Ukrajinští senioři trpí, představují až polovinu civilních obětí poblíž fronty

Invaze, kterou Kreml zahájil před více než třemi lety, ukrajinské seniory tvrdě zasáhla. Čtvrtině obyvatel Ukrajiny je přes 60 let, zároveň však senioři loni představovali téměř polovinu civilních obětí v blízkosti fronty, vyplývá z dat OSN. Starší lidé často opouštějí frontová území jako poslední. Říkají, že nemají peníze ani sílu na přesun, popřípadě se nechtějí loučit se svým domovem.

Podobně jako tisíce dalších seniorů na Ukrajině byla Zinajda Hyrenková v posledních letech v domově důchodců. Její penzi ale narušila ruská invaze. Její paměť do určité míry už zahalila pomyslná mlha, ale chvíli, kdy Rusko zaútočilo na její vesnici na severovýchodě země, až ji to srazilo na zem, si vybavuje jasně, píše agentura AFP.

„Bylo to tak hlasité. Všichni padli na zem. Ležela jsem. Pak jsem otevřela oči a pomyslela si: ještě jsem naživu,“ vzpomíná Hyrenková.

Seniorka žila ve vesnici Zaoskillja v Charkovské oblasti na severovýchodě země až do loňského května. Rusko ale postupovalo směrem na nedaleké město Kupjansk a bombardovalo obce v okolí. Nyní Hyrenková žije v ubytovně proměněné na domov pro seniory s názvem Velyka rodyna (Velká rodina) v Charkově. Svůj věk si přesně nepamatuje. „Jsem ročník 1939. Spočítejte si to,“ nechala se slyšet seniorka, která celý život pracovala v železničním průmyslu. „Železnici jsem měla moc ráda už od dětství,“ řekla a oči se jí zalily slzami.

Potřeby starších lidí jsou obrovské, upozorňuje zakladatelka zmíněného domova Olha Klejtmanová. Jen v Charkově podle jejích odhadů potřebuje pomoc 32 tisíc seniorů, kteří uprchli ze svých domovů. V Charkovské oblasti je přitom jen osm státem spravovaných domovů pro seniory, což podle Klejtmanové nestačí. Jejímu zařízení, které mělo na konci března 60 obyvatel a je závislé pouze na soukromých dárcích, podle ní úřady finanční podporu neposkytují.

„Zaslouží si důstojné stáří“

„Celý život pracovali a zaslouží si důstojné stáří,“ říká o seniorech šestapadesátiletá žena a dodává: „Je to o naší důstojnosti.“ Klejtmanová je architektka, která nyní plánuje domov pro seniory rozšířit. Vzhledem k tomu, že většina z klientů pochází z venkovských oblastí, chce pořídit velkou zeleninovou zahradu a také zvířata, která by připomínala vesnické „vůně a zvuky“.

Jedním z obyvatel v zařízení spravovaném Klejtmanovou je také padesátiletý Serhij Jukovskyj, kterému amputovali obě nohy po pracovním úrazu a který žil na vsi s mladším bratrem. Toho zabila mina, když sbíral dříví u vesnice Kočubejivka v Charkovské oblasti. „Ani nevím, kde je pohřbený,“ přiznal Jukovskyj, který žil rok sám, než ho převezli do Charkova. Budoucnost je bezútěšná, připustil, ale vzápětí dodal: „Ukrajina bude mít všechno a (ruský Vladimir) Putin je debil.“

V jiném pokoji mezitím ležel čtyřiaosmdesátiletý Jurij Mjahkyj ze Saltivky – tedy z předměstí Charkova, které bylo těžce bombardované na začátku invaze, kdy se Rusové pokoušeli město dobýt. „Je Ukrajina rozdělená?“ ptal se zmaten – podobně jako mnozí další – zvraty v konfliktu.

Hyrenková od loňského září sdílí pokoj s jednasedmdesátiletou Olhou Zolotarevovou, která se 28 let starala o lidi s poruchami učení ve městě Lypci. Po začátku ruské invaze byli evakuovaní, ale Zolotarevová zůstala. Loni v květnu, kdy Moskva zahájila novou ofenzivu na Charkovskou oblast, byla doma, když přišel úder. Střepina „z nevím čeho“ jí zlomila pravou nohu, ukázala žena svou jizvu po zranění. Doufá přitom v mír a v to, že bude jednou zase normálně chodit.

Navzdory tomu všemu je optimistka. „Štěstí, jak já ho vnímám, znamená nemít hlad, nebýt bez oblečení a nebýt bez bot. A to já nejsem,“ prohlásila.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů a volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
01:04Aktualizovánopřed 28 mminutami

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
04:13Aktualizovánopřed 31 mminutami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 14 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 16 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 23 hhodinami
Načítání...