V Gaze panuje masový hlad, podvyživených dětí prudce přibývá, varuje OSN

Nahrávám video
Události: Hladomor v Pásmu Gazy
Zdroj: ČT24

Deník Ha'arec s odvoláním na údaje úřadu OSN tvrdí, že počet dětí v Pásmu Gazy trpících vážným stupněm podvýživy prudce vzrostl na 8,8 procenta. Ve středu vjelo do Pásma Gazy sedmdesát kamionů s humanitární pomocí, a to převážně s potravinami, uvedl ve čtvrtek úřad izraelského ministerstva obrany pro palestinské civilní záležitosti COGAT. Izrael tvrdí, že pomoc se snaží sabotovat teroristé z Hamásu a jeho stoupenci.

Podle v úterý zveřejněných údajů Úřadu OSN pro koordinaci humanitárních záležitostí (OCHA) trpí akutní podvýživou či těžkou akutní podvýživou 8,8 procenta dětí v Pásmu Gazy. Letos v únoru to přitom bylo 2,4 procenta a v červnu šest procent. Dětská podvýživa může zpomalit vývoj mozku, oslabit imunitní systém a zpozdit tělesný a kognitivní vývoj. Předpokládá se, že značná část dětí v Pásmu Gazy bude těmito příznaky trpět, píše Ha'arec.

„Velká část obyvatel Pásma Gazy hladoví. Nevím, jak jinak to lze nazvat než masovým hladověním, které je způsobeno člověkem,“ řekl ve středu šéf Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus.

Ve středu ministerstvo zdravotnictví v Gaze kontrolované teroristy z Hamásu uvedlo, že od počátku války v říjnu 2023 zemřelo v důsledku hladovění a podvýživy 111 lidí, většinou dětí. Údaje nelze nezávisle ověřit. Situaci s podvýživou označil ve vysílání ČT24 jako „naprosto kritickou“ i vedoucí humanitárních programů Člověka v tísni Marek Štys.

Nahrávám video
Expert Marek Štys o kritické humanitární situaci v Pásmu Gazy
Zdroj: ČT24

Podle COGAT čeká na vyzvednutí na palestinské straně hraničních přechodů s Izraelem více než osm stovek kamionů, píše server The Times of Israel. Ve středu zveřejněná výzva více než stovky humanitárních skupin a lidskoprávních organizací z celého světa nicméně tvrdí, že humanitární pracovníci nemají k zásobám pomoci připraveným na hranici pásma i uvnitř něj přístup kvůli izraelským restrikcím, a proto pomoc nemohou distribuovat.

Izrael tuto výzvu odsoudil, signatáři podle něj „slouží propagandě Hamásu, využívají jejich čísla a ospravedlňují jejich hrůzy“. Izraelské ministerstvo zahraničí tvrdí, že do Gazy se již dostalo 4500 kamionů, které přivezly mimo jiné mouku do pekáren a „2500 tun dětské výživy a speciální vysoce kalorické stravy pro děti“. Stovky náklaďáků mají v Gaze čekat na převzetí OSN. Podle izraelského prezidenta Jicchaka Herzoga se však pomoc snaží sabotovat Hamás a jeho stoupenci.

Dohoda uzavřená na začátku července mezi Evropskou unií a Izraelem zahrnuje podstatné zvýšení denního počtu kamionů s potravinami a nepotravinářským zbožím, otevření několika dalších hraničních přechodů v severní i jižní oblasti a znovuotevření jordánských a egyptských tras pro dopravu pomoci.

O plnění dohody mají každé dva týdny jednat zástupci členských států EU, ve středu se tak stalo poprvé. Velvyslanci zemí při EU se tak od unijní diplomacie dozvěděli, že „Izrael vynaložil určité úsilí na základě dohodnutých parametrů“. „Počet nákladních vozidel vstupujících do Gazy se zvýšil, byly otevřeny další hraniční přechody a trasy a zvýšily se dodávky paliva,“ uvedl mluvčí Komise. „Situace však zůstává kritická. Je třeba toho dělat mnohem více,“ dodal.

