Ukrajinci zastavili postup Rusů na Slovjansk. Pomáhají jim další dodávky západních zbraní

Pokračují boje na východě Ukrajiny. Ruským invazním silám se stále nedaří zlomit odpor v Mariupolu, obráncům ale docházejí síly. Ostřelování v noci čelily například Charkov či Mykolajiv. The Guardian s odvoláním na nejmenovaného evropského činitele píše, že Moskva najala pro východní ofenzivu deset až dvacet tisíc žoldáků ze Sýrie či Libye. Obránci obdrželi náhradní díly pro vojenské stíhací letouny a další vojenská pomoc z USA se chystá. Moskva zas ve středu úspěšně otestovala novou mezikontinentální raketu.

  • 0:00

    Novější zprávy z rusko-ukrajinské války najdete zde.

  • 22:29

    Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na čtvrteční poradě v Záporoží nařídil vojákům rychle budovat opevnění na všech hlavních úsecích fronty, uvedl server Ukrajinska pravda s odvoláním na vyjádření samého prezidenta ve večerním videoprojevu.

    "Na všech základních směrech, kde je nutné posílit (ukrajinské pozice), je třeba urychlit výstavbu (opevnění)," uvedl Zelenskyj. Jde podle hlavy státu především o úseky fronty u Avdijivky a Marjinky, Kupjanska a Lymanu, jakož i o výstavbu opevnění v Sumské, Černihivské, Kyjevské, Rivnenské, Volyňské a také na jihu Chersonské oblasti.

  • 21:20

    Pro americkou vládu by mohlo být po Novém roce velmi složité pokračovat v podpoře Ukrajiny, neuvolní-li Kongres na tento účel dodatečné finance. Na brífinku to řekl mluvčí Bílého domu John Kirby, který vyzval zákonodárce k urychlenému rozhodnutí. Žádost o další miliardy dolarů blokuje Republikánská strana, která chce vyčlenění peněz spojit se zpřísněním imigračních zákonů.

    "Přistávací dráha se krátí," prohlásil Kirby. "Myslíme si, že máme čas zhruba do konce roku, než začne být velmi obtížné dál Ukrajinu podporovat. A konec roku přijde brzy," upozornil na tiskové konferenci mluvčí pro otázky národní bezpečnosti.

Podle úterní ranní zprávy britské rozvědky Rusové pokračují s navyšováním vojenské přítomnosti u východních hranic Ukrajiny, zatímco boje na Donbase nabírají na síle s tím, jak se invazní vojska snaží prolomit ukrajinské obranné linie.

Zpravodajci se domnívají, že stále existuje riziko přesných útoků na cíle napříč Ukrajinou. Okupanti se podle Londýna snaží narušit přesuny ukrajinských jednotek, zbraní i vybavení na východ země.

Ve zprávě z pozdních úterních hodin rozvědka informovala, že se ukrajinským silám podařilo odrazit několik ruských pokusů o postup na východě země. Invazní síly se nadále potýkají s již známými problémy, jako jsou logistické a technické potíže, ale i vysoká morálka ukrajinských bojovníků. Rusům se dle zpravodajců nedaří ani zlomit odpor v Mariupolu.

Ukrajinští vojáci zastavili také postup ruských sil z města Izjum mezi Charkovem a Donbasem směrem na nedaleký Slovjansk. Ve městě zůstalo asi 10 až 15 tisíc civilistů a panují obavy, že se řítí do humanitární katastrofy.  

Na Donbase má prý Rusko až 20 tisíc žoldáků

Nadále pokračuje ostřelování a bombardování na frontě na Donbase. Exploze se v noci dále rozléhaly také Charkovem, kde si podle agentury Reuters rakety v úterý vyžádaly nejméně čtyři mrtvé, či Mykolajivem. Vedení města vyzvalo obyvatele, aby vyhledali nejbližší úkryt, případně alespoň zůstali dále od oken.

Ukrajinské letectvo tvrdí, že v úterý se podařilo sestřelit devět ruských vzdušných cílů, mimo jiné letadlo, helikoptéru, raketu a pět dronů. Od začátku invaze podle Kyjeva přišlo Rusko už o téměř 21 tisíc vojáků, 815 tanků a tisíce jiných vozidel či 321 letadel a vrtulníků. Moskva naopak ohlásila zničení nejméně 496 dronů a 2388 tanků. Tvrzení ani jedné z válčících stran nelze nezávisle ověřit.

Podle britského Guardianu Rusko pro ofenzivu na východě Ukrajiny najalo až dvacet tisíc žoldáků ze Sýrie, Libye a dalších zemí. Rekrutovali je údajně žoldnéři z ruské Wagnerovy skupiny. Guardian cituje nejmenovaného evropského činitele, podle nějž se jedná o pěchotu. „Nemají žádné těžké vybavení nebo vozidla,“ prohlásil činitel.

