V době mimořádného napětí mezi Íránem a USA dopadly rakety poblíž amerických cílů v Iráku

Nahrávám video

V Bagdádu se v sobotu na smutečním pohřebním průvodu za velitele íránských jednotek Kuds Kásima Solejmáního a člena vedení vlivných iráckých milicí Abú Mahdího Muhandise sešly desetitisíce lidí. Teherán uvedl, že odpověď na atentát bude tvrdá. Írán bude Američany v odplatě za zabití svého klíčového generála trestat kdykoliv, kdy mu budou na dosah, prohlásil velitel íránských revolučních gard Gholámalí abú Hamza. Vpodvečer do okolí velvyslanectví Spojených států v Bagdádu dopadla raketa kaťuša. Další dvě zasáhly i iráckou leteckou základnu Balad, kde jsou umístěny americké jednotky. Ani v jednom případě nejsou hlášeny oběti.

Smrt íránského generála Kásima Solejmáního americký prezident Donald Trump označil za krok k zastavení války. „Kásim Solejmání byl zabit a jeho krvavá běsnění jsou navždy pryč,“ prohlásil.

Naopak íránský velvyslanec při OSN Madžíd Tacht Ravančí to označil za důvod k jejímu rozpoutání. „To byla nová kapitola, která se rovná zahájení války proti Íránu. Takže co jiného se dá od Íránu čekat? Nemůžeme jen zůstat zticha. Musíme jednat a budeme jednat,“ řekl Ravančí.

Írán si podle velitele revolučních gard Hamzy vyhrazuje právo se Spojeným státům za smrt Solejmáního pomstít, napsala agentura Tasním. Velitel připomněl, že pro Západ je nesmírně důležitým místem Hormuzský průliv, kterým proplouvají i americké válečné lodě, a že Írán si už před dlouho dobou vytipoval klíčové americké cíle v tomto regionu. „Na dosah máme nějakých 35 amerických cílů i Tel Aviv,“ řekl.

Šíitské milice vyzvaly irácké bezpečnostní síly, aby se od neděle zdržovaly nejméně v kilometrové vzdálenosti od amerických základen. 

Už v sobotu večer do okolí velvyslanectví Spojených států v Bagdádu dopadla raketa kaťuša. Další dvě zasáhly iráckou leteckou základnu Balad, kde jsou umístěny americké jednotky. Ani v jednom případě nejsou hlášeny oběti. Později zasáhla jihozápadní bagdádskou čtvrť Džadríja minometná střela, která zranila pět lidí. S odvoláním na armádní činitele o tom informovala agentura Reuters. Není ale jasné, kdo za střelbou stojí.

Ráno média informovala, že v noci na sobotu došlo k útoku u vojenské základny Tádží severně od Bagdádu, ovšem původní informace popřela irácká armáda. Rakety měly zasáhnout konvoj s příslušníky takzvaných Lidových mobilizačních sil (PMF). Ty jsou součástí irácké armády a sdružují milice, z nichž mnohé podléhají íránskému vlivu. 

Některá média původně naznačovala, že i za novým úderem stojí Spojené státy. Mezinárodní koalice vedená USA, která bojuje proti teroristické organizaci Islámský stát (IS), se však od této události rovněž distancovala a také uvedla: „Fakt: Koalice v posledních dnech nepodnikla letecké údery poblíž základny Tádží (severně od Bagdádu),“ uvedl na Twitteru mluvčí koalice.  

Na smutečním průvodu v Bagdádu zněla protiamerická hesla

V ulicích Teheránu a dalších velkých měst protestovaly po smrti jednoho z nejmocnějších mužů v zemi tisíce Íránců. Desetitisíce se jich sešly také v sobotu před začátkem smutečního průvodu za velitele Solejmáního v Bagdádu. V davu podle agentury AFP zaznívala protiamerická hesla jako „Smrt Americe, smrt Izraeli“.

Mnoho z truchlících bylo oblečeno v černém, lidé přinesly irácké vlajky a prapory Lidových mobilizačních sil (PMF).

Nahrávám video

Někde před příchodem smutečního procesí, k němuž se připojil i irácký premiér Ádil Abdal Mahdí a velitelé milic podporovaných Teheránem, rozložili červené koberce. Auto převážející rakev Solejmáního obklopovaly zástupy lidí a dotýkaly se ho. „Je to bolestný útok, ale námi neotřese,“ citovala agentura AP jednoho z truchlících, který procesí označil za znak loajality vůči zabitým.

Tuto pietní akci naplánovaly PMF. Trasa procesí vedla z bagdádské ostře střežené zelené zóny do šíitského posvátného města Karbalá a skončí v Nadžafu, dalším posvátném městě šíitů. Tam bude Muhandis a několik dalších lidí pohřbeno.

Těla Solejmáního a dalších zabitých Íránců budou ještě v sobotu letecky přepravena do Íránu. Solejmání bude pohřben v úterý v rodném městě Kermán. Íránský prezident Hasan Rouhání v sobotu v Teheránu zašel k Solejmánovi domů, aby jeho rodině vyjádřil soustrast. „Američané si neuvědomili, jak velkou chybu udělali, následky tohoto zločinného jednání uvidí nejen dnes, ale i v příštích letech,“ řekl.

