Útěk atletka Cimanouská neplánovala. V Tokiu našla odvahu postavit se diktátorovi

Nahrávám video
Reportéři ČT: Exkluzivní rozhovor s Kryscinou Cimanouskou
Zdroj: ČT24

Na letních olympijských hrách v Tokiu vzbudil její příběh velký rozruch. Běloruská atletka Kryscina Cimanouská požádala o ochranu letištní policii, když jí Minsk náhle nakázal přiletět domů. Útočiště nakonec Cimanouská našla v Polsku a Reportérům ČT se s ní podařilo pořídit rozhovor. „Měla jsem své životní plány. Měla jsem plány v Bělorusku, až se vrátím z Tokia, ale vše se změnilo,“ říká.

Běloruská sprinterka Kryscina Cimanouská je už více než měsíc v polském exilu a zatím čeká, až bude moci trénovat. Do světového povědomí vešla nesportovním chováním – nikoliv ale svým, leč režimu Alexandra Lukašenka. Atletka se v Tokiu odvážila protestovat proti praktikám svého sportovního svazu. Musela hledat ochranu u policie a skončila v polském exilu.

„Nakonec jsem našla odvahu a řekla jsem pravdu. Snad jsem tím motivovala i další lidi,“ řekla Cimanouská Tomáši Vlachovi z redakce Reportérů ČT. „Už poněkolikáté jsem pocítila úplné pohrdání mnou jako sportovkyní a mou prací. Chtěla jsem to všechno zveřejnit, aby lidé věděli, že ani nás sportovců na olympiádě si neváží,“ doplňuje sprinterka.

Cimanouská v polském exilu
Zdroj: ČTK/AP/Czarek Sokolowski

Až donedávna se přitom jako mnozí jiní mladí sportovci Cimanouská o politiku nezajímala. Oči jí otevřely až loňské srpnové prezidentské volby, ve kterých – podle oficiálních výsledků – získal 80 procent hlasů Alexandr Lukašenko. Velká část Bělorusů to neakceptovala a vyšla do ulic. Atletka ale tehdy mezi nimi ještě nebyla.

„Samozřejmě nás naše vedení varovalo, že pokud budeme chodit na demonstrace a někdo nás tam uvidí, budeme mít velké problémy. Určitě nás vyhodí z práce a vyloučí z reprezentace,“ popisuje tehdejší stav.

Dovolila jsem si otevřít pusu

V prvních čtyřech dnech po volbách reagoval režim hromadným mlácením a zatýkáním. Pak najednou policisté z ulic zmizeli a lidé mohli nerušeně protestovat. V Minsku se jich scházelo na 200 tisíc, v regionech šlo o další desítky tisíc.

V polovině srpna Cimanouská spolu s dalšími sportovci vyjádřila veřejně nesouhlas s násilím na sociálních sítích. Kvůli výhrůžkám se je následně rozhodla smazat. „K nám do centra přijel ministr sportu a na tomto setkání jsem si také dovolila otevřít pusu,“ vzpomíná.

V Bělorusku se v následujících měsících začalo vše vracet do starých kolejí. Lukašenko si za podpory z Moskvy udržel moc a vůči těm, kteří projevovali nesouhlas s režimem, směřují tvrdé represe. Cílí na nezávislá média, blogery, aktivisty i účastníky protestů, které postupně utichly. Na černou listinu se dle svých slov dostala i Cimanouská. V praxi to znamená, že jí úřady zakázaly opustit Bělorusko, nemohla tedy na soustředění či závody.

Cimanouská při rozběhu ve sprintu na 100 metrů v Tokiu
Zdroj: ČTK/AP/Martin Meissner

Díky nominaci ale mohla letět na olympiádu. Minsk chtěl mít v Tokiu co nejvíce sportovců v co nejvíce disciplínách. Cimanouská měla svou zemi reprezentovat na stovce a dvoustovce, vedení výpravy jí oznámilo, že poběží také ve štafetě, protože dvě jiné závodnice postrádaly požadovaný počet dopingových testů.

