V Káhiře se jedná o příměří v Gaze. Zástupci Izraele nedorazili

O šestitýdenním příměří v Pásmu Gazy se v neděli jedná v Káhiře. Na místo dorazila delegace teroristického hnutí Hamás, naopak zástupci židovského státu podle listu The Times of Israel (ToI) do egyptské metropole nedorazili. Podle médií totiž teroristé nezaslali do Jeruzaléma seznam žijících rukojmích a požadavky na výměnu. Na místě jsou podle agentury AFP také prostředníci – zástupci Spojených států, Kataru a hostitelského Egypta.

„Cesta k příměří je nyní, doslova v tuto hodinu, přímočará. A na stole je dohoda. Existuje rámcová dohoda,“ řekl agentuře Reuters zástupce USA. Deník ToI nicméně napsal, že Izrael neobdržel seznam žijících rukojmí, o který žádal. Hnutí Hamás také nereagovalo na dotaz, kolik palestinských vězňů musí propustit za každého rukojmího. Kvůli tomu země do egyptského hlavního města své zastoupení nevyslala.

„Izraelci potřebují vědět, kteří lidé stále ještě v Gaze jsou,“ přiblížil ve vysílání ČT komentátor Českého rozhlasu Jan Fingerland. Jde podle něj o to, aby Hamás nemohl „donekonečna vydírat“ izraelskou stranu s propouštěním rukojmí – jinými slovy, aby se neukázalo, že teroristé všechny rukojmí „zdánlivě“ propustili, ale ve skutečnosti další stále drželi.

Nahrávám video

„Logicky je nevýhodné odhalit všechny karty. Tudíž se hraje někde v pozadí jednak o čas, ale zároveň se pravděpodobně různí hráči – jako jsou Katar, Spojené státy a Egypt – snaží uplatnit svoje názory,“ pokračoval Fingerland. Domnívá se prý, že toto „přetahování“ potrvá ještě několik dní.

Poté se snad podaří propustit část Izraelců vězněných v Gaze výměnou za nějaké příměří a za další propuštění Palestinců vězněných v Izraeli, odhadl. Nejdůležitější položkou ve vyjednávání bude prý právě příměří.

Pro Izraelce by bylo z hlediska jejich PR nevýhodné, pokud by museli zahájit útok na Rafáh, navíc na začátku ramadánu, do kdy dali teroristům z Hamásu ultimátum. Židovský stát totiž čelí opakovaně kritice svých spojenců včetně Spojených států, kteří vystupují i na obhajobu civilistů v Gaze.

„Do jisté míry vidíme opakování scénáře, jehož jsme byli svědky na sklonku loňského roku – tedy v době, kdy bylo uzavřeno první dočasné příměří,“ informoval z Jeruzaléma zpravodaj ČT Václav Černohorský. Připomněl třeba naděje o klidu zbraní, o němž hovořil i tehdy americký prezident Joe Biden.

Nahrávám video

V neděli odpoledne navíc americká stanice CNN citovala nejmenovaného představitele teroristů z Hamásu, podle nějž hnutí nechce příměří šestitýdenní příměří, ale trvalé. Dokud prý nebude toto ze strany Izraele splněno, nemůže být o propouštění rukojmí řeč. Zdroj také zmínil, že možné uzavření příměří v pondělí vidí jako „velmi nepravděpodobné“.

Washington nadále trvá na tom, že dohoda o příměří je blízko a měla by být uzavřena včas, aby se boje zastavily do začátku ramadánu, který nastane za týden. Válčící strany podle americké diplomacie však na veřejnosti nenaznačily, že by ustoupily od svých předchozích požadavků.

Naposledy k pokračování jednání o okamžitém příměří v regionu vyzval i papež František. „Aby mohli být propuštěni všichni (izraelští, pozn. red.) rukojmí (...) a aby civilní obyvatelstvo (Gazy, pozn. red.) mělo bezpečný přístup k naléhavě potřebné humanitární pomoci,“ prohlásil během modlitby na náměstí svatého Petra.

„Hamás vidí, že čas pracuje pro něj,“ poznamenává Fingerland právě s ohledem na mezinárodní tlak na Izrael.

Ministr obrany zamířil do Washingtonu, přímé pověření však neobdržel

Do Washingtonu bez oficiálního státního pověření zamířil v neděli izraelský ministr obrany Benny Ganc, napsala agentura AP. Připomněla, že centristický politik ve vztazích se Spojenými státy působí jako protiváha výrazně pravicových spojenců premiéra Benjamina Netanjahua.

AP dále píše, že nejmenovaný činitel z Netanjahuovy pravicové strany Likud tvrdí, že Ganc cestu do Washingtonu naplánoval bez premiérova svolení. Předseda vlády si s ním kvůli tomu prý „důrazně promluvil“. Připomínal mu údajně, že Izrael má „jen jednoho premiéra“.

Spojené státy chtějí dosáhnout pokroku při vytváření palestinského státu, připomíná AP. Proti tomu se ovšem rázně staví právě Netanjahu. Ganc se k této věci dosud jasně nevyjádřil. Ve Washingtonu má v pondělí jednat s viceprezidentkou Kamalou Harrisovou, v úterý jej pak čeká schůzka s poradcem Bílého domu pro Národní bezpečnost Jakem Sullivanem.

Podle jiného nejmenovaného izraelského činitele je účelem Gancovy cesty posílit vztahy se Spojenými státy, které jsou největším spojencem Izraele, nebo naopak zatlačit na Washington ve věci propuštění izraelských rukojmí držených Hamásem.

Ostrá slova Harrisové

Harrisová vyzvala k okamžitému příměří v Gaze a důrazně naléhala na Izrael, aby zvýšil přísun pomoci a zmírnil tak podle ní nelidské podmínky a humanitární katastrofu mezi Palestinci. Podle agentury Reuters komentář Harrisové patří k dosud nejostřejším výrokům vysoce postaveného představitele americké vlády vyzývajícím Izrael ke zlepšení podmínek v Gaze.

„Lidé v Gaze hladoví. Podmínky jsou nelidské a naše společná lidskost nás nutí jednat,“ řekla Harrisová na akci v Selmě ve státě Alabama uspořádané u příležitosti 59. výročí „krvavé neděle“, kdy příslušníci pořádkových sil brutálně zbili asi šest set demonstrantů za občanská práva. „Izraelská vláda musí udělat více pro výrazné zvýšení toku pomoci. Žádné výmluvy.“

Válka mezi Izraelem a hnutím Hamás začala loni 7. října, když teroristé zaútočili na jižní Izrael. Na dvanáct set lidí tam pozabíjeli a dalších zhruba 250 unesli na palestinské území. Palestinské ministerstvo zdravotnictví, které kontroluje Hamás, prohlásilo, že za téměř pět měsíců si izraelská ofenziva v Pásmu Gazy vyžádala 30 410 mrtvých, většinu z nich tvoří civilisté. Tyto údaje není možné nezávisle ověřit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
před 26 mminutami

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů, kteří volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
před 3 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 11 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 13 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 20 hhodinami
Načítání...