USA se loučí s Jimmym Carterem

Započaly pohřební obřady na počest exprezidenta USA Jimmyho Cartera, který zemřel minulou neděli. Rakev dopravila speciální kolona nejprve do jeho rodného města Plains v Georgii, následně do Atlanty. Tam v budově jeho prezidentské knihovny bude moct široká veřejnost uctít jeho památku.

Pohřební ceremonie, které v sobotu začaly v Carterově rodném státě Georgii, potrvají šest dní, uvedla agentura AP.

Kolona s Carterovou rakví zahalenou ve vlajce vyjela z lékařského střediska ve městě Americus v Georgii. Rakev do vozu nesli někdejší členové Tajné služby Spojených států (USSS), kteří prezidenta v Bílém domě chránili. USSS je ve Spojených státech ochrankou prezidenta i dalších vysokých ústavních činitelů.

Ve smuteční koloně byly mimo jiné exprezidentovy čtyři děti, vnoučata i pravnoučata. Procesí zamířilo přes Carterovo rodné městečko Plains do Atlanty. Do hlavního města Georgie přijel průvod odpoledne místního času (pozdě večer SEČ) a jeho trasu lemovaly stovky lidí.

Cesta kolem míst spojených s Carterem

V Plains smuteční kolona projela mimo jiné kolem domu, kde vyrůstala Carterova manželka Rosalynn. Ta zemřela předloni v listopadu ve věku 96 let. Cesta vedla rovněž kolem starého vlakového depa, které si Carter v roce 1976 vybral za ústředí své prezidentské kampaně, kolem čerpací stanice, kterou kdysi provozoval Carterův mladší bratr Billy, nebo kolem kostela, kde měli Carterovi svatbu.

Nahrávám video

Vůz s rakví a smutečním doprovodem se krátce zastavil v Archery nedaleko Plains před bývalou rodinnou farmou Carterových, kde někdejší prezident vyrůstal. Projel rovněž kolem hřbitova, kde spočívají Carterovi rodiče James Earl a Lillian. Farma je nyní součástí Carterova památníku. Služba památníku na znamení úcty 39krát zazvonila na starý farmářský zvon. Zvolený počet zvonění symbolicky odkazoval na to, že Carter byl v pořadí 39. prezidentem USA.

V Atlantě zůstane rakev do úterního rána, kdy se vydá do Washingtonu. Obyvatelé budou mít v Atlantě do pondělí možnost se rakvi s bývalým prezidentem poklonit. Samotný pohřeb se státními poctami bude ve čtvrtek ve washingtonské Národní katedrále. Rodina se následně s Carterem rozloučí soukromým obřadem v Plains.

Demokrat Carter vykonával prezidentskou funkci mezi lety 1977 a 1981. V roce 1982 se svou ženou Rosalynn založil Carterovo centrum (The Carter Center), kde pracoval další čtyři desítky let. Náplní centra bylo „nastolit mír, bojovat proti nemocem a budovat naději“. V roce 2002 Carter obdržel Nobelovu cenu za mír. Po odchodu z Bílého domu žil déle než kterýkoli jiný americký prezident.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
před 1 hhodinou

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů, kteří volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
před 4 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 11 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 14 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 20 hhodinami
Načítání...