Vítěz prezidentské volby v USA Donald Trump v minulosti kritizoval rozsah americké pomoci Ukrajině bránící se Rusku. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj tak sice ve středu gratuloval Trumpovi, ale list Financial Times podotkl, že i když se ukrajinští činitelé snažili tvářit statečně, skrývá se za tím obava, zda budou USA nadále Kyjev podporovat. Pokud se zvolený šéf Bílého domu bude držet svých předchozích vyjádření, bude zřejmě i Evropa muset vynaložit mnohem více na svoji obranu a bezpečnost.
USA poskytují Ukrajině největší díl západní vojenské pomoci, která napadené zemi umožňuje se už třetím rokem bránit plnohodnotné ruské invazi. Trump však v minulosti rozsah a podobu americké pomoci kritizoval a sliboval rychlé ukončení války. Nespecifikoval však, jak toho chce dosáhnout.
V průběhu své kampaně republikánský kandidát na prezidenta i jeho viceprezident JD Vance silně zpochybňovali závazek USA vůči Kyjevu. Trump navíc několikrát naznačil, že by USA mohly tlačit na Ukrajinu, aby uzavřela s Ruskem příměří, které by mohlo vést k územním ústupkům.
V zářijové prezidentské debatě s viceprezidentkou Kamalou Harrisovou se Trump odmítl zavázat, že jeho cílem je, aby Ukrajina ve válce s Ruskem zvítězila. Později téhož měsíce naznačil, že napadená země by měla Moskvě „trochu ustoupit“, a na předvolební akci řekl, že „jakákoli dohoda, i ta nejhorší, by byla lepší než to, co je teď“. „Kdyby uzavřeli špatnou dohodu, bylo by to mnohem lepší. Trochu by ustoupili a všichni by žili,“ prohlásil Trump.
Trump se chlubí dobrými vztahy se Zelenským i Putinem
Když se Trump setkal s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským v New Yorku, zdůraznil, že se bude snažit dosáhnout dohody „spravedlivé pro obě strany“. „Máme velmi dobré vztahy (se Zelenským) a já mám, jak víte, také velmi dobré vztahy s prezidentem (Vladimirem) Putinem. A myslím, že pokud zvítězíme, vyřešíme to velmi rychle,“ poznamenal tehdy Trump.
Zelenskyj ve středu americkému exprezidentovi jako jeden z prvních státníků poblahopřál k „působivému vítězství“. Hlava státu na sociální síti X napsala, že Trumpovo odhodlání přistupovat ke globálním problémům v duchu hesla „mír prostřednictvím síly“ by mohl přiblížit „spravedlivý mír“ na Ukrajině. Kyjev podle Zelenského spoléhá na to, že silná podpora obou politických táborů v USA bude pokračovat.
Obavy i naděje na změnu
Zpravodajka ČT na Ukrajině Darja Stomatová podotkla, že vzhledem k tomu, že Ukrajina na frontě ustupuje, se začala projevovat skepse a pocit, že si země bude muset poradit sama bez ohledu na výsledek voleb ve Spojených státech.
„Na Ukrajině se objevují už i hlasy těch, kteří volají po příměří. Právě podle nich Donald Trump a jeho možná ráznější zahraniční politika může přispět k tomu, že se válka na Ukrajině začne řešit mnohem aktivněji než při vládě Joea Bidena,“ sdělila zpravodajka. Podotkla ale, že je velmi těžké předpovídat, jak se situace vyvine a nakolik USA zůstanou pro Kyjev stabilním partnerem.
Například podle Natalije, která uprchla z jihoukrajinského města Mariupol, jehož se v květnu 2022 po těžkých bojích a obléhání zmocnila ruská armáda, je vítězství Trumpa znepokojující, řekla agentuře AFP. „Něco se změní, už nebude taková podpora jako dříve,“ dodala.