Na to si atletka veřejně postěžovala: „Zdá se, že naše skvělé vedení jako obvykle všechno rozhodlo za nás. Skvělé, vážení, jste borci. Proč my musíme doplácet na vaše chyby,“ prohlásila na Instagramu.

Lukašenkovo nesportovní chování

Reakce následovala rychle – Cimanouská dostala příkaz okamžitě odletět do Běloruska – i přesto, že své soutěže měla teprve před sebou. „Řekli mi, že to bylo rozhodnuto na té nejvyšší úrovni. Řekli mi: Dnes odletíš domů, ale nikomu o tom neříkej. Připadalo mi to divné. Proč nemůžu říct rodičům, že se vracím domů?“ líčí sprinterka.

„Dokonce mě napadlo, že pokud bych rodičům nic neřekla a vrátila se, jestli by mě ještě vůbec viděli. Kam bych asi jela z minského letiště?“ dodává. Rozhodla se vsadit na náhodu a do překladače v telefonu napsala „potřebuji pomoc“. Vzkaz ukázala místnímu policistovi. Policie atletku odvezla i s věcmi na stanici.

Polská ambasáda v Tokiu
Zdroj: Kantaro Komiya/ČTK/AP

O příběhu Cimanouské se dozvěděl celý svět a ochranu jí nabídlo několik států včetně Česka. Sportovkyně se rozhodla zamířit do Polska, které jí nabídlo humanitární vízum. „I rodiče ten nápad podpořili a také můj muž byl na cestě. V té chvíli byl na Ukrajině a do Polska to měl nejblíž,“ vypráví.

Minsk přitom tlačil na návrat atletky i nadále: „Mámě volali z administrace prezidenta a říkali jí, aby mi vyřídila, že se musím do Běloruska vrátit, že všechno bude v pořádku, nic se se mnou nestane a přijme mě prezident,“ vybavuje si Cimanouská.

Měla jsem plány, teď už plánování nemá smysl

Lukašenko trvá na tom, že sportovkyně je obětí provokace, a tvrdí, že Bělorusko do Japonska žádné agenty svých tajných služeb neposlalo. „Samozřejmě tomu vůbec nevěřím,“ říká Cimanouská.

Její rozhodnutí inspirovalo i další sportovce: například jezdkyně Volha Safronavová požádala o humanitární vízum v Polsku, atleti Jana Maximovová a Andrej Kravčenko se i s malou dcerkou uchýlili do Německa. Lukašenko svaluje všechnu vinu na „zlý Západ“, který se prý vměšuje do věcí jeho země.

Co bude dál, Cimanouská netuší. „Neplánovala jsem útěk do Polska. Stalo se to během jediného dne. Zcela nečekaně. Měla jsem své životní plány. Měla jsem plány v Bělorusku, až se vrátím z Tokia, ale vše se změnilo. Takže pro mě v tuto chvíli plánovat život už podle mě nemá smysl,“ řekla ČT.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoEuroposlanci chtějí zakázat AI aplikace na „svlékání“ bez souhlasu

Europoslanci prosazují zákaz takzvaných svlékacích aplikací, které pomocí umělé inteligence vytvářejí falešné erotické snímky skutečných lidí. Reagují i na nedávný skandál kolem chatbotu Grok. V Česku je zneužití identity k výrobě pornografie a jejímu šíření od ledna trestným činem.
před 2 hhodinami

„Žádní králové,“ znělo opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, konala další vlna demonstrací proti politice amerického prezidenta Donalda Trumpa. Sobotních shromáždění se zúčastnilo nejméně osm milionů lidí. Podle organizujícího hnutí No Kings jde o rekordní účast, napsala v neděli agentura AFP. Dvě předchozí vlny protestů měly dvanáct milionů účastníků.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

WP: Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu

Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu, nejednalo by se však o plnohodnotnou invazi, nýbrž o nájezdy speciálních jednotek a pěchoty. Zatím ale není jasné, jestli americký prezident Donald Trump schválí všechny, některé, nebo žádné z plánů ministerstva obrany, napsal v sobotu deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké představitele. Pentagon se k tomu dosud nevyjádřil.
03:54Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 7 hhodinami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 8 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 12 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 14 hhodinami
Načítání...