Mezinárodní kritika a výzva médií

Izrael v posledních dnech kvůli humanitární situaci v Pásmu Gazy čelí narůstající mezinárodní kritice. V pondělí Británie a další západní země vydaly společné prohlášení, v němž vyzvaly k okamžitému zastavení války v Pásmu Gazy a kritizovaly současný způsob distribuce humanitární pomoci, který je podle nich „nebezpečný, podněcuje nestabilitu a zbavuje obyvatele Pásma Gazy lidské důstojnosti“.

Úřad izraelského premiéra ve čtvrtek oznámil, že vyhodnocuje odpověď teroristické organizace Hamás na návrh šedesátidenního příměří v Pásmu Gazy. Odpověď podle agentury AFP zahrnuje změny týkající se přísunu humanitární pomoci, map oblastí, z nichž se má stáhnout izraelská armáda, a záruk, že dočasné příměří povede k trvalému ukončení konfliktu.

Světové tiskové agentury AFP, AP a Reuters společně se stanicí BBC také ve čtvrtek vyzvaly Izrael, aby kvůli hrozícímu hladu umožnil spolupracovníkům vstup do Pásma Gazy i ven. „Novináři čelí ve válečné zóně mnoha těžkostem a obtížím. Jsme hluboce znepokojeni tím, že jejich přežití je nyní ohroženo hladem,“ píše se ve společném prohlášení.

Světová média Tel Aviv vyzvala, aby umožnil novinářům vstup do Gazy i její opuštění a aby poskytl potraviny, které se novinářům a jejich rodinám nedostávají. „Tito nezávislí novináři byli očima a ušima světa v Gaze. Nyní čelí stejně dramatickým podmínkám jako lidé, o kterých píší,“ píše se v dokumentu.

V říjnu 2023 zahájil Izrael v Pásmu Gazy vojenskou ofenzivu v reakci na útok Hamásu a jeho spojenců, při němž ozbrojenci na jihu Izraele zabili na dvanáct set lidí a dalších 251 unesli jako rukojmí. Od začátku války bylo při izraelských útocích v Pásmu Gazy podle údajů místního ministerstva zdravotnictví kontrolovaného Hamásem zabito nejméně 59 219 Palestinců. Tyto údaje nelze nezávisle ověřit, Hamás také ve svých statistikách nerozlišuje mezi civilním obyvatelstvem a ozbrojenci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Žádní králové,“ zní opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, koná další vlna demonstrací proti prezidentu Donaldu Trumpovi a jeho autoritářským tendencím. V padesáti amerických státech a několika městech mimo USA je ohlášeno více než 3200 akcí, uvedla agentura Reuters. Dvě předchozí vlny protestů No Kings měly miliony účastníků.
před 1 hhodinou

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 3 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 5 hhodinami

Velryba na severu Německa znovu uvázla na mělčině

Velryba, která na několik dnů uvázla na mělčině v Baltském moři na severu Německa, než se osvobodila, se dostala do stejné situace v nedalekém zálivu. S odvoláním na organizaci na ochranu přírody Greenpeace to v sobotu napsala agentura DPA.
před 7 hhodinami

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Rusové zasáhli porodnici v Oděse

Nejméně dvě oběti a deset zraněných včetně dítěte si vyžádal rozsáhlý nálet ruských dronů na přístavní město Oděsa na jihu Ukrajiny. O úderech, které zasáhly i porodnici, v sobotu ráno informoval šéf vojenské správy Oděské oblasti Oleh Kiper. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusko na Oděsu vyslalo přes šedesát dronů. Dva lidé podle úřadů zemřeli a dva utrpěli zranění při ruském útoku na Kryvyj Rih. Dronové útoky na svém území hlásí i Rusko.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...