Útěk atletka Cimanouská neplánovala. V Tokiu našla odvahu postavit se diktátorovi

Nahrávám video

Na letních olympijských hrách v Tokiu vzbudil její příběh velký rozruch. Běloruská atletka Kryscina Cimanouská požádala o ochranu letištní policii, když jí Minsk náhle nakázal přiletět domů. Útočiště nakonec Cimanouská našla v Polsku a Reportérům ČT se s ní podařilo pořídit rozhovor. „Měla jsem své životní plány. Měla jsem plány v Bělorusku, až se vrátím z Tokia, ale vše se změnilo,“ říká.

Běloruská sprinterka Kryscina Cimanouská je už více než měsíc v polském exilu a zatím čeká, až bude moci trénovat. Do světového povědomí vešla nesportovním chováním – nikoliv ale svým, leč režimu Alexandra Lukašenka. Atletka se v Tokiu odvážila protestovat proti praktikám svého sportovního svazu. Musela hledat ochranu u policie a skončila v polském exilu.

„Nakonec jsem našla odvahu a řekla jsem pravdu. Snad jsem tím motivovala i další lidi,“ řekla Cimanouská Tomáši Vlachovi z redakce Reportérů ČT. „Už poněkolikáté jsem pocítila úplné pohrdání mnou jako sportovkyní a mou prací. Chtěla jsem to všechno zveřejnit, aby lidé věděli, že ani nás sportovců na olympiádě si neváží,“ doplňuje sprinterka.

Cimanouská v polském exilu
Zdroj: ČTK/AP/Czarek Sokolowski

Až donedávna se přitom jako mnozí jiní mladí sportovci Cimanouská o politiku nezajímala. Oči jí otevřely až loňské srpnové prezidentské volby, ve kterých – podle oficiálních výsledků – získal 80 procent hlasů Alexandr Lukašenko. Velká část Bělorusů to neakceptovala a vyšla do ulic. Atletka ale tehdy mezi nimi ještě nebyla.

„Samozřejmě nás naše vedení varovalo, že pokud budeme chodit na demonstrace a někdo nás tam uvidí, budeme mít velké problémy. Určitě nás vyhodí z práce a vyloučí z reprezentace,“ popisuje tehdejší stav.

Dovolila jsem si otevřít pusu

V prvních čtyřech dnech po volbách reagoval režim hromadným mlácením a zatýkáním. Pak najednou policisté z ulic zmizeli a lidé mohli nerušeně protestovat. V Minsku se jich scházelo na 200 tisíc, v regionech šlo o další desítky tisíc.

V polovině srpna Cimanouská spolu s dalšími sportovci vyjádřila veřejně nesouhlas s násilím na sociálních sítích. Kvůli výhrůžkám se je následně rozhodla smazat. „K nám do centra přijel ministr sportu a na tomto setkání jsem si také dovolila otevřít pusu,“ vzpomíná.

V Bělorusku se v následujících měsících začalo vše vracet do starých kolejí. Lukašenko si za podpory z Moskvy udržel moc a vůči těm, kteří projevovali nesouhlas s režimem, směřují tvrdé represe. Cílí na nezávislá média, blogery, aktivisty i účastníky protestů, které postupně utichly. Na černou listinu se dle svých slov dostala i Cimanouská. V praxi to znamená, že jí úřady zakázaly opustit Bělorusko, nemohla tedy na soustředění či závody.

Cimanouská při rozběhu ve sprintu na 100 metrů v Tokiu
Zdroj: ČTK/AP/Martin Meissner

Díky nominaci ale mohla letět na olympiádu. Minsk chtěl mít v Tokiu co nejvíce sportovců v co nejvíce disciplínách. Cimanouská měla svou zemi reprezentovat na stovce a dvoustovce, vedení výpravy jí oznámilo, že poběží také ve štafetě, protože dvě jiné závodnice postrádaly požadovaný počet dopingových testů.

Na to si atletka veřejně postěžovala: „Zdá se, že naše skvělé vedení jako obvykle všechno rozhodlo za nás. Skvělé, vážení, jste borci. Proč my musíme doplácet na vaše chyby,“ prohlásila na Instagramu.

Lukašenkovo nesportovní chování

Reakce následovala rychle – Cimanouská dostala příkaz okamžitě odletět do Běloruska – i přesto, že své soutěže měla teprve před sebou. „Řekli mi, že to bylo rozhodnuto na té nejvyšší úrovni. Řekli mi: Dnes odletíš domů, ale nikomu o tom neříkej. Připadalo mi to divné. Proč nemůžu říct rodičům, že se vracím domů?“ líčí sprinterka.

