Předčasné parlamentní volby v Portugalsku v neděli jen těsně vyhrála opoziční pravicová koalice Demokratická aliance (AD) před dosud vládní Socialistickou stranou (PS). Třetí skončila krajně pravicová strana Chega (Dost). Informují o tom místní média, podle nichž prezident Marcelo Rebelo de Sousa v úterý zahájí asi týdenní jednání s parlamentními stranami. Lídr vítězné AD Luis Montenegro slíbil, že nebude vládnout s krajní pravicí.
„Zdá se být nezpochybnitelné, že volby vyhrála AD a že PS volby prohrála,“ prohlásil v noci na pondělí před svými příznivci jedenapadesátiletý Montenegro, jehož středopravicová PSD je hlavní silou v AD. Portugalci podle něj dali najevo, že chtějí změnu vlády. „Očekávám, že mě prezident republiky po vyslechnutí všech politických sil pověří sestavením vlády,“ dodal.
PSD se tak zřejmě vrátí k moci po osmi letech vlády socialistů. Na rozdíl od nich ale nebude mít většinu v parlamentu, v němž obsadí asi 79 křesel, zatímco PS jich bude mít 77. Krajně pravicová Chega by měla získat 48 mandátů. O další křesla ve 230členném parlamentu se podělí několik menších stran. Volební účast v neděli činila 66 procent, což je nejvíce od roku 1995.
Vítězná gesta a široké úsměvy však stěží zakrývají rozpaky. Víkendové volby skončily nejtěsnějším rozdílem od konce fašistické diktatury před půlstoletím, ani jedna z tradičních stran nedokáže v tuto chvíli vytvořit většinovou koalici. Obavy z návratu krajní pravice kalí konzervativcům radost z vítězství.
Pedro Nuno Santos, šéf PS, která zemi vedla od roku 2015, před volbami řekl, že v případě vítězství PSD umožní vznik menšinové vlády, aby zabránil účasti krajní pravice v kabinetu. Socialistický ministr financí Fernando Medina v této souvislosti varoval před „křehkou a nestabilní“ politickou situací, píše britský server BBC.
Nebývalý vzestup krajní pravice
Také Montenegro zopakoval svůj předvolební slib, že nebude vládnout s krajně pravicovou stranou Chega, která dostala přes osmnáct procent hlasů, což je pro ni skoro trojnásobek oproti volbám v roce 2022. Dlouho se zdálo, že Portugalsko je vůči krajně pravicovému populismu imunní, podobně jako sousední Španělsko. Zatímco v jiných evropských zemích takové strany působí už dlouhá desetiletí, na západním okraji starého kontinentu vznikla Chega teprve před pěti lety.
Strana bývalého radního a fotbalového komentátora Andrého Ventury v kampani cílila hlavně na korupci a imigraci. „Toto je noc, kdy v Portugalsku skončila vláda dvou stran,“ řekl šéf Chegy svým příznivcům. „Chega historicky překonala jeden milion hlasů v Portugalsku,“ dodal.
„Demokratická aliance žádala o absolutní většinu a má do ní daleko. Socialisté chtěli prostou většinu a nedosáhli na ni. Chega žádala o to, aby se stala středobodem politického systému, a to se jí také podařilo,“ prohlásil Ventura. Montenegro svého bývalého stranického kolegu Venturu označil za xenofoba a rasistu.
Krajně pravicoví populisté dosáhli dramatických zisků zejména na jihu země včetně Algarve, hůře se jim dařilo naopak na severu včetně města Porto. Bývalá prezidentská kandidátka Ana Gomesová naznačila, že mnoho voličů v Algarve možná podpořilo Chegu, protože dosavadní vláda nedokázala reagovat na problémy lidí, jako je zvyšování cen a omezování dodávek vody.
V Portugalsku se ale objevují i extrémnější uskupení. V únoru například pochodovali bývalí fotbaloví ultras s neonacistickými sklony ulicemi lisabonské imigrantské čtvrti. Ještě před několika lety by byl přitom podobný pochod nemyslitelný. Chega takto extrémně nevystupuje, díky čemuž slaví úspěch i mezi staršími lidmi na venkově – jako v Algrave, vesnici, která bývala výkladní skříní portugalské levice.
Drahota i korupční aféry
Po letech ekonomických problémů se socialisté radovali, že loni vrátili Portugalsku růst o 2,3 procenta, ovšem prognózy pro rok 2024 jsou méně růžové. Platy jsou navíc nízké a nájmy prudce stoupají, což vedlo ke zvýšené nespokojenosti občanů se středovou levicí, upozorňuje BBC.
K oslabení PS, která v roce 2022 dostala 41,6 procenta hlasů, přispěly i korupční skandály. Kvůli podezření z ovlivňování řízení o udělení povolení pro těžbu lithia či pro výstavbu podniku na výrobu zeleného vodíku loni v listopadu podal demisi premiér António Costa, který byl v čele vlády od listopadu 2015. Costa odmítá, že by se dopustil čehokoli nezákonného.
Aférám se nevyhnula ani středopravá koalice. Sociálně demokratická strana, která dominuje Demokratické alianci, byla zapletena do regionálního skandálu na Madeiře, připomíná BBC.
Nový portugalský parlament zasedne zřejmě koncem března či začátkem dubna. Až poté může nový premiér jmenovat své ministry. Pro sestavování vlády není stanovena lhůta, napsala agentura Reuters. Nová menšinová vláda bude muset vyjednávat s dalšími stranami při schvalování zákonů. Prvním velkým testem bude zákon o rozpočtu na rok 2025, o němž by se mělo hlasovat koncem roku. Jeho neschválení obvykle znamená konec vlády a tedy nové volby.