Zabití Solejmáního Iráčany rozděluje, píše Reuters

Agentura Reuters napsala, že zabití Solejmáního Iráčany rozděluje. Mnoho lidí americké útoky, při kterých zemřel, odsuzuje, protože si tohoto íránského generála cení za jeho roli při porážce teroristické organizace Islámský stát. Jiní ovšem souhlasí, protože Solejmání a Muhandis podle nich podporovali použití síly proti neozbrojeným účastníkům loňských protivládních demonstrací.

Protesty proti USA po zabití íránského generála Kásima Solejmáního
Zdroj: ČTK/ZUMA/Rana Sajid Hussain

Protestující obviňovali Lidové mobilizační síly, v nichž byl Muhandis zástupcem velitele, z řady ekonomických a sociálních problémů, s nimiž se Irák potýká.

Řada Iráčanů pak kritizuje Spojené státy za to, že Solejmáního zabily na území jejich země, a obávají se toho, že Irák čeká další válka.

Irák v posledních dnech zažívá sérii nejrůznějších bezpečnostních incidentů. Na přelomu roku napadl americkou ambasádu v Bagdádu dav demonstrantů pobouřených předchozím náletem USA, při kterém přišlo o život 25 členů jedné ze šíitských iráckých milicí. Američané zase reagovali na raketový útok na iráckou vojenskou základnu, který 27. prosince zabil i jednoho amerického civilistu.

Oblast posílí USA o tři tisíce vojáků, Británie vyšle dvě válečné lodě

Pentagon do oblasti vyšle další zhruba tři tisíce vojáků. Severoatlantická aliance po smrti íránského generála Kásima Solejmáního v Iráku také v této zemi pozastavuje výcvik iráckých bezpečnostních sil k tomu, aby dokázaly zamezit návratu teroristické organizace Islámský stát. Podle agentury AFP to oznámil mluvčí NATO Dylan White. V misi Aliance působí i čeští vojáci. 

Také Velká Británie v sobotu oznámila, že do Perského zálivu vysílá dvě válečné lodě. Londýn tak hodlá podniknout „všechny nezbytné kroky na ochranu“ britských lodí a občanů po zabití Solejmáního. Lodě HMS Montrose a HMS Defender mají doprovázet britská plavidla v Hormuzském průlivu.

Kvůli možnému odvetnému útoku po zabití Solejmáního je v pohotovosti i policie v New Yorku. „Nemusím nikomu připomínat, že New York je pro teroristy cíl číslo jedna. Musíme si proto uvědomit, že to pro naše město vytváří celou řadu rizik. Nechci vytvářet paniku ani nic předjímat. Říkám to proto, že Newyorčané si zaslouží vědět, na čem jsme,“ řekl starosta města Bill de Blasio.

Na situaci už reagovala i Moskva. Krok Bílého domu je podle ní nezodpovědný a vyostří situaci v celém regionu. Přímo ve Spojených státech úder kritizovali hlavně demokrati. „Je to to samé, jako kdyby Íránci zavraždili amerického ministra obrany,“ uvedl demokratický senátor Chris Murphy.

Podle Paříže eskalace způsobila, že se v pátek lidé probudili „do nebezpečnějšího světa“. „Britové, Francouzi, Němci, ti všichni musí pochopit, že to, co jsme udělali, co Američané udělali, zachránilo také životy v Evropě,“ reagoval v noci šéf americké diplomacie Mike Pompeo ve vysílání televize Fox News.

Americký ministr zahraničí prý poslední dva dny komunikoval o plánech Washingtonu s partnery na Blízkém východě, z nichž někteří byli „skvělí“. „A pak mluvíme s našimi partnery v jiných oblastech, kteří už tak dobří nebyli. Upřímně, Evropané nebyli tak nápomocní, jak bych si přál, že by mohli být,“ řekl Pompeo.

Také prohlásil, že Solejmání musel být zastaven, protože jinak bezprostředně hrozil útok, který „mohl zabít stovky nebo tisíce Američanů“.

Podle Trumpova poradce O'Briena může íránská vláda stále „usednout se Spojenými státy“ k vyjednávacímu stolu. Americký prezident je prý připraven zahájit rozhovory bez předem daných podmínek, citovala z vyjádření bezpečnostního poradce Bílého domu Roberta O'Briena televize CNN. O'Brien také uvedl, že jakákoli odveta Teheránu za zabití íránského generála Kásima Solejmáního by byla „velmi špatné rozhodnutí“.

Zástupci evropských velmocí po útoku žádají uklidnění situace. Ke snížení napětí vyzvala i mluvčí německé vlády. Upozornila ale také na předchozí vojenské provokace ze strany Teheránu. „Chtěla bych vám připomenout útoky na tankery v Hormuzském průlivu a saúdské útoky na ambasádu Spojených států,“ uvedla mluvčí německé vlády Ulrika Demmerová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
před 34 mminutami

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů, kteří volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
před 3 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 11 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 14 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 20 hhodinami
Načítání...