V Německu přibývá zájemců o vojenskou službu, ale i jejích odpíračů

Nahrávám video

Mladé muže v Německu čeká dilema, jestli absolvovat vojenskou službu, kterou chce obnovit spolková vláda. Do jaké míry bude povinná, ukáže výsledek vyjednávání v rámci vládní koalice. Přibývá lidí, kteří výcvik se zbraní absolvují dobrovolně. Na druhé straně je ovšem také stále víc těch, kteří sloužit nechtějí.

„V 90. letech mi vojenská hrozba přišla jako relikt minulosti,“ říká Christoph Kluge, který jako mladý považoval armádu za přežitek, kam sám rozhodně nepatří.

Tehdy ještě povinnou roční službu proto absolvoval v domově pro těžce mentálně postižené. O dvacet let později se Kluge, za běžných okolností ekonomický novinář z Berlína, dostal do Irpině u Kyjeva, zničené ruskou invazí.

„To mnou otřáslo a také mě to velmi rozzlobilo, tak jsem chtěl něco udělat,“ popsal Kluge svou zkušenost, která ho přiměla přihlásit se do programu armády pro zájemce bez základního výcviku. V případě napadení NATO by ho nevyslali na východ, ale bránil by přímo Berlín v rámci divize domobrany. „Je to nejspíš sám Putin, který dělá nejvíc proto, aby si lidé uvědomili, jak velké je to nebezpečí. Já jen doufám, že pak už nebude moc pozdě,“ dodává novinář z Berlína.

Zájemců o podobný výcvik přibývá, naráží ale na nedostatek kapacit, dlouhé čekací lhůty a složitou byrokracii. Německu přitom do splnění cílů NATO chybí asi 145 tisíc záložníků.

V Německu existují poradní místa pro odpírače vojenské služby

Na druhé straně je stále víc těch, kteří sloužit nechtějí. Do konce letošního srpna odepřely vojenskou službu přes tři tisíce lidí. To je více než trojnásobek oproti roku 2022. Mezi nimi vojáci i lidé, kteří zatím s armádou neměli nic společného.

V Německu existuje mnoho míst, která nabízí radu, jak odmítnutí vojenské služby vyřídit formálně. Wolfram Beyer z Mezinárodní organizace odpíračů vojenské služby tuto pomoc pacifistům poskytoval už v 80. letech. Teď se k ní v souvislosti s vládním návrhem zákona o vojně pro mladé vrátil.

„Zaznamenáváme prostřednictvím emailu každý den jeden až dva dotazy,“ uvádí Beyer. „Hodně lidí říká, že nechce podstoupit vojenskou službu, protože nechce bojovat s Ruskem,“ dodává. To ovšem podle něj jako důvod nestačí. Argumentovat je potřeba hlubšími, především náboženskými pohnutkami. Sám už spolupracoval nejen s křesťany, ale i buddhisty nebo svědky Jehovovými.

Druhé kolo vyjednávání o finální podobě zákona o vojenské službě by mělo začít v listopadu. Parlament by ho pak měl schválit v prosinci. Zákon má totiž začít platit už od 1. ledna 2026.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů, kteří volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
před 23 mminutami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 8 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 10 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 17 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 22 hhodinami
Načítání...