„Na území naší země a v příhraničních oblastech Ruska se soustředí prakticky celá bojeschopná část armády okupantů. Poslali proti Ukrajině skoro všechny a všechno, co se dá použít v boji,“ nechal se v nočním projevu slyšet ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

Podle politického geografa Libora Jelena z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy ruské jednotky postupují snadno v otevřené krajině, ale opět narazí na problémy ve chvíli, kdy se budou pokoušet o dobytí větších měst.

„Ukrajinská armáda si toho je vědoma, přizpůsobí tomu strategii, určitě se nebude pouštět do otevřených bojů v krajině, budou využívat znalost prostředí, útočit v menších skupinách zezadu v rámci partyzánské války, využívat drony,“ předpokládá analytik. Je podle něj otázkou, zda má Rusko ještě zdroje na další a další vlny útoků.

Nahrávám video

Ukrajinské tajné služby varovaly, že Moskva chystá na jihu Ukrajiny „referenda“ o připojení k Rusku. Přípravy se podle Ukrajinců uskutečnily v Chersonské nebo Mykolajivské oblasti. V Záporožské oblasti už jsou zaznamenané i případy hlasování. Ruská média šíří video, na kterém si obyvatelé obce Rozovka údajně odhlasovali připojení k neuznané Doněcké republice. Jiní obyvatelé této vesnice namítají, že většinu lidí na videu vůbec nepoznávají. 

Černobyl už opět komunikuje

Odstavená jaderná elektrárna v Černobylu obnovila přímou telefonickou linku s ukrajinským jaderným regulátorem, oznámila Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE).

Dříve Kyjev Mezinárodní agenturu pro atomovou energii informoval, že ztratil s černobylskou elektrárnou přímý kontakt. Zprávu o opětovném uvedení linky do chodu přivítal v úterý šéf MAAE Rafael Grossi. „Očividně to nebyla udržitelná situace a je to velmi dobrá zpráva, že regulátor může nyní elektrárnu kontaktovat, kdykoli potřebuje,“ citovala ho agentura AP.

Grossi má podle svého dřívějšího oznámení vést delegaci odborníků MAAE, která vyrazí do elektrárny na kontrolu. Cesta se má uskutečnit, jakmile to bude možné.

USA chystají další pomoc

Pentagon se v úterý nechal bez bližších podrobností slyšet, že Ukrajina ze zahraničí obdržela další stíhačky. Mluvčí amerického ministerstva obrany John Kirby ale informaci později opravil s tím, že obdržela pouze náhradní díly pro letouny. 

Dle agentury Reuters nicméně americký prezident Joe Biden v nejbližších dnech oznámí další vojenskou pomoc Ukrajině ve výši 800 milionů dolarů (16 miliard korun).

Biden kromě toho přislíbil další dodávky dělostřeleckých systémů. Vyslání těchto zbraní oznámili také britský premiér Boris Johnson a kanadský předseda vlády Justin Trudeau. O pomoci Ukrajině jednali jmenovaní lídři společně s dalšími západními spojenci Kyjeva v úterý prostřednictvím konferenčního hovoru.

Více než stovku bezpilotních letounů Switchblade se Ukrajině zavázal darovat jejich výrobce, americká zbrojařská firma AeroVironment.

Norská vláda ve středu oznámila, že Ukrajině poslala protiletadlové komplety francouzské výroby Mistral se zhruba stovkou raket. „Konflikt na Ukrajině může být dlouhodobý a země je závislá na mezinárodní podpoře, aby odolala ruské agresi,“ řekl k tomu norský ministr obrany Bjorn Arild Gram.

Rusko úspěšně vyzkoušelo novou mezikontinentální raketu

Rusko úspěšně vyzkoušelo novou mezikontinentální raketu Sarmat, oznámilo ministerstvo obrany. Prezident Vladimir Putin vzápětí prohlásil, že tato jedinečná zbraň přiměje k zamyšlení všechny, kteří se pokoušejí ohrožovat Rusko. Sarmat patří k nové generaci ruských strategických zbraní, jejichž vývoj Putin ohlásil v předvečer prezidentských voleb v roce 2018.

„Blahopřeji k úspěšnému vypuštění mezikontinentální balistické rakety Sarmat. Je to velká a významná událost v rozvoji perspektivních zbraňových systémů ruské armády,“ řekl Putin podle agentury TASS. Podle prezidenta se zbraň vyznačuje nejvyššími technickými parametry a je schopna překonat všechny prostředky moderní protiraketové obrany.

Do výzbroje by raketa mohla být podle dřívějších vyjádření ruských představitelů zařazena v letošním roce. Ministerstvo obrany uvedlo, že se tak stane po završení nynějších zkoušek. Jeden raketový pluk se již připravuje na přezbrojení.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů, kteří volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
před 24 mminutami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 8 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 10 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 17 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 22 hhodinami
Načítání...