V polských volbách vede po sečtení 99 procent okrsků vládnoucí PiS, většinu ale zřejmě složí opozice

Nahrávám video
Události: Polsko zná vítěze voleb
Zdroj: ČT24

Po sečtení více než 99 procent okrsků v nedělních volbách do polského Sejmu, dolní komory parlamentu, má vládnoucí národně-konzervativní Právo a spravedlnost (PiS) 35,7 procenta hlasů, opoziční Občanská koalice (KO) 30,43 procenta. Do dolní komory parlamentu se dostanou ještě tři uskupení. Sčítání hlasů postupuje pomalu, protože volby provázela mimořádná, až 74procentní účast, a zároveň s nimi se konalo i referendum.

Počáteční výsledky odrážely situaci ve vesnicích a městečkách, kde má tradičně silnou podporu současná vládnoucí konzervativní strana. Z některých velkých měst, kde má naopak vyšší podporu liberální opozice, do ústřední volební komise douho výsledky nepřišly, informovala televize TVN24.

Možní koaliční partneři KO, středová Třetí cesta a Nová levice, dostali podle průběžných výsledků 14,43 procenta, respektive 8,55 procenta hlasů. Do Sejmu, dolní komory parlamentu, se dostane zřejmě také krajně pravicová Konfederace, kterou podpořilo 7,14 procenta voličů.

Zpravodaj ČT v Polsku Lukáš Mathé poznamenal, že se potvrzuje pravidlo, které v Polsku platí. „Čím více je sečtených okrsků, zejména větších, tím PiS slábne, protože je nejsilnější na venkově a v malých městech, a naopak Občanská koalice roste. Platilo to i v roce 2019 velmi přesně, kdy se PiS pohybovalo velmi vysoko a pak spadlo o několik procentních bodů,“ podotkl. 

Konečné odhady výsledků vypracované institutem Ipsos naznačují, že PiS na většinu v Sejmu nedosáhne. Šanci sestavit vládu má proevropská opozice v čele s KO vedenou bývalým premiérem a šéfem Evropské rady Donaldem Tuskem. Se Třetí cestou a Novou levicí by mohla obsadit 249 ze 460 křesel v Sejmu, klíčové dolní komoře polského parlamentu, zatímco PiS může počítat se 196 mandáty. Zbývajících 15 mandátů má připadnout Konfederaci.

Pokud se tyto prognózy vyplní, „půjde o obrovskou porážku PiS, které nebude mít možnost přetažení žádných poslanců, protože mu k většině chybí příliš mnoho“, řekl politolog Antoni Dudek z krakovské Jagellonské univerzity.

Szymon Holownia, jeden z lídrů Třetí cesty, kterou tvoří jeho strana Polsko 2050 společně s lidovci, vládní koalici s PiS odmítl. „Takovou koalici vylučuji (…) Lidé, kteří pro nás hlasovali, chtěli změnu, chtěli PiS odstavit od moci,“ řekl v rozhlasové stanici RMF FM.

Oba politici Tusk i Kaczyński, kteří dominují polské politice od roku 2005, vystoupili s prvními projevy ihned po zveřejnění exit pollu. „Na obou stranách, zejména na straně Tuska ale chyběla reflexe toho, že jde o odhady a ne oficiální nebo konečné výsledky. Oba politici se vyhlásili za vítěze voleb,“ uvedl Mathé.

Kaczyński podle zpravodaje zmínil, že jde o mimořádný úspěch, ale zazněla i klíčová věta, že se může stát, že Právo a spravedlnost třetí období za sebou vládnout nebude. „Tusk naopak vystoupil s vítězným projevem, že výsledky exit pollů ukazují na to, že opozice bude v Polsku vládnout, že jde o konec špatných časů a návrat demokracie,“ podotkl Mathé.

Rozhodující slovo v povolebním vyjednávání bude mít prezident Andrzej Duda. Ten už dříve naznačil, že sestavením vlády pověří zástupce nejsilnější strany.

Nahrávám video
Studio ČT24: Zpravodaj ČT Mathé k polským volbám
Zdroj: ČT24

Nedělní volby někteří analytici označovali za nejdůležitější od roku 1989, protože se v nich rozhodovalo o dalším osudu polské demokracie nebo vztahu země s EU. PiS za osm let u moci ovládlo státní společnosti a klíčové instituce v zemi, včetně veřejnoprávních médií. Podle mezinárodních organizací jeho vláda porušuje principy právního státu nebo práva lidí z komunity LGBTQ.

Strany proevropské opozice slibují, že v případě nástupu k moci sporná opatření z posledních let zruší, včetně reforem justice, které soudnictví přivedly pod kontrolu politiků a kvůli kterým Evropská komise Polsku zmrazila výplatu peněz na jeho plán obnovy.

