíme do doby, než zavedeme systém, který lépe ochrání naše spoluobčany před náhlými výkyvy kurzu dolaru a růstem cen paliva,“ oznámila hlava státu.
Protesty vyjadřují i širší nespokojenost obyvatel města. Santiago patří mezi nejbohatší metropole Latinské Ameriky. Bohatství je tu ale podle demonstrantů rozdělováno nestejnoměrně.
Frustrace z vysokých životních nákladů v hlavním městě se stala citlivým politickým tématem a vyvolala výzvy k reformám prakticky všeho, od daňových a pracovních zákonů po důchodový systém.
