Ukrajina podala stížnost na Slovensko, Polsko a Maďarsko kvůli embargu na dovoz obilí

Kyjev podal u Světové obchodní organizace (WTO) stížnost proti Slovensku, Polsku a Maďarsku kvůli jejich rozhodnutí pokračovat v embargu na dovoz ukrajinského obilí. S odvoláním na pondělní prohlášení ukrajinského ministerstva pro ekonomiku a obchod o tom informovala agentura Reuters. Embargo trojici středoevropských zemí, ale i Rumunsku a Bulharsku povolila zavést letos v květnu Evropská komise, zákaz ale skončil v pátek. Jednostranná embarga na schůzi v Bruselu kritizovala i většina unijních ministrů zemědělství. Český ministr Marek Výborný (KDU-ČSL) uvedl, že se přístup trojice zemí může změnit, pokud dostanou od Kyjeva jasné záruky.

Bratislava, Budapešť a Varšava se rozhodly v embargu pokračovat i přesto, že Evropská komise, která původně s časově omezeným zákazem dovozu ukrajinských plodin do některých členských zemí EU souhlasila, v pátek rozhodla o ukončení embarga. „Zákaz importu ukrajinského obilí prodloužíme. (…) Uděláme to, protože je to v zájmu polských farmářů,“ řekl polský premiér Mateusz Morawiecki.

Země zavedly zákaz dovozu obilí ve snaze ochránit své vlastní zemědělce, kteří by podle nich jinak museli konkurovat levným zemědělským plodinám dováženým z Ukrajiny.

„Je důležité ukázat, že toto jednání (Polska, Slovenska a Maďarska, pozn. red.) je z právního hlediska nesprávné. A proto zítra začneme s právními kroky,“ řekl v neděli deníku Politico náměstek ukrajinského ministra pro ekonomiku a obchod Taras Kačka. Dodal, že Kyjev se také chystá zavést odvetná opatření ohledně dovozu ovoce a zeleniny z Polska.

Maďarská vláda nově do embarga zahrnula pětadvacet ukrajinských produktů včetně masných výrobků. Na polském seznamu se zase objevil zákaz importu ukrajinské mouky a krmiva, což se podle Ukrajinců může podepsat na exportu.

Už dříve označil Kyjev rozhodnutí pokračovat v embargu za protiprávní. Mluvčí ukrajinského ministerstva zahraničí Oleh Nikolenko minulý týden ve čtvrtek uvedl, že embargo porušuje podmínky asociační dohody mezi Ukrajinou a Evropskou unií. Navíc podle něj popírá princip jednotného trhu EU.

Nikolenko kromě toho prohlásil, že ukrajinský dovoz středoevropské zemědělce ve skutečnosti neohrožuje a že embargo nahrává Rusku, které pokračuje v invazi na Ukrajinu a je taktéž významným vývozcem obilí.

Nahrávám video
Horizont ČT24: Stupňující se boj o ukrajinské obilí
Zdroj: ČT24

Zavedení embarga je populistický krok, tvrdí Kyjev

Kyjev kromě toho obvinil polskou vládu v souvislosti s jejím rozhodnutím pokračovat v embargu z populismu. „Polský zákaz farmářům nepomůže, neovlivní ceny, protože ceny jsou určovány globálně. To, co dělají, dělají kvůli veřejnému mínění,“ uvedl Kačka.

Polsko se nachází uprostřed kampaně před parlamentními volbami, které se budou konat 15. října. Zemědělci patří mezi časté voliče vládnoucí strany Právo a spravedlnost (PiS) preméra Morawieckého. Varšava svůj záměr pokračovat v zákazu ukrajinského obilí oznámila minulý týden jako první.

Ukončení unijního zákazu ale rozhořčilo nejen polské farmáře. Demonstrace uspořádali zemědělci třeba v Bulharsku, kde vláda embargo neprodloužila. 

Nahrávám video
Zpravodaj Obrovský o jednání ministrů zemědělství EU
Zdroj: ČT24

„Polsko, Slovensko a Maďarsko argumentují především ochranou domácích zemědělců. Říkají, že musejí omezit import ukrajinských zemědělských plodin a dalších produktů, protože pokud by to neudělali, tak dojde k zahlcení jejich trhů levnou ukrajinskou produkcí, což stlačí v těchto státech ceny dolů,“ popsal bruselský zpravodaj ČT Petr Obrovský.

Rumunsko, které embargo zatím neprodloužilo, očekává licenční nabídku Ukrajinců, kterou by export do těchto zemí sami kontrolovali. V jiném případě bude vláda připravena prodloužit omezení na prodej zakázaného ukrajinského obilí na dobu třiceti dní. „Do Rumunska nebude dovezen ani jeden gram zakázaného druhu obilí. Kdyby se tak stalo, máme připravené nařízení. Nemůžu teď ale zanevřít na normální diskusi,“ řekl rumunský ministr Marcel Ciolacu.

