Úkolem nové vlády je zajistit stabilitu v zemi, zaznělo v debatě o Německu

Nahrávám video
90′ ČT24: T. Kafka, J. Nürnberger a M. Kunštát o nové německé vládě
Zdroj: ČT24

Německo je už jen krok od nástupu nové vlády. Na vytvoření koaličního kabinetu se dohodly konzervativní unie CDU/CSU a sociální demokracie. Šéf křesťanských demokratů Friedrich Merz by se tak už brzy měl stát kancléřem největší evropské země. Šance na akceschopnou vládu jsou veliké a jsme optimisté, shodli se hosté pořadu Devadesátka ČT24.

Merz řekl, že Německo bude mít silnou funkční akceschopnou vládu. „Bezpochyby ta šance je veliká. Když si vzpomeneme, jak vypadala poslední fáze předchozí trojkoalice, respektive pak už jen dvojkoalice, tam už si vlastně německá veřejnost musela trochu zvykat na to, že je možné žít i bez vlády, což tato agonie v nejbližší době skončí,“ míní bývalý velvyslanec v Německu a ředitel Odboru států střední Evropy ministerstva zahraničí Tomáš Kafka.

Je přesvědčený, že koaliční smlouva je nastavená motivačně. „Jsou tam určité parametry, ale zároveň je tam poměrně dost otevřených míst, kde se počítá s tím, že v rámci politického boje, diskuse a v rámci expertních skupin se vlastně bude pokračovat v nějakém novém trendu, který není moc spektakulární, ale působí dost stabilně,“ uvedl Kafka.

Podle něj to vypadá, že koalice sází na vlastní životnost, a nikoliv na autoritativní sílu slov. „Což je rozdíl s předchozí vládou, která když nastupovala, tak to byly ohňostroje, často i neologismů. Říkali si, že je to koalice, která chce dosáhnout nějakého většího pokroku,“ připomněl bývalý velvyslanec. Koalice hovoří spíše o zodpovědnosti, ta střízlivost mě spíš naplňuje optimismem, dodal.

Bývalý poslanec Sociálnědemokratické strany Německa a spolupředseda Česko-německého diskusního fóra Jörg Nürnberger se domnívá i vzhledem k situaci v Německu, v celé Evropě a ohledně vztahů s USA, že jde o dobrý základ pro spolupráci.

„Hlavním úkolem vlády bude znovu získat a obnovit důvěryhodnost vůči svým občanům. Je tam velká mezera mezi tím, jaká jsou očekávání a jak byla naplněna naši minulou vládou. Jsem optimistický,“ sdělil.

Historik Miroslav Kunštát z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy doplnil, že koaliční smlouva je poměrně rozsáhlá. „Prakticky v každé kapitole vidíme věci, na nichž je shoda, a pak věci – něco, na čem budeme do budoucna pracovat, ale na detailech se musíme dohodnout. A tyto prvky prostupují prakticky celou koaliční smlouvou,“ popsal.

Na otázku, zda jde vidět, že je ve smlouvě hodně kompromisů, odpověděl, že logicky ano. „Tady se vlastně sešli dva partneři, kteří před volbami vystupovali proti sobě. Dokonce velmi ostře proti sobě, ale kteří zároveň věděli, že nejpravděpodobnější varianta bude vládní spolupráce,“ doplnil.

„Z pohledu německé sociální demokracie tam samozřejmě byly ústupky i v sociální oblasti , kde nám na tom vždycky záleží hodně, ale na druhé straně se domnívám, že i spousta věcí z hlediska sociálních demokratů bylo možnost prosadit,“ myslí si Nürnberger.

Zároveň připomněl, že je všude v koaliční smlouvě připomínka, pokud se to dá financovat. „To, si myslím, je taky taková červená nit, že vždycky se musíme dívat do státní pokladny, jestli na takové projekty budou skutečně dostačující peníze v té dané chvíli,“ konstatoval.

„Tam je nakonec i napsané, že je to všechno za podmínek, že na to budou finance, což je, myslím, v zájmu obou stran. Když si znova uvědomíme, jak k té koalici dochází a co tomu předcházelo. Tam bylo nejprve nezbytné schválit peníze na mimořádné výdaje, o kterých koaliční smlouva nehovoří, ale bylo to v podstatě paradoxní. Aby se mohla tato koalice ujmout větších reformních úkonů, tak musela k tomu využít předchozí konstelaci ve Spolkovém sněmu,“ doplnil Kafka.

Politické strany podle něj dávají tomu určitý obrys, ale zároveň se hlásí k zodpovědnosti, že na tom budou v mnoha případech dále pracovat, a některé věci se nechávají schválně třeba na bázi dobrovolnosti. „Třeba branná povinnost – vlastně se našel kompromis, že se může rozšiřovat, ale na bázi dobrovolnosti. U migrace – ano, dojde ke zpřísnění, ale po dohodě se sousedními zeměmi,“ poznamenal Kafka.

Dodal, že je vidět, že koaliční smlouva hodila i pro celoevropskou spolupráci míč do hřiště. „A bude záležet na tom, jestli budeme s německou vládou hrát, nebo proti ní. Ta vláda není zdaleka tak silná jako vláda Angely Merkelové,“ upozornil Kafka.

Kunštát si myslí, že umění hledat kompromis mezi dvěma středovými stranami tady je. „Je tady jakási zkušenost vzájemného vyjednávání, takže v tomto ohledu z hlediska prosazení vyjednávání bych byl optimistou,“ řekl s tím, že samozřejmě můžou nastat komplikace při nepříliš těsné většině poslaneckých hlasů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 8 mminutami

„Žádní králové,“ zní opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, koná další vlna demonstrací proti prezidentu Donaldu Trumpovi a jeho autoritářským tendencím. V padesáti amerických státech a několika městech mimo USA je ohlášeno více než 3200 akcí, uvedla agentura Reuters. Dvě předchozí vlny protestů No Kings měly miliony účastníků.
před 2 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 4 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 6 hhodinami

Velryba na severu Německa znovu uvázla na mělčině

Velryba, která na několik dnů uvázla na mělčině v Baltském moři na severu Německa, než se osvobodila, se dostala do stejné situace v nedalekém zálivu. S odvoláním na organizaci na ochranu přírody Greenpeace to v sobotu napsala agentura DPA.
před 8 hhodinami

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...