USA mají snížit počet svých diplomatů v Minsku na pět, Bělorusko tak reaguje na americké sankce

Běloruská diplomacie požaduje, aby Spojené státy od 1. září snížily počet svých zaměstnanců na velvyslanectví v Minsku na pět lidí. Oznámila to agentura RIA Novosti s odvoláním na mluvčího běloruského ministerstva zahraničí. Bělorusko také odvolalo dříve udělený souhlas s tím, aby se Julie Fischerová stala novou americkou velvyslankyní v Minsku. Jde o reakci na pondělní vyhlášením nových amerických sankcí proti režimu autoritářského vůdce Alexandra Lukašenka.

„Je to naše odpověď americké straně na její nikoliv přátelské a dokonce agresivní počínání,“ řekl mluvčí Anatol Glaz s tím, že o reakci Minsku byl vyrozuměn chargé d'affaires amerického velvyslanectví.

„Vzhledem ke snaze Washingtonu omezit spolupráci ve všech oblastech a ekonomicky udusit naši zemi nevidíme smysl v přítomnosti početného personálu amerického diplomatického zastoupení,“ uvedl. Dodal, že podobně Minsk míní postupovat, pokud USA budou nadále omezovat vzájemnou součinnost.

Washington vyhlásil nové sankce u příležitosti prvního výročí kontroverzních prezidentských voleb v Bělorusku, které podle západních zemí a běloruské opozice provázely rozsáhlé nesrovnalosti.

Při oznamování sankcí Bílý dům připomněl, že Bělorusko v květnu přinutilo civilní letadlo společnosti Ryanair na lince z Atén do Vilniusu přistát v Minsku, aby úřady mohly zatknout opozičního novináře Ramana Prataseviče, který byl na palubě.

Sankce míří na běloruské společnosti i olympijský výbor

Mezi subjekty, které americké ministerstvo financí zařadilo na sankční seznam, je zejména společnost Belaruskali, která v Bělorusku patří k největším státním podnikům a která má významný podíl na světovém trhu s potaší. Sankcím podléhá i běloruský národní olympijský výbor a také 15 soukromých společností, včetně prominentní běloruské banky Absolutbank, které mají vazby na Lukašenkův režim.

Běloruský olympijský výbor je viněn z napomáhání praní špinavých peněz a z obcházení sankcí a vízových zákazů. Mezinárodní olympijský výbor jej také pokáral za to, že nedokázal ochránit běloruské sportovce před politickou diskriminací a represemi.

„Postavit se proti tomuto útlaku je odpovědností každého, komu záleží na lidských právech, svobodných a spravedlivých volbách a na svobodě projevu,“ uvedl americký prezident Joe Biden v prohlášení. „Spojené státy budou nadále hájit lidská práva a svobodu projevu, zatímco Lukašenka budou ve spolupráci se svými spojenci a partnery hnát k odpovědnosti,“ doplnil.

Poslední evropský diktátor

Lukašenko po prezidentských volbách z loňského srpna získal šestý mandát. Podle běloruské opozice a mnoha západních zemí je ale oficiální volební výsledek založen na podvodech.

Přesvědčení mnoha Bělorusů, že jim volby byly ukradeny, vyvolalo masové protesty, což vedlo Lukašenkův režim k zesílení represí vůči demonstrantům, disidentům a nezávislým médiím. Při mnohdy brutálních zákrocích pořádkové síly zadržely desítky tisíc lidí, tisíce z nich byly zbity a stovky osob byly podle ochránců lidských práv zneužity nebo mučeny. Minsk to popírá.

Lukašenko, který Bělorusku vládne tvrdou rukou od roku 1994, je označován za „posledního evropského diktátora“. Běloruská olympijská běžkyně Kryscina Cimanouská, která kritizovala své trenéry, minulý týden v obavách z represí uprchla z tokijské olympiády do Polska.

Bidenova administrativa vyzvala Lukašenkův režim, aby umožnil nezávislé mezinárodní vyšetřování odklonu letadla Ryanair z plánované trasy a aby propustil všechny politické vězně. Chce také, aby Minsk zahájil dialog s demokratickou opozicí a představiteli občanské společnosti, který povede ke svobodným a spravedlivým volbám za dohledu pozorovatelů Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE).

Ekonomické sankce proti Minsku zpřísnila také Británie. Terčem těchto sankcí je obchod s běloruskými státními podniky, vládní finance a letecká doprava, včetně zákazu, aby britské firmy poskytovaly technickou pomoc Lukašenkově flotile luxusních letadel.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Žádní králové,“ znělo opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, konala další vlna demonstrací proti politice amerického prezidenta Donalda Trumpa. Sobotních shromáždění se zúčastnilo nejméně osm milionů lidí. Podle organizujícího hnutí No Kings jde o rekordní účast, napsala v neděli agentura AFP. Dvě předchozí vlny protestů měly dvanáct milionů účastníků.
včeraAktualizovánopřed 17 mminutami

WP: Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu

Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu, nejednalo by se však o plnohodnotnou invazi, nýbrž o nájezdy speciálních jednotek a pěchoty. Zatím ale není jasné, jestli americký prezident Donald Trump schválí všechny, některé, nebo žádné z plánů ministerstva obrany, napsal v sobotu deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké představitele. Pentagon se k tomu dosud nevyjádřil.
03:54Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 3 hhodinami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 4 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 8 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 10 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 10 hhodinami
Načítání...