Ukrajina navrhla Rusku schůzku Zelenského s Putinem do konce srpna

Ukrajina na středečním jednání v Istanbulu navrhla ruské delegaci uspořádat schůzku lídrů obou bojujících zemí Volodymyra Zelenského a Vladimira Putina do konce srpna, uvedl podle agentury Reuters vedoucí ukrajinské delegace Rustem Umerov. Prohlásil také, že Ukrajina je připravena k okamžitému příměří. Šéf ruských vyjednavačů Vladimir Medinskij řekl, že Moskva navrhla Kyjevu, aby zvážil návrh na vyhlášení několika krátkých příměří. Podle něj se také strany dohodly, že si vymění nejméně 1200 zajatců.

Ruská strana podle ruských agentur označila za hlavní výsledek přímých rozhovorů další dohodu o výměně válečných zajatců, jakož i civilistů. Třetí kolo jednání ve středu večer podle médií netrvalo ani hodinu. Medinskij uvedl, že se obě strany dohodly na výměně nejméně dvanácti set zajatců z každé strany.

Medinskij podle agentury Reuters řekl, že potenciální setkání Putina se Zelenským by nemělo být prostředkem pro diskuzi mezi nimi a mělo by se soustředit výhradně na „podepisovaní dokumentů“. Před setkáním je podle něj zásadní nejdříve vypracovat podmínky dohody. Medinskij podle státní agentury TASS také konstatoval, že nynější ruská a ukrajinská stanoviska ohledně ukončení plnohodnotné války, kterou začalo Rusko napadením Ukrajiny v únoru 2022, jsou značně vzdálená.

Medinskij a jeho delegace podle Reuters zároveň Ukrajině navrhli zřídit tři pracovní skupiny, které by pracovaly on-line. Tvrdí, že Rusko již Ukrajině vrátilo „některé“ děti. Podle Reuters ruský vyjednavač také sdělil, že země se dohodly na pokračování v jednání.

Ukrajina uvádí, že Moskva bez souhlasu rodičů nebo jiných zákonných zástupců do Ruska nebo na Ruskem okupované území odvezla tisíce ukrajinských dětí. Podle Kyjeva to splňuje definici OSN o genocidě. Mezinárodní trestní soud předloni v souvislosti s tímto postupem ruských úřadů vydal zatykač na Putina a na zmocněnkyni Kremlu pro práva dětí Mariju Lvovovou-Bělovovou.

Ukrajina navrhla připojit k jednání o míru také Turecko a USA

Hostitel středeční schůzky, turecký ministr zahraničí Hakan Fidan, označil ve svém úvodním vystoupení za konečný cíl diskusí dojednání příměří, které by otevřelo cestu k míru. Turecko je podle něj ochotno jako prostředník napomoci, „aby krveprolévání skončilo co nejdříve“.

Podle ruských agentur spolu nejprve jednali šéfové ruské a ukrajinské delegace Medinskij a Umerov mezi čtyřma očima, zatímco podle ukrajinských médií se začátku rozhovorů zúčastnil i šéf turecké diplomacie Fidan. Asi s hodinovým zpožděním pak začala vlastní jednání za účasti celých delegací.

Prezident Zelenskyj na síti X sdělil, že v rámci všech fází nedávných istanbulských dohod se podařilo přivést zpět více než tisíc lidí. „Pro tisíc rodin to znamená radost z opětovného setkání s jejich blízkými. Jsem vděčný všem, kteří se na tomto úsilí podíleli,“ poděkoval a dodal, že vojáci, kteří se vrací, bránili Ukrajinu na různých frontách. Mnozí z nich byli podle Zelenského v zajetí přes tři roky, přičemž avizoval, že každý z nich dostane potřebnou podporu a lékařskou pomoc.

Zajatce si obě strany vyměnily i ve středu, oznámili Zelenskyj a Medinskij, podle kterého si obě strany vyměnily po 250 válečných vězních.

Nahrávám video
Zpravodajka Darja Stomatová k jednání ruské a ukrajinské delegace v Istanbulu
Zdroj: ČT24

Podle zpravodajky ČT na Ukrajině Darji Stomatové ukrajinská delegace Rusům navrhla, že by se mohla uskutečnit jednání čtyř stran – a tedy, že by byli účastníky jednání nejen prezident Zelenskyj a vládce Kremlu Putin, ale také turecký prezident Recep Tayyip Erdogan a prezident USA Donald Trump.

„Zatím tedy netušíme, jak k návrhu ruská strana přistoupí. Také Ukrajinci zmiňují, a konkrétně tedy Rustem Umerov, který je v čele delegace, že navrhli, že by mohlo dojít k okamžitému příměří, zastavení palby,“ řekla Stomatová s tím, že ani v tomto ohledu není ruská reakce známá.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 1 hhodinou

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 2 hhodinami

„Žádní králové,“ zní opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, koná další vlna demonstrací proti prezidentu Donaldu Trumpovi a jeho autoritářským tendencím. V padesáti amerických státech a několika městech mimo USA je ohlášeno více než 3200 akcí, uvedla agentura Reuters. Dvě předchozí vlny protestů No Kings měly miliony účastníků.
před 3 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 5 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 7 hhodinami

Velryba na severu Německa znovu uvázla na mělčině

Velryba, která na několik dnů uvázla na mělčině v Baltském moři na severu Německa, než se osvobodila, se dostala do stejné situace v nedalekém zálivu. S odvoláním na organizaci na ochranu přírody Greenpeace to v sobotu napsala agentura DPA.
před 10 hhodinami
Načítání...