V Nizozemsku na dálnici už jen stovkou. Omezení emisí je podle premiéra vyšší zájem

Nahrávám video
Horizont ČT24: Nizozemsko chce snížit emise, omezí rychlost na dálnicích na stovku
Zdroj: ČT24

Nizozemsko od příštího roku sníží denní maximální rychlostní limit na dálnici ze 130 na 100 kilometrů v hodině. V rámci nových opatření v boji s emisemi to oznámil nizozemský premiér Mark Rutte. Připustil, že jde o nepříjemný krok, který však podle něj poslouží vyššímu zájmu.

Maximální rychlost 100 kilometrů v hodině bude platit na nizozemských dálnicích přes den, zatímco v noci, tedy mezi sedmou hodinou večerní a šestou hodinou ranní, bude maximální rychlost 130 kilometrů v hodině jako dříve, uvedl zpravodajský server BBC News. Při nedodržení nové rychlosti bude řidičům hrozit pokuta v přepočtu asi šest tisíc korun.

Podle Rutteho je omezení rychlosti nepříjemný krok. „Nikomu se to nelíbí, ale slouží to vyššímu zájmu,“ poznamenal předseda vlády s tím, že opatření má zajistit, aby se Nizozemsko nezastavilo ve vývoji a aby země bezdůvodně nepřicházela o pracovní místa.

Jednou z možností byl podle Rutteho dokonce zákaz nedělní jízdy automobilů. Současnou krizi kolem životního prostředí označil za největší za devět let, kdy je u moci, a to včetně uprchlické krize z let 2015 až 2016.

„Politici zvolili to nejjednodušší co mohli, místo toho, aby se soustředili třeba na přesun přepravy zboží ze silnice na železnici, která je ekologičtější, aby více motivovali cestující, aby více využívali veřejnou dopravu, případně, aby preferovali vozidla, kde je více pasažérů,“ komentoval opatření odborník z dopravní fakulty ČVUT Zdeněk Lokaj.

Emise dusíku na obyvatele jsou v malém, hustě obydleném Nizozemsku čtyřikrát vyšší než průměr EU. Přibližně 61 procent emisí podle Reuters přitom pochází ze zemědělství. Ve vzduchu existují ve formě oxidů dusíku a pocházejí hlavně z osobních a nákladních automobilů a těžkých užitkových vozidel, která jsou poháněna naftou.

Podle propočtů místních vědců však zavedení stovky na dálnicích omezí produkci plynu v celé zemi jen o tři desetiny procenta.

  • Většina evropských států včetně Česka dodržuje limit 130 kilometrů v hodině. Třeba v Polsku je to ale 140, ve Španělsku jen 120, ve Velké Británii 112 a v Norsku 110 kilometrů v hodině. Limit 100 kilometrů v hodině už dříve zavedl Kypr. Na některých dálnicích v Německu je stále možné pohybovat se zcela bez limitů.
  • Zdroj: BBC/EC

Tisíce přerušených projektů v infrastruktuře

Nizozemský nejvyšší soud v květnu rozhodl, že země porušuje pravidla EU, když vypouští příliš mnoho emisí dusíku. V uplynulých letech byla kvůli tomu odložena realizace zhruba 18 tisíc projektů na stavbu dálnic, letišť, větrných elektráren a rezidenčních čtvrtí, píše Reuters.

Nizozemský výzkumný institut EIB zveřejnil odhad, že při současném trendu se do roku 2021 sníží množství realizací stavebních projektů o osm procent a stát přijde o 40 tisíc pracovních míst.

Nová nouzová opatření zahrnují i změny v množství bílkovin v krmivu, což má pomoci snížit objem amoniaku v moči hospodářských zvířat. Zemědělci za poslední dva měsíce několikrát pořádali velké protesty z obav, že se nejvíce opatření bude týkat právě jejich sektoru.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoEuroposlanci chtějí zakázat AI aplikace na „svlékání“ bez souhlasu

Europoslanci prosazují zákaz takzvaných svlékacích aplikací, které pomocí umělé inteligence vytvářejí falešné erotické snímky skutečných lidí. Reagují i na nedávný skandál kolem chatbotu Grok. V Česku je zneužití identity k výrobě pornografie a jejímu šíření od ledna trestným činem.
před 2 hhodinami

„Žádní králové,“ znělo opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, konala další vlna demonstrací proti politice amerického prezidenta Donalda Trumpa. Sobotních shromáždění se zúčastnilo nejméně osm milionů lidí. Podle organizujícího hnutí No Kings jde o rekordní účast, napsala v neděli agentura AFP. Dvě předchozí vlny protestů měly dvanáct milionů účastníků.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

WP: Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu

Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu, nejednalo by se však o plnohodnotnou invazi, nýbrž o nájezdy speciálních jednotek a pěchoty. Zatím ale není jasné, jestli americký prezident Donald Trump schválí všechny, některé, nebo žádné z plánů ministerstva obrany, napsal v sobotu deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké představitele. Pentagon se k tomu dosud nevyjádřil.
03:54Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 6 hhodinami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 7 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 11 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...