V Myanmaru začala za zavřenými dveřmi hlavní fáze procesu s bývalou vůdkyní země Do Aun Schan Su Ťij. Obžaloba vystoupila se svou argumentací, napsala agentura AP s odvoláním na právníky pětasedmdesátileté Su Ťij. Podle agentury AFP prokuratura předvolala také několik svědků. Su Ťij čelí obvinění z nelegálního importu vysílaček nebo porušení protikoronavirových opatření. Další dvě vážnější obvinění – jedno z korupce a další kvůli porušení zákona o ochraně státního tajemství – bude řešit soud zvlášť.
Zpravodajka ČT v Asii Barbora Šámalová uvedla, že soudní stání se konají vždy v pondělí a v úterý. Celkově političce hrozí až desítky let ve vězení. Zatím není podle Šámalové zřejmé, zda jsou v procesu spoluobviněni i další zatčení politici.
Su Ťij je v domácím vězení od vojenského převratu z 1. února a od té doby nebyla příliš viděna ani slyšena, s výjimkou krátkých vystoupení u soudu, uvedl server BBC News.
Obhájci lidských práv proces kritizují. Obvinění proti političce jsou podle nich smyšlená a politicky motivovaná, aby už nemohla kandidovat v dalších volbách.
Proces je snahou junty vyloučit ji z politického života, míní Phil Robertson z organizace Human Rights Watch, jenž zároveň vyzývá k okamžitému propuštění političky. Su Ťij má ovšem podle něj jen omezený přístup ke svým obhájcům a soud podléhá vojenské juntě. „Je jen malá pravděpodobnost, že se dočká férového procesu,“ upozorňuje Robertson.
Politička čelí několika obviněním
Su Ťij čelí několika obviněním, přičemž za ta nejvážnější hrozí dlouholeté tresty – za korupci až 15 let vězení, za porušení zákona o státním tajemství maximálně 14 let věznění. Za nelegální import vysílaček by mohla jít do vězení až na tři roky, za porušení telekomunikačního zákona v souvislosti s dovezenými vysílačkami na rok, za podněcování k veřejným nepokojům rovněž na tři roky a za porušení zákona o přírodním neštěstí na tři roky, píše BBC News.
Prokurátoři nyní budou moci předvolávat svědky a předkládat důkazy do 28. června. Poté se chopí slova obhájci Su Ťij, kteří budou mít čas na svou argumentaci do 26. července. Termín vynesení rozsudku soud zatím nestanovil, nicméně vedoucí týmu obhájců už dříve uvedl, že by se tak mohlo stát už v srpnu.
Myanmarská armáda provedla 1. února převrat, který zdůvodnila údajnými podvody v listopadových volbách, v nichž s převahou zvítězila Národní liga pro demokracii vedená nositelkou Nobelovy ceny za mír Su Ťij. Tu vojenská junta následně uvěznila. Puč zprvu vyvolal masivní nenásilné demonstrace. Poté, co armáda a policie pokojné protesty krvavě potlačily, začalo ve městech i na venkově vznikat menší ozbrojené povstání.
Podle zpravodajky ČT Šámalové v zemi panuje od počátku převratu chaos. Ve školách, zdravotnictví, na železnici či například v bankách pokračují protesty či stávky. V městech probíhají bleskové protesty, kdy se lidé svolají přes sociální síť a pak se zase rychle rozejdou. Vládnoucí vojenská junta zároveň bojuje s povstalci ve vzdáleném pohraničí, kteří vypověděli příměří.
Ze země odešlo podle některých zpráv více než sto tisíc uprchlíků. USA či Velká Británie přijaly sankce proti myanmarským korporacím ovládaným juntou, to podle Šámalové ale nestačí, protože velkými investory v zemi jsou asijské země, které upřednostňují diplomatická jednání.
Agentura Reuters mezitím informovala, že z vazby propustili amerického reportéra a spoluzakladatele informačního serveru Kamayut Media Nathana Maunga, kterého bezpečnostní složky zadržely v březnu. Soud rozhodl o jeho propuštění poté, co žalobce stáhl svou žalobu. Několik novinářů však zůstává za mřížemi, podotkla agentura AFP.