V cestě záměrům Občanské koalice a jejích partnerů ale může stát prezident Andrzej Duda, blízký spojenec PiS. Už před volbami dal najevo, že podle ústavních zvyklostí sestavením vlády pověří zástupce nejsilnější strany. Zřejmě půjde o současného premiéra Mateusze Morawieckého.

„Žádáme prezidenta, aby demokratický tábor mohl vybrat kandidáta na premiéra,“ řekl v televizi TVN24 poslanec Občanské koalice Cezary Tomczyk. „Přirozeným kandidátem je Donald Tusk,“ dodal. „Pane prezidente, nebojte se už PiS a jejího šéfa Kaczyńského,“ vzkázal hlavě státu další poslanec KO Tomasz Siemoniak. Proevropské strany zřejmě nebudou v Sejmu natolik silné, aby přehlasovaly prezidentské veto. 

Rekordní účast

V nedělních volbách hlasovalo podle odhadů až 74 procent voličů, nejvíce od pádu komunismu v roce 1989. U volebních místností ve velkých městech se tvořily několikahodinové fronty, komisím chyběly volební lístky. „Takovou frontu nepamatuji ani z dob svého mládí, kdy jsme čekali na maso,“ vzpomněl na doby komunismu jistý pán ve Vratislavi, kde se kvůli obrovskému zájmu hlasování protáhlo asi o šest hodin. Venku bylo chladno, a tak si voliči chodili domů pro teplejší oblečení nebo se ve frontě dělili o jídlo a teplé nápoje.

Naopak nízká účast byla v referendu, jehož konání prosadila vláda PiS. Účastnilo se ho čtyřicet procent voličů, tedy méně než polovina, a jeho výsledky nebudou závazné. Lidé odpovídali na otázky týkající se privatizace státního majetku, věku odchodu do důchodu, zachování bariéry na hranici s Běloruskem a přijímání migrantů.

Strašení a propaganda nezabraly, hodnotí polští komentátoři

„Povzbudivé je, že většina Poláků nepodlehla nechutné propagandě,“ píše Gazeta Wyborcza. Připomíná, že představitelé PiS šéfa opozice Donalda Tuska označovali za manžela bývalé německé kancléřky Angely Merkelové nebo za bratra ruského vůdce Vladimira Putina.

„Opozice vyhrála nad velmi těžkým rivalem,“ hodnotí také Rzeczpospolita. „PiS do kampaně nasadilo celý státní aparát, včetně financí státních firem, a proto ty volby nebyly zcela rovné a slušné,“ dodává. O výsledku podle ní rozhodla hlavně mobilizace voličů, o kterou tak usilovala vládnoucí strana.

„Nezafungovalo strašení migranty, výsledky nepřinesly ani osobní nenávistné výpady proti Donaldu Tuskovi, programovou nabídku nahradily emoce,“ píše Rzeczpospolita. 

Strany proevropské opozice před volbami slibovaly, že napraví následky osmi let vlády PiS, zúčtují s jejími politiky a postarají se o to, aby se hluboce rozdělení Poláci usmířili, připomíná Gazeta Wyborcza. List od nich očekává, že budou postupovat jednotně co do nápravy Polska. „Nejdůležitější záležitostí je okamžitá změna ve veřejnoprávních médiích, zdevastovaných institucích právního státu, soudech. Je třeba obnovit vztahy s Evropskou unií založené na důvěře,“ píše tento liberální list.

Kvůli porušování principu právního státu Evropská komise zmrazila Polsku výplatu peněz pro národní plán obnovy. „Vítězové z opozice mohou rychle ukončit pat v této věci,“ píše Rzeczpospolita, ale upozorňuje, že podmínkou pro to je postoj prezidenta Dudy, který pochází z tábora národních konzervativců. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 58 mminutami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 1 hhodinou

„Žádní králové,“ zní opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, koná další vlna demonstrací proti prezidentu Donaldu Trumpovi a jeho autoritářským tendencím. V padesáti amerických státech a několika městech mimo USA je ohlášeno více než 3200 akcí, uvedla agentura Reuters. Dvě předchozí vlny protestů No Kings měly miliony účastníků.
před 3 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 5 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 7 hhodinami

Velryba na severu Německa znovu uvázla na mělčině

Velryba, která na několik dnů uvázla na mělčině v Baltském moři na severu Německa, než se osvobodila, se dostala do stejné situace v nedalekém zálivu. S odvoláním na organizaci na ochranu přírody Greenpeace to v sobotu napsala agentura DPA.
před 9 hhodinami
Načítání...