V Charkově, který leží nedaleko ruských hranic a čelí neustálému ruskému bombardování, však někteří obyvatelé uvedli, že předchozí Trumpova prohlášení znamenají jen málo. „Je nejednoznačnou postavou. Dnes říká, že je přítelem (ruského vládce Vladimira) Putina, a zítra řekne, že je připraven pomoci Ukrajině ukončit tuto válku,“ míní studentka Julija Bojková. „Pro Ukrajinu bude záležet na tom, jak bude komunikovat s Putinem,“ uvedl jiný obyvatel města.
Ukrajinská poslankyně Oleksandra Ustinovová míní, že klíčový bude Trumpův výběr lidí na nejvyšší posty. „V tuto chvíli je velmi pravděpodobné, že ministrem obrany bude Mike Pompeo a ten je velkým přítelem Ukrajiny. Samozřejmě, každý má obavy, když dojde k nějaké změně. Na druhou stranu je to očekávaný výsledek a spolupracovali jsme s oběma stranami,“ řekla.
List Financial Times s odkazem na jednoho z bývalých ministrů napsal, že ukrajinští činitelé se ve středu snažili tvářit statečně, ale za tímto závojem se skrývá velká obava z toho, zda budou USA pod vedením Trumpa nadále Ukrajinu podporovat.
Jeden z ukrajinských vojenských činitelů ovšem uvedl, že mnoho lidí v ukrajinské armádě má obavy, že USA přestanou Ukrajině pomáhat a země ztratí další území. Obraný poradce dále řekl, že je pesimističtější než političtí představitelé vyjadřující Trumpovi podporu. „Ale někteří lidé si myslí, že jeho nestandardní přístup je vlastně jediný schopný přinést nějaký výsledek,“ uvedl.
Podpora USA je pro Ukrajinu velmi klíčová, Spojené státy jsou de facto tahounem té podpory, zdůraznila zpravodajka. „V Trumpově kampani jsme však slyšeli i takové věci, jako že Spojené státy přispívají příliš mnoho do NATO a do obrany Ukrajiny a podobným způsobem by měly přispívat i evropské státy,“ sdělila. Je to tak i určité znamení pro Evropu, že by měla více investovat do Ukrajiny i své bezpečnosti.
Trump totiž evropské členy NATO opakovaně kritizoval za to, že neinvestují dostatečně do svých obranných kapacit a místo toho se spoléhají na USA.
Zpravodaj ČT Petr Obrovský ale upozornil na to, že od Trumpova minulého období v prezidentském úřadě se výrazně zvýšil počet zemí, které plní závazek vydávat dvě procenta HDP ze svých rozpočtů na obranu. „Všem v Evropě je jasné, že v tomto úsilí nemůže polevit a že bude naopak muset ještě přidat, aby dokázala amerického prezidenta přesvědčit,“ dodal Obrovský.
Evropská bezpečnost
To, že evropské státy musí po vítězství Donalda Trumpa v amerických volbách brát svou bezpečnostní politiku vážněji, zdůraznil například polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski. „Evropa musí naléhavě převzít větší odpovědnost za svou bezpečnost,“ řekl šéf polské diplomacie a dodal, že Varšava se k této situaci postaví čelem. Vyzval i další evropské země, aby zvýšily výdaje na obranu.
Dodal, že evropské země musí přehodnotit svou bezpečnostní politiku, přičemž Polsko by se mělo postavit do čela těchto změn. Polsko je jedinou zemí NATO, která na své vojenské schopnosti vynakládá více než čtyři procenta svého HDP, čímž se řadí na první místo v Alianci z hlediska podílu HDP.
S jeho postojem souhlasí i řada analytiků. „Nemůžeme doufat, že naši bezpečnost zařídí někdo v Bílém domě,“ prohlásil ve vysílání ČT24 analytik AMO Petr Boháček. Vítezství Trumpa možná bude pro Evropu v otázce obrany „šokovou terapií“, míní.
„Evropa se buď dá dohromady a bude schopná se o svoji bezpečnost postarat sama, nebo se rozpadne, také možná kvůli tomu, že Donald Trump je velice blízkým přítelem Viktora Orbána a dalších proruských politiků v Evropě,“ zhodnotil možné dopady Trumpova vítězství v amerických volbách Boháček.
