Uprchlíky z Ukrajiny budou moci dobrovolně přebírat i další státy EU

Nahrávám video

Země, které se pro uprchlíky z Ukrajiny stávají novým domovem, začínají být na hraně svých vlastních kapacit. I proto se ministři vnitra členských států Evropské unie shodli, že uprchlíky budou přebírat také další. A to na zcela dobrovolném základu. Unie také poskytne Česku vakcíny pro ukrajinské uprchlíky.

Brusel tomu opatření nechce říkat nové přerozdělovací kvóty, protože nebudou povinné, uvedl zpravodaj ČT v hlavním městě Evropské unie Lukáš Dolanský. „Nově tomu říká: solidární mechanismus,“ dodal. 

Země by měly každý týden hlásit, jaké mají kapacity, aby to bylo jasné i pro nově příchozí. Zatímco Česko už dnes hostí na tři sta tisíc lidí, tedy tři procenta vlastní populace, a je na hraně možností, do mnohonásobně větší Francie například dorazilo pouze na třicet tisíc lidí.

Kromě přerozdělování řeší Unie i další pomoc nejzasaženějším státům, a to i zdravotnickou. Česku například poskytne desítky tisíc necovidových vakcín na očkování ukrajinských dětí, připomenul zpravodaj z Bruselu. „Potřebujeme očkovací látky, které nejsou běžné v Evropě, například proti tuberkulóze, a tady máme slib zhruba 30 tisíc dávek,“ řekl ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09). 

Ministři vnitra podpořili akční plán

Ministři vnitra podpořili v pondělí akční plán komise, který má zajistit lepší koordinaci péče o uprchlíky. Podle českého ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) je klíčové, aby co nejdříve začal na evropské úrovni fungovat systém registrací a výměny informací o uprchlících a bylo jasné, které státy pro ně mají volné kapacity.

Do Evropské unie více než měsíc po zahájení ruského útoku prchlo přes 3,8 milionu Ukrajinců, z nichž více než dva miliony překročily hranici do Polska. Mezi další velmi vytížené země patří vedle jiných zemí regionu také Česko.

Součástí plánu schváleného ministry je také vytvoření indexu porovnávajícího volné kapacity jednotlivých zemí. Strategie počítá také s větší spoluprací bezpečnostních orgánů a zapojením Europolu, aby situaci uprchlíků nemohly zneužívat gangy obchodující s lidmi. EU by také chtěla pomoci přetíženému Moldavsku, mimo jiné vysláním pracovníků své pohraniční agentury Frontex.

Nejzasaženější země mají mít přístup k penězům EU

Komise minulý týden navrhla, že nejzasaženější členské státy, mezi něž patří i Česko, budou moci využít až desítku miliard eur z fondu REACT EU původně určeného na oživení evropských regionů po pandemii covidu-19.

„Nikdo v rámci EU momentálně nepochybuje, že nějaká míra finanční solidarity bude nutná pro ty nejpostiženější země,“ řekl ministr Rakušan. Česká vláda podle něj v současnosti dává dohromady seznam peněz vynaložených v souvislosti s uprchlickou vlnou a jednání o evropské finanční pomoci bude záležitostí příštích týdnů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Zpomalte.“ Papež zveřejnil encykliku o AI

Papež Lev XIV. ve svém prvním významném dokumentu vyzval vlády, aby zpomalily vývoj systémů umělé inteligence, a varoval, že tyto systémy šíří dezinformace, upřednostňují konflikty a hrozí, že svět zavedou na cestu nekonečné války.
před 24 mminutami

SNS žádá odvolání jí navrženého ministra Taraby

Nejmenší slovenská vládní strana SNS žádá odvolat ministra životního prostředí Tomáše Tarabu, kterého do této funkce navrhla po parlamentních volbách z roku 2023. Předseda SNS Andrej Danko v pondělí po schůzce s premiérem Robertem Ficem (Smer) řekl, že návrh je definitivní. Fico jednání s Dankem zatím nekomentoval.
před 33 mminutami

Na Filipínách po zřícení rozestavěného domu zemřeli čtyři lidé

Čtyři lidé zemřeli a dalších sedmnáct se pohřešuje ve filipínském městě Angeles poté, co se tam v neděli zřítila rozestavěná devítipatrová budova. Informuje o tom agentura Reuters s odvoláním na záchranáře. Podle úřadů jsou mezi mrtvými a zasypanými hlavně stavební dělníci. Záchranáři z trosek vyprostili blíže neurčený počet lehce zraněných lidí, další se z nich dokázali dostat sami.
před 2 hhodinami

Kdo ovládne data, vyhraje válku, říká k dronům šéf štábu letectva NATO

Hrozby v oblasti vzdušných sil se vyvíjí rychleji než dosud a nejzávažnější je otázka dronů, řekl v rozhovoru pro Českou televizi náčelník štábu Spojeneckého leteckého velitelství NATO Frank Gräfe, který působí na letecké základně Ramstein v Německu. Podle něj je k vybudování efektivní obrany vůči dronům klíčové zpracování dat a správné využití komplexních i levně dostupných prostředků. V rozhovoru mluvil také o obraně vzdušného prostoru v Pobaltí a dotkl se i pracovních vztahů s Američany.
před 2 hhodinami

Volby na Kypru vyhrála pravice před komunisty. Posílili nacionalisté i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru zvítězila pravice před komunisty, oslabili centristé podporující prezidenta a posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influencer, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů a volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
01:04Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
04:13Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 20 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami
Načítání...