Ukrajina a Rusko dokončily velkou výměnu zajatců

Ukrajinská prezidentská kancelář v neděli potvrdila, že Rusko si s Ukrajinou vzájemně vyměnily po 303 válečných zajatcích. S odkazem na ruské ministerstvo obrany o tom informovala taky agentura RIA Novosti. Jde o poslední skupinu z výměny ve formátu tisíc za tisíc domluvené v polovině května v Turecku.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na sociálních sítích uvedl, že mezi 303 obránci, kteří se v neděli vrátili domů, jsou vojáci, příslušníci ukrajinské Národní gardy nebo pohraničníci.

Podle listu Ukrajinska pravda je mezi zajatci také sedm desítek obránců Mariupolu. Ruské síly ho získaly po několika měsících tvrdých bojů na konci května 2022.

Výměna se odehrála jen několik hodin poté, co Rusko v noci vyslalo na Kyjev a několik ukrajinských oblastí 69 balistických střel a 298 bezpilotních letounů. Kvůli nim přišlo o život nejméně dvanáct lidí včetně tří dětí, na čtyři desítky dalších byly zraněny.

Nahrávám video

Zpravodajka ČT Darja Stomatová v této souvislosti uvedla, že je možné, že Moskva usiluje o vyvinutí co největšího tlaku na Ukrajinu. Ruský ministr Sergej Lavrov totiž prohlásil, že jeho země ukončuje sepisování memoranda o ukončení války, aby ho Ukrajině vnutila v Ruskem navržené podobě. Výměna zajatců je pak jediným hmatatelným výsledkem jednání z Istanbulu, dodává korespondentka.

Výměnu zajatců mezi Ruskem a Ukrajinou nevidí Jan Šír z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy jako zásadní moment, ale zároveň ji nechce snižovat, protože díky výměně bylo z ruského zajetí osvobozeno tisíc ukrajinských občanů.

Nahrávám video

Problematické podle analytika je, že Rusko často nerozlišuje mezi válečnými zajatci a jinými kategoriemi vězněných osob, a kvůli faktu, že stále okupuje významnou část území Ukrajiny, je pro Kreml snadné využívat místní jako potenciální „živý fond rukojmí“ k vyjednávání ohledně dalších výměn. Jde proto podle Šíra v této oblasti o „nerovný boj“.

Nedělní návrat zajatců vyplývá z dohody, na které se Ukrajina s Ruskem domluvila 16. května v Istanbulu. Delegace obou států, které se tam setkaly poprvé po třech letech, dojednaly výměnu tisíc za tisíc zajatých. V pátek si země vzájemně předaly 390 lidí, z nichž bylo 270 vojáků a 120 civilistů, a v sobotu 307 příslušníků ozbrojených sil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volby na Kypru vyhrála pravice před komunisty. Posílili nacionalisté i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru zvítězila pravice před komunisty, oslabili centristé podporující prezidenta a posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influencer, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů a volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
01:04Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
04:13Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 16 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 18 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánovčera v 09:25

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
včera v 08:25
Načítání...