Válka v Izraeli se dotkla i Ukrajiny. Ve městě Umaň se kvůli bojům na Blízkém východě zmenšila židovská komunita, řada tamních mužů totiž odcestovala a narukovala v Izraeli. Město tak zasáhly hned dva válečné konflikty. V Umani natáčel zpravodaj ČT Jan Řápek.
Některé ulice v ukrajinské Umani připomínají spíš Blízký východ. Židé jsou součástí města už od sedmnáctého století. Před dvanácti lety sem přišel i Chajm Kazin, jehož rodiče pocházeli z Oděsy. Ze svého obchodu posílal materiál, především oblečení, ukrajinským vojákům. Teď mu starosti dělají i boje v rodné zemi.
„Je to stejný nepřítel pro Izrael, pro Ukrajinu a pro celou Evropu. A dnes tomu rozumíme. Diktátoři antidemokratické země bojují proti demokracii,“ míní představitel chasidské židovské komunity v Umani Kazin.
Před začátkem války proti teroristům z hnutí Hamás v Umani žilo asi tisíc Židů. Řada z nich se v říjnu vrátila do Izraele, ve městě tak teď zůstává na 350 z nich. Většina mužů zamířila do armády. „Jak jsme se dozvěděli, že tam začala válka, kluci si ihned začali balit kufry a okamžitě odjeli. Odešli do Moldavska a z něj odletěli do Izraele,“ vypráví Kazin.
Modlitba spíš než zabíjení
Pro chasidské Židy je Umaň jedním z nejposvátnějších míst. Každý rok sem na oslavy nového roku míří víc než třicet tisíc lidí. V tamní modlitebně se totiž nachází hrob zakladatele dynastie braclavských chasidů – rabína Nachmana.
„Věříme, že když se budeme modlit tady, tak je to účinnější než brát do rukou zbraně a zabíjet se,“ má jasno obyvatel Umaně Jehuda Klonimus Tuljeman. V Umani žije se svým synem pět a půl roku. Většinu času tráví přemýšlením o Bohu, o návratu zpět do vlasti neuvažují. Stejně jako další, kteří sem přijeli třeba až z Kanady. „Rabi Nachman slíbil dát naději lidem se zlomeným srdcem i těm, kteří žádnou nemají. Jeho učení dává zvláštní povzbuzení,“ přidává se Jehuda Weinman.
Zatímco západní Evropa řeší boj proti antisemitismu, na Ukrajině se členové židovské komunity s nenávistí nesetkali. Jen se kvůli oběma válkám snížil počet návštěvníků.
