Ukončit financování Svobodné Evropy je od USA krátkozraké, soudí Jourová

Nahrávám video

Rozhodnutí vlády USA ukončit financování stanice Rádio Svobodná Evropa/Rádia Svoboda (RFE/RL) považuje bývalá místopředsedkyně Evropské komise a současná prorektorka Univerzity Karlovy Věra Jourová za krátkozrakou politiku. V Interview ČT24 uvedla, že nastala doba, aby si Evropa ujasnila své možnosti směrem k této stanici. Podobně by měl starý kontinent hrát větší roli ve své obraně a bezpečnosti, je přesvědčena.

Jourová uznala, že financování Rádia Svobodná Evropa/Rádia Svoboda je „drahý špás“, který ročně vyjde Američany na 140 milionů dolarů (zhruba 3,2 miliardy korun). Přesto ukončit financování této stanice považuje za krátkozrakou politiku. V této souvislosti zmínila, že tak „Amerika vyklízí svoje pole a rezignuje na úžasnou roli garanta objektivních a ověřovaných informací, které by měly jít do zemí, kde je cenzura“.

Vzpomněla, že ve svém dětství tuto stanici sama poslouchala a svobodné informace měly velký význam v době komunistického Československa.

Čas pro Evropu

Připustila, že už se dlouhé roky diskutuje o tom, proč by měli tuto stanici dál financovat právě Američané. Evropa by tak měla zvážit své kapacity a peníze směrem k tomuto projektu, soudí bývalá místopředsedkyně Evropské komise.

„Řekla bych, že nastala doba, že bychom se my jako Evropani, kteří teď držíme, metaforicky řečeno, prapor demokracie a lidských práv, skutečně měli podívat na to, jestli máme možnosti uplatňovat svůj vliv více a lépe v třetích zemích,“ uvedla Jourová.

Na otázku moderátorky Terezy Řezníčkové, zda jsou USA stále spojenci Evropy, Jourová odpověděla, že by si přála, aby našimi spojenci zůstaly. K možné vzájemné celní válce řekla, že v oblasti obchodu Evropa tahá za „výhodný konec lana". V oblasti zahraniční politiky jí pak podráží nohy to, že sedmadvacítka není absolutně jednotná.

EU podcenila Rusko, říká Jourová

Bývalá politička také souhlasí s kritikou na adresu Evropy, že vydávala na obranu a bezpečnost málo peněz. Navíc Unie nereagovala na ruskou politiku vůči Gruzii či Krymu. To se podle Jourové podcenilo. Vinu přičítá Západoevropanům, kteří myšlení západní Evropy aplikovali na Rusko, místo aby se na to podívali jeho očima. Navíc bylo výhodné odebírat od Ruska plyn. „Byla to krátkozraká politika, nyní je čas to napravit.“

V této souvislosti připomněla nedávný plán své bývalé nadřízené a nynější předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové na přezbrojení Evropy.

Součástí plánu nazvaného REARM Europe je mimo jiné návrh na rozvolnění rozpočtových pravidel EU s cílem umožnit členským zemím zvýšit investice do obrany bez postihu za nadměrný schodek rozpočtu a také nové společné půjčky ve výši 150 miliard eur (3,8 bilionu korun) jištěné společným rozpočtem EU, které mají být poskytovány vládám členských států evropského bloku.

Peníze mají jít na budování celoevropských vojenských kapacit v oblastech, jako jsou protivzdušná a protiraketová obrana, dělostřelecké systémy, střely a munice, drony a obranné systémy proti dronům a na další potřeby od kybernetiky po vojenskou mobilitu, shrnula šéfka Komise.

Směrem k domácí politikům Jourová řekla, že by ráda měla jasné informace, co v oblasti obrany a bezpečnosti plánuje vláda. „A co plánuje vítěz voleb,“ dodala. Myslí si, že tyto informace by českou společnost uklidnily. „Situace si vyžaduje informovanost občanů a odvážné i realistické plány státníků v Evropě,“ zdůraznila Jourová.

Dále uvedla, že „dobře informovaný občan je nejlepší nástroj proti dezinformacím“ a že pokud zodpovědní lidé nevyužijí informační prostor, tak ho využití ti, kteří chtějí zmanipulovat veřejné mínění k tomu, aby občané řekli svým politikům „zastavte to, neinvestujte do obrany, nic se nestane, buďte v klidu“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 7 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 9 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 16 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 21 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
23. 5. 2026
Načítání...