V Německu výrazně vzrostl počet pravicových extremistů. Loni jich v zemi bylo více než padesát tisíc, skoro o čtvrtinu více než v roce předchozím, informoval německý ministr vnitra Alexander Dobrindt. Citoval z nové zprávy Spolkového úřadu na ochranu ústavy (BfV), jenž má v zemi pravomoci civilní kontrarozvědky. Podle Dobrindta přibylo také příznivců krajní levice a islamistů. Ministr zároveň varoval před ruskou špionáží a sabotáží.
V roce 2023 odhadoval BfV počet pravicových extremistů v Německu zhruba na čtyřicet tisíc. Loni mezi nimi podle Dobrindta bylo zhruba 15 300 lidí, kteří jsou ve snaze prosazovat svůj světonázor připraveni sáhnout i k násilí. Předloni to bylo o osm set méně. Za znepokojivý označil ministr počet mladých mužů mezi příznivci krajní pravice. Připomněl například nedávnou razii proti pravicové teroristické skupině Poslední obranná vlna, při které bylo zadrženo pět mladíků. Nejmladšímu bylo čtrnáct let.
Podle BfV souvisí nárůst počtu pravicových extremistů v Německu mimo jiné s parlamentní stranou Alternativa pro Německo (AfD), která má nyní padesát tisíc členů, dvacet tisíc z nich lze přitom podle tajné služby označit za pravicové extremisty. Civilní kontrarozvědka AfD před měsícem označila za prokazatelně pravicově extremistickou.
AfD označení ze strany kontrarozvědky odmítá a obrátila se kvůli tomu na soud. BfV pak uvedl, že do rozhodnutí soudu nebude AfD za prokazatelně pravicově extremistickou označovat a nadále ji povede jako podezřelou z krajně pravicových aktivit. Při podobném procesu v minulosti daly ale soudy nakonec civilní kontrarozvědce za pravdu.
Nicméně Dobrindt je dál skeptický ke snahám AfD zakázat. Posudek, který tajná služba vypracovala, podle ministra nestačí jako základ pro zahájení řízení o zákazu strany.
Naposledy se krátce před únorovými volbami pokusila návrh na zákaz AfD prosadit ve Spolkovém sněmu skupina poslanců z různých parlamentních frakcí, ale neuspěla. Autorům návrhu vadila především vyjádření členů strany na adresu migrantů či Němců s kořeny v zahraničí, ale také muslimů či příslušníků dalších menšin.
Od konce druhé světové války byly v Německu zakázány jen dvě strany, obě v padesátých letech. V únorových předčasných parlamentních volbách získala AfD více než pětinu hlasů a je nyní nejsilnější opoziční stranou ve Spolkovém sněmu.
Extremistické skupiny
Další pravicové extremisty BfV vidí v příznivcích hnutí takzvaných říšských občanů, které trvá na pokračování Německé říše na základě ústavy z roku 1871 a odmítá uznat existenci spolkové republiky a pravomoci jejích úřadů. Těch přibylo meziročně zhruba tisíc a je jich teď přibližně šestadvacet tisíc.
Kromě počtu pravicových extremistů roste podle Dobrindta i počet příznivců krajní levice a radikálního islamismu. Islamistů je podle zprávy v Německu zhruba 28 tisíc, z toho 9500 jich je připraveno sáhnout k násilí. Zhruba 38 tisíc lidí považuje úřad na ochranu ústavy za levicové extremisty, v roce 2023 to bylo 37 tisíc. Násilné sklony má podle zprávy 11 200 z nich.
„Německý ústavní řád je téměř denně vystaven útokům,“ řekl na tiskové konferenci Dobrindt. Dodal, že se Německo na obranu před rostoucím ohrožením intenzivně vyzbrojuje. Nasadit chce mimo jiné umělou inteligenci (AI). Jedním z faktorů, které podle ministra přispěly k nárůstu extremistických tendencí ve společnosti, je válka v Pásmu Gazy.
Mezi hrozbami, které zmiňuje úřad na ochranu ústavy ve své zprávě, je také špionáž a sabotáž. Podle Dobrindta vycházejí takové hrozby především z Ruska a stále častěji je provádí „neškolení pachatelé“. Ruské tajné služby využívají osob, které nemají zpravodajský výcvik, jsou ale naverbované tajnými službami k sabotážním akcím. Například na konci května začal soud se třemi muži, kteří čelí obžalobě ze špionáže pro ruskou tajnou službu. Podle prokuratury plánovali útoky na nákladní dopravu pomocí balíčků s výbušninou.
