V Gaze je apokalyptická situace, míní Štys z Člověka v tísni

Nahrávám video
Interview ČT24: Vedoucí humanitárních programů Člověka v Tísni Marek Štys
Zdroj: ČT24

V mnoha fázích jsme si už říkali, že hůře být nemůže, ale bohužel je to apokalyptická situace, která se v Gaze vyvíjí, a ta obrazová svědectví, která teď přicházejí, tak to velice dobře ilustrují, uvedl v Interview ČT24 s moderátorkou Terezou Řezníčkovou vedoucí humanitárních programů Člověka v tísni Marek Štys. Situace se podle něj navíc stále zhoršuje.

Jedním z dopadů, o kterém se podle něj také příliš nemluví, je „dehumanizace dvou milionů lidí, kteří tam žijí namačkaní na třinácti procentech území“.

„Gaza už před konfliktem byla jedním z nejzahuštěnějších území na světě. Lidé se teď tísní v uprchlických táborech a nevědí, co bude další den,“ uvedl Štys. Zmínil, že Izrael vydává evakuační příkazy a nyní je humanitární zónou Gaza City. „Pokud by se ty statisíce lidí, kteří tam jsou namačkáni, přesouvaly dál, tak to vyvolá další katastrofickou situaci,“ poukázal.

Jedním z hlavních problémů je podle něj hlad, bezpečnost a také přístup k zdravotnické pomoci. „Přes dvě třetiny zdravotnických zařízení byly úplně zničené, jsou nefunkční. Je nedostatek pohonných hmot, který způsobuje nedostatek pitné vody, protože nefungují odsolovací stanice, nefungují čističky,“ uvedl s tím, že obyvatelé jsou v nejistotě a pod velkým psychickým tlakem.

„Lidé, kteří se dříve věnovali svému zaměstnání – zaměstnanci humanitárních organizací, novináři, lékaři, tak ti sami v podstatě každý den bojují o život svůj vlastní a svých rodin a já osobně si to nedokážu představit a hodnotit, jaké to je. Myslím, že nikdo takovou situaci neznal,“ podotkl s tím, že humanitární pracovníci, kteří se do Gazy dostali, hovoří o jedné z nejhorších nebo nejhorší humanitární krizi, „jakou jsme viděli za poslední desetiletí“.

Zmínil, že Izrael se nyní snaží úplně vylidnit sever Gazy a obyvatelstvo natlačit do jižní části. „Mluví se o založení jakéhosi internačního tábora, má to název humanitární město. Žádné humanitární město to ale není, je to skutečně internační tábor, který by měl pojmout šest set, možná osm set tisíc lidí. Bylo by možné do něj vstoupit, ale už ne z něj odejít,“ podotkl Štys s tím, že jde o jeden z dalších kroků, které „bohužel naplňují ultimátní scénář etnické čistky a vysídlení Gazanů do třetích zemí, jak někteří izraelští představitelé oznamují“.

Posun veřejného mínění

Fotky vyhublých dětí z Gazy podle Štyse rozhodně s veřejným míněním ve většině demokratického světa „něco dělají“. „Vidíme znechucení veřejnosti a politiků a odpor zemí k tomu, co se děje, a masivnímu dopadu těch operací na dva miliony civilistů,“ poukázal s tím, že doufá, že to „něco dělá i s českou veřejností“.

„Protože ten diskurz v České republice o Gaze byl dlouhodobě velice proizraelský, neustále nahlížel na konflikt prizmatem toho útoku z října roku 2023 a do jisté míry ignoroval situaci dvou milionů Palestinců,“ dodal. Postoj české zahraniční politiky je ale zatím podle něj spíše vlažný.

Válka v Pásmu Gazy začala, když Izrael zahájil vojenskou ofenzivu v reakci na teroristický útok hnutí Hamás a jeho spojenců ze 7. října 2023, při němž ozbrojenci na jihu židovského státu zabili na dvanáct set lidí a dalších 251 unesli jako rukojmí. Od začátku války bylo při izraelských útocích v Pásmu Gazy podle údajů tamního ministerstva zdravotnictví pod kontrolou Hamásu zabito nejméně 61 tisíc Palestinců.

Štys upozornil, že po začátku konfliktu byla z Gazy vyhozena všechna nezávislá média, působili tam jen místní novináři a nebyl tam přístup. Až v posledních měsících, zejména při shazování humanitární pomoci z letadel, měli novináři podle něj poprvé možnost vidět Gazu seshora. „Rozsah té zkázy se objevuje a vidíme interview s novináři, kteří se vrací a jsou naprosto šokováni,“ podotkl s tím, že nyní tak dochází k určitému vyvažování.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 1 hhodinou

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 2 hhodinami

„Žádní králové,“ zní opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, koná další vlna demonstrací proti prezidentu Donaldu Trumpovi a jeho autoritářským tendencím. V padesáti amerických státech a několika městech mimo USA je ohlášeno více než 3200 akcí, uvedla agentura Reuters. Dvě předchozí vlny protestů No Kings měly miliony účastníků.
před 4 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 6 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 8 hhodinami

Velryba na severu Německa znovu uvázla na mělčině

Velryba, která na několik dnů uvázla na mělčině v Baltském moři na severu Německa, než se osvobodila, se dostala do stejné situace v nedalekém zálivu. S odvoláním na organizaci na ochranu přírody Greenpeace to v sobotu napsala agentura DPA.
před 10 hhodinami
Načítání...