V ruské vazbě je jednoduché zemřít, říká k případu umučené novinářky Kurmaševová

Nahrávám video
Newsroom ČT24: Novinářka Alsu Kurmaševová
Zdroj: ČT24

Investigativní tým portálu Slidstvo.info za pomoci svědků a informací z ruských zdrojů zmapoval poslední měsíce života ukrajinské novinářky Viktorie Roščynové. Ta zemřela v ruském zajetí, kde byla podle zjištění reportérů brutálně mučena. Svou zkušenost s ruskou vazbou v pořadu Newsroom ČT24 popsala novinářka Rádia Svobodná Evropa Alsu Kurmaševová. Díky výměně zajatců mezi Moskvou a Západem se ale na rozdíl od Roščynové dostala na svobodu.

Novinářka listu Ukrajinská pravda Viktorie Roščynová se vydala na území okupované ruskými vojsky v létě 2023. Chtěla ukázat, co se na místě děje, a přinést svědectví o mučírnách a věznicích, které okupanti zřídili pro lidi podezřelé ze sympatií k Ukrajině. Jenže ji Rusové zatkli a zmizela beze stopy.

Investigativní novináři z portálu Slidstvo.Info ve spolupráci s organizací Reportéři bez hranic a stanicí Suspilne v dokumentu Poslední úkol Viki zrekonstruovali poslední měsíce jejího života. Mluvili například se spoluvězeňkyní, která vypověděla, že Roščynovou brutálně mučili, vystavovali elektrošokům a způsobili jí řezné rány nožem. Před svou smrtí vážila pouhých třicet kilogramů.

Ukrajinská rozvědka počítala s tím, že by byla v září 2024 zahrnuta do výměny zajatců. Místo toho o měsíc později dostal otec Roščynové dopis z ruského ministerstva obrany, který oznamoval, že jeho dcera 19. září zemřela. Tělo rodině nebylo dosud vydáno.

„Nejistota a strach“

„V ruské vazbě není těžké zemřít. Ty podmínky jsou tam tak zorganizované, aby člověk přišel o důstojnost, přišel o zdraví a zemřel,“ řekla rusko-americká novinářka Alsu Kurmaševová.

Ta má s pobytem v ruské vazbě několikaměsíční zkušenost. Do Ruska odcestovala v květnu 2023 za svou nemocnou matkou. V červnu téhož roku ji před zpátečním letem zadrželi na letišti v Kazani a úřady jí zabavily americký i ruský pas. V říjnu ji úřady obvinily z porušení zákona o zahraničních agentech, konkrétně z toho, že se sama nepřihlásila úřadům jako takzvaná zahraniční agentka. Za „šíření falešných zpráv o ruské armádě“ Kurmaševovou Moskva v červenci 2024 odsoudila na šest a půl roku vězení. V srpnu byla propuštěna na svobodu v rámci mezinárodní výměny vězňů.

„Pokaždé, když se otevřela ta těžká kovová mříž, to byla neustálá nejistota a strach. Nevěděla jsem, jestli mě přemístí z jedné cely do druhé nebo odvezou do jiného detenčního centra nebo kolonie,“ popsala Kurmaševová.

Navíc, pokud je člověk novinář, je situace podle ní horší. „Vazební služba dělá všechno, aby atmosféra kolem té novinářky byla ještě víc ponižující,“ líčí Kurmaševová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 1 hhodinou

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 1 hhodinou

„Žádní králové,“ zní opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, koná další vlna demonstrací proti prezidentu Donaldu Trumpovi a jeho autoritářským tendencím. V padesáti amerických státech a několika městech mimo USA je ohlášeno více než 3200 akcí, uvedla agentura Reuters. Dvě předchozí vlny protestů No Kings měly miliony účastníků.
před 3 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 5 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 7 hhodinami

Velryba na severu Německa znovu uvázla na mělčině

Velryba, která na několik dnů uvázla na mělčině v Baltském moři na severu Německa, než se osvobodila, se dostala do stejné situace v nedalekém zálivu. S odvoláním na organizaci na ochranu přírody Greenpeace to v sobotu napsala agentura DPA.
před 9 hhodinami
Načítání...