„Dokonce mě napadlo, že pokud bych rodičům nic neřekla a vrátila se, jestli by mě ještě vůbec viděli. Kam bych asi jela z minského letiště?“ dodává. Rozhodla se vsadit na náhodu a do překladače v telefonu napsala „potřebuji pomoc“. Vzkaz ukázala místnímu policistovi. Policie atletku odvezla i s věcmi na stanici.

Polská ambasáda v Tokiu
Zdroj: Kantaro Komiya/ČTK/AP

O příběhu Cimanouské se dozvěděl celý svět a ochranu jí nabídlo několik států včetně Česka. Sportovkyně se rozhodla zamířit do Polska, které jí nabídlo humanitární vízum. „I rodiče ten nápad podpořili a také můj muž byl na cestě. V té chvíli byl na Ukrajině a do Polska to měl nejblíž,“ vypráví.

Minsk přitom tlačil na návrat atletky i nadále: „Mámě volali z administrace prezidenta a říkali jí, aby mi vyřídila, že se musím do Běloruska vrátit, že všechno bude v pořádku, nic se se mnou nestane a přijme mě prezident,“ vybavuje si Cimanouská.

Měla jsem plány, teď už plánování nemá smysl

Lukašenko trvá na tom, že sportovkyně je obětí provokace, a tvrdí, že Bělorusko do Japonska žádné agenty svých tajných služeb neposlalo. „Samozřejmě tomu vůbec nevěřím,“ říká Cimanouská.

Její rozhodnutí inspirovalo i další sportovce: například jezdkyně Volha Safronavová požádala o humanitární vízum v Polsku, atleti Jana Maximovová a Andrej Kravčenko se i s malou dcerkou uchýlili do Německa. Lukašenko svaluje všechnu vinu na „zlý Západ“, který se prý vměšuje do věcí jeho země.

Co bude dál, Cimanouská netuší. „Neplánovala jsem útěk do Polska. Stalo se to během jediného dne. Zcela nečekaně. Měla jsem své životní plány. Měla jsem plány v Bělorusku, až se vrátím z Tokia, ale vše se změnilo. Takže pro mě v tuto chvíli plánovat život už podle mě nemá smysl,“ řekla ČT.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Zpomalte.“ Papež zveřejnil encykliku o AI

Papež Lev XIV. ve svém prvním významném dokumentu vyzval vlády, aby zpomalily vývoj systémů umělé inteligence, a varoval, že tyto systémy šíří dezinformace, upřednostňují konflikty a hrozí, že svět zavedou na cestu nekonečné války.
před 25 mminutami

SNS žádá odvolání jí navrženého ministra Taraby

Nejmenší slovenská vládní strana SNS žádá odvolat ministra životního prostředí Tomáše Tarabu, kterého do této funkce navrhla po parlamentních volbách z roku 2023. Předseda SNS Andrej Danko v pondělí po schůzce s premiérem Robertem Ficem (Smer) řekl, že návrh je definitivní. Fico jednání s Dankem zatím nekomentoval.
před 33 mminutami

Na Filipínách po zřícení rozestavěného domu zemřeli čtyři lidé

Čtyři lidé zemřeli a dalších sedmnáct se pohřešuje ve filipínském městě Angeles poté, co se tam v neděli zřítila rozestavěná devítipatrová budova. Informuje o tom agentura Reuters s odvoláním na záchranáře. Podle úřadů jsou mezi mrtvými a zasypanými hlavně stavební dělníci. Záchranáři z trosek vyprostili blíže neurčený počet lehce zraněných lidí, další se z nich dokázali dostat sami.
před 2 hhodinami

Kdo ovládne data, vyhraje válku, říká k dronům šéf štábu letectva NATO

Hrozby v oblasti vzdušných sil se vyvíjí rychleji než dosud a nejzávažnější je otázka dronů, řekl v rozhovoru pro Českou televizi náčelník štábu Spojeneckého leteckého velitelství NATO Frank Gräfe, který působí na letecké základně Ramstein v Německu. Podle něj je k vybudování efektivní obrany vůči dronům klíčové zpracování dat a správné využití komplexních i levně dostupných prostředků. V rozhovoru mluvil také o obraně vzdušného prostoru v Pobaltí a dotkl se i pracovních vztahů s Američany.
před 2 hhodinami

Volby na Kypru vyhrála pravice před komunisty. Posílili nacionalisté i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru zvítězila pravice před komunisty, oslabili centristé podporující prezidenta a posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influencer, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů a volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
01:04Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
04:13Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 20 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami
Načítání...