U Trumpa se našly utajované dokumenty. Je podezírán z porušení zákona o špionáži

Nahrávám video

Agenti Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI) v pondělí v sídle exprezidenta Donalda Trumpa zajistili dokumenty s různými stupni utajení, uvedlo v pátek americké ministerstvo spravedlnosti. O povolení k prohlídce žádali vyšetřovatelé i kvůli podezření na porušení zákona o špionáži. Příkaz k domovní prohlídce nechal zveřejnit americký federální soud.

Deník The Wall Street Journal (WSJ), který se dostal k oficiálním záznamům o bezprecedentním zásahu mezi prvními, napsal, že vyšetřovatelé si z Trupova floridského bydliště odnesli jedenáct souborů dokumentů podléhajících utajení. Některé ze zabavených dokumentů byly údajně označené jako přísně tajné, což by znamenalo, že byly určené k uchovávání pouze ve speciálních vládních prostorách.

Zprávy navazují na předchozí informace amerického tisku o tom, jaké materiály v Trumpově rezidenci federální vyšetřovatelé hledali. Podle informací listu The Washington Post se agenti FBI na místo vydali i kvůli dokumentům týkajícím se jaderných zbraní.

Americký federální soud nechal v pátek zveřejnit příkaz k domovní prohlídce Trumpovy rezidence, v dokumentu je také soupis zabavených předmětů.

Deníku The New York Times (NYT) zase nejmenovaný informovaný zdroj řekl, že panovaly obavy ohledně výskytu záznamů souvisejících s takzvanými programy se zvláštním přístupem, což je označení, které je zpravidla vyhrazené pro „extrémně citlivé operace“ Spojených států v zahraničí.

Dokumenty označené jako přísně tajné

Nové informace vychází z povolení k domovní prohlídce, které minulý pátek vydal federální soudce, a ze stručného výčtu zabavených věcí, jehož kopii Trumpovi právníci dostali po zásahu. V povolení k prohlídce se podle médií mluví o třech zákonech, jejichž možným porušením FBI zdůvodnil žádost. Kromě zákona proti špionáži z roku 1917 je to norma zakazující manipulaci s dokumenty ve snaze mařit vyšetřování a zákon o nepovoleném odstraňování vládních materiálů, píše NYT.

Seznam zabavených předmětů podle listu WSJ neobsahuje mnoho podrobností k nalezeným dokumentům. Jedna sada je v něm například označena jako „různé“ tajné a přísně tajné dokumenty. Na přísně tajné dokumenty údajně odkazovaly ještě další čtyři body seznamu.

Agenti FBI podle informací WSJ z exprezidentova resortu Mar-a-Lago odnesli asi dvacet krabic s předměty. Americká média už dříve informovala, že pondělní domovní prohlídka, kterou odsouhlasil federální soudce, trvala několik hodin a týkala se také Trumpovy pracovny v areálu u města West Palm Beach.

Zásah znamenal mimořádnou eskalaci mnohaměsíčního vyšetřování, které se zabývá osudem některých oficiálních záznamů po odchodu Trumpa z Bílého domu na začátku roku 2021. Trump si podle všeho na Floridu odnesl i řadu materiálů, na které se vztahuje povinnost předávat je Národnímu archivu. Ten letos do věci zapojil federální ministerstvo spravedlnosti, když nabyl podezření, že na Floridě jsou nadále také materiály podléhající utajení. Úřady se zjevně domnívaly, že takovéto dokumenty v Mar-a-Lago zůstávaly i poté, co jisté jiné dokumenty vyzvedli archiváři a vyšetřovatelé. 

Trumpovi hrozí až pět let za mřížemi

Trump a jeho právníci po pondělní domovní prohlídce odmítali jakékoli pochybení a zásah bez důkazů vykreslovali jako politicky motivovaný. Nově přicházejí s argumentem, že Trump před odchodem z funkce využil své pravomoci a dané dokumenty vyňal z utajeného režimu. „Všechno to bylo odtajněné,“ uvedl exprezident v pátečním prohlášení, aniž by poskytl jakékoli podrobnosti. 

Média podotýkají, že americká hlava státu může utajení vládních dokumentů rušit, ovšem na její pravomoci se vztahují jisté limity a pravidla. Za nepovolené odstranění či přechovávání tajných dokumentů hrozí v USA až pětileté vězení. 

Trump také v pátečním vyjádření na svých webových stránkách obvinil bývalého amerického prezidenta Baracka Obamu z toho, že také přechovával utajnené dokumenty. Na to zareagoval americký Úřad národních archivů a záznamů (NARA). Ten uvedl, že dokumenty Obamovy administrativy převzal a v souladu s požadavky zákona nemá bývalý prezident Obama žádnou kontrolu nad tím, kde a jak je NARA uchovává.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 7 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 10 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 12 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 13 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 19 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...