Už na minulých jednáních Rady ministrů zemědělství kritizovaly ostatní státy výhrůžky ze strany Varšavy nebo Budapešti, že dojde k zavedení jednostranných opatření, pokračoval Obrovský. „Je to v rozporu se společnou obchodní politikou v EU,“ uvedl. Všech 27 unijních zemí totiž podle legislativy funguje jako jeden vnitřní trh a musí rovněž jako jeden celek vystupovat – i vůči zemím třetího světa.

Výborný: Slovensko, Maďarsko a Polsko potřebují záruky

Když Slovensko, Polsko a Maďarsko získají jasné záruky od Ukrajiny, jejich přístup ohledně zákazu dovozu ukrajinského obilí se může změnit, řekl Marek Výborný na úvod jednání ministrů zemědělství v Bruselu. EK vyzval, aby do současných jednání aktivně vstoupila, například i přímo v Kyjevě.

„Nemůžeme si jen říkat stanoviska, je potřeba se bavit o tom, co s tím udělat. A součástí musí být i garance ze strany prezidenta Volodymyra Zelenského, že budou dodržována pravidla, která přislíbili,“ řekl Výborný.

Ministr se domnívá, že přístup Bratislavy, Varšavy a Budapeště „může být do jisté míry upraven na základě skutečně jasné deklarace z ukrajinské strany, že bude fungovat monitoring a kontrola a že budou fungovat licenční smlouvy, které budou kontrolované nejen na ukrajinském území, ale i na území těchto tří zemí.“ Doufá proto ve změnu slovenského, polského a maďarského postoje.

„Nakonec zcela upřímně, on (tento postoj, pozn. red.) je možná dán rovněž i některými vnitropolitickými souvislostmi, což já vidím a respektuji,“ doplnil k nadcházejícím volbám Výborný.

Podle něj by měl být v pondělí zveřejněn ukrajinský akční plán. Z něj by měly vyplynout jasné záruky, že ukrajinské obilí „nepůjde úplně na volno a nebude zůstávat všude možně po Evropě“. „Musíme mít garanci, že se dostane do přístavů a do zemí třetího světa,“ uzavřel Výborný s tím, že o tématu bude se svými kolegy hovořit i příští týden ve Znojmě, kde se uskuteční summit ministrů zemědělství zemí V4.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Na severu Německa se znovu snaží zachránit uvázlou velrybu

Ochránci přírody na severu Německa se znovu pokoušejí pomoci velrybě, která uvázla na mělčině v zátoce u města Wismar. Během noci se keporkak dokázal na chvíli sám uvolnit, pak ale uvázl znovu. Osud tohoto mořského živočicha už skoro týden podrobně sledují německá média. V pátek se kytovec asi po pěti dnech dokázal rozpohybovat v moři o několik desítek kilometrů západně u města Timmendorfer Strand.
před 43 mminutami

WP: Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu

Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu, nejednalo by se však o plnohodnotnou invazi, nýbrž o nájezdy speciálních jednotek a pěchoty. Zatím ale není jasné, jestli americký prezident Donald Trump schválí všechny, některé, nebo žádné z plánů ministerstva obrany, napsal v sobotu deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké představitele. Předseda íránského parlamentu Mohammad Bágher Ghálíbáf v reakci uvedl, že Teherán je na pozemní útok USA připraven.
03:54Aktualizovánopřed 57 mminutami

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
01:12Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ruské úřady tvrdí, že ukrajinské drony znovu zasáhly významný přístav Usť-Luga

Gubernátor ruské Leningradské oblasti Alexandr Drozděnko tvrdí, že ukrajinské drony zasáhly významný přístav Usť-Luga. Jen z několik kilometrů vzdáleného estonského města Narva byl vidět stoupající dým po požárech v areálu. Je to už několikátý útok Kyjeva na Usť-Lugu za poslední dny. Rusko také pokračovalo v úderech na Ukrajinu. Při ruském dronovém útoku na Mykolajivskou oblast bylo zraněno deset lidí, oznámil šéf regionální vojenské správy Vitalij Kim.
09:45Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoEuroposlanci chtějí zakázat AI aplikace na „svlékání“ bez souhlasu

Europoslanci prosazují zákaz takzvaných svlékacích aplikací, které pomocí umělé inteligence vytvářejí falešné erotické snímky skutečných lidí. Reagují i na nedávný skandál kolem chatbotu Grok. V Česku je zneužití identity k výrobě pornografie a jejímu šíření od ledna trestným činem.
před 5 hhodinami

„Žádní králové,“ znělo opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, konala další vlna demonstrací proti politice amerického prezidenta Donalda Trumpa. Sobotních shromáždění se zúčastnilo nejméně osm milionů lidí. Podle organizujícího hnutí No Kings jde o rekordní účast, napsala v neděli agentura AFP. Dvě předchozí vlny protestů měly dvanáct milionů účastníků.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 11 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami
Načítání...