USA mají snížit počet svých diplomatů v Minsku na pět, Bělorusko tak reaguje na americké sankce

Běloruská diplomacie požaduje, aby Spojené státy od 1. září snížily počet svých zaměstnanců na velvyslanectví v Minsku na pět lidí. Oznámila to agentura RIA Novosti s odvoláním na mluvčího běloruského ministerstva zahraničí. Bělorusko také odvolalo dříve udělený souhlas s tím, aby se Julie Fischerová stala novou americkou velvyslankyní v Minsku. Jde o reakci na pondělní vyhlášením nových amerických sankcí proti režimu autoritářského vůdce Alexandra Lukašenka.

„Je to naše odpověď americké straně na její nikoliv přátelské a dokonce agresivní počínání,“ řekl mluvčí Anatol Glaz s tím, že o reakci Minsku byl vyrozuměn chargé d'affaires amerického velvyslanectví.

„Vzhledem ke snaze Washingtonu omezit spolupráci ve všech oblastech a ekonomicky udusit naši zemi nevidíme smysl v přítomnosti početného personálu amerického diplomatického zastoupení,“ uvedl. Dodal, že podobně Minsk míní postupovat, pokud USA budou nadále omezovat vzájemnou součinnost.

Washington vyhlásil nové sankce u příležitosti prvního výročí kontroverzních prezidentských voleb v Bělorusku, které podle západních zemí a běloruské opozice provázely rozsáhlé nesrovnalosti.

Při oznamování sankcí Bílý dům připomněl, že Bělorusko v květnu přinutilo civilní letadlo společnosti Ryanair na lince z Atén do Vilniusu přistát v Minsku, aby úřady mohly zatknout opozičního novináře Ramana Prataseviče, který byl na palubě.

Sankce míří na běloruské společnosti i olympijský výbor

Mezi subjekty, které americké ministerstvo financí zařadilo na sankční seznam, je zejména společnost Belaruskali, která v Bělorusku patří k největším státním podnikům a která má významný podíl na světovém trhu s potaší. Sankcím podléhá i běloruský národní olympijský výbor a také 15 soukromých společností, včetně prominentní běloruské banky Absolutbank, které mají vazby na Lukašenkův režim.

Běloruský olympijský výbor je viněn z napomáhání praní špinavých peněz a z obcházení sankcí a vízových zákazů. Mezinárodní olympijský výbor jej také pokáral za to, že nedokázal ochránit běloruské sportovce před politickou diskriminací a represemi.

„Postavit se proti tomuto útlaku je odpovědností každého, komu záleží na lidských právech, svobodných a spravedlivých volbách a na svobodě projevu,“ uvedl americký prezident Joe Biden v prohlášení. „Spojené státy budou nadále hájit lidská práva a svobodu projevu, zatímco Lukašenka budou ve spolupráci se svými spojenci a partnery hnát k odpovědnosti,“ doplnil.

Poslední evropský diktátor

Lukašenko po prezidentských volbách z loňského srpna získal šestý mandát. Podle běloruské opozice a mnoha západních zemí je ale oficiální volební výsledek založen na podvodech.

Přesvědčení mnoha Bělorusů, že jim volby byly ukradeny, vyvolalo masové protesty, což vedlo Lukašenkův režim k zesílení represí vůči demonstrantům, disidentům a nezávislým médiím. Při mnohdy brutálních zákrocích pořádkové síly zadržely desítky tisíc lidí, tisíce z nich byly zbity a stovky osob byly podle ochránců lidských práv zneužity nebo mučeny. Minsk to popírá.

Lukašenko, který Bělorusku vládne tvrdou rukou od roku 1994, je označován za „posledního evropského diktátora“. Běloruská olympijská běžkyně Kryscina Cimanouská, která kritizovala své trenéry, minulý týden v obavách z represí uprchla z tokijské olympiády do Polska.

Bidenova administrativa vyzvala Lukašenkův režim, aby umožnil nezávislé mezinárodní vyšetřování odklonu letadla Ryanair z plánované trasy a aby propustil všechny politické vězně. Chce také, aby Minsk zahájil dialog s demokratickou opozicí a představiteli občanské společnosti, který povede ke svobodným a spravedlivým volbám za dohledu pozorovatelů Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE).

Ekonomické sankce proti Minsku zpřísnila také Británie. Terčem těchto sankcí je obchod s běloruskými státními podniky, vládní finance a letecká doprava, včetně zákazu, aby britské firmy poskytovaly technickou pomoc Lukašenkově flotile luxusních letadel.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volby na Kypru vyhrála pravice před komunisty. Posílili nacionalisté i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru zvítězila pravice před komunisty, oslabili centristé podporující prezidenta a posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influencer, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů a volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
01:04Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
04:13Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 16 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 18 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánovčera v 09:25

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
včera v 08:25
Načítání...