Tusk je připraven vést Polsko. Zástupci vládní strany přiznali, že míří do opozice

Nahrávám video

Předseda opoziční Občanské koalice (KO) Donald Tusk vyzval prezidenta Andrzeje Dudu, aby rychle jmenoval novou vládu. Tu chce vytvořit s Třetí cestou a Levicí, dohromady ve volbách získaly většinu. Šéf kanceláře prezidenta, který je z dosud vládnoucího Práva a spravedlnosti (PiS), prohlásil, že Duda má na konzultace dost času. Zástupci PiS již oznámili, že nejspíš míří do opozice.

Volby do polského Sejmu vyhrála se ziskem 35,38 procenta hlasů vládnoucí konzervativní strana PiS. Nadpoloviční většinu v dolní komoře a také v Senátu však získaly tři opoziční strany – Tuskova proevropská KO, středová Třetí cesta a Nová levice, které vyjadřují vůli vytvořit novou vládní koalici.

„Obracím se na pana prezidenta s vášnivým apelem. Lidé čekají na první rozhodnutí, která budou následovat po těchto volbách. Velmi bych pana prezidenta požádal, aby učinil energická a rychlá rozhodnutí,“ uvedl Tusk ve videoprohlášení na sociální síti X. „Vítězné demokratické strany jsou v neustálém kontaktu a jsou připraveny kdykoliv převzít vedení země,“ dodal.

V děkovném projevu, který podle polských médií odkládal až na dobu po ohlášení konečných výsledků hlasování, Tusk vyzdvihl také volební účast, která byla s více než 74 procenty nejvyšší od pádu komunistického režimu v roce 1989.

Místopředseda poslaneckého klubu polské vládní strany Právo a Spravedlnost (PiS) Marek Suski prohlásil: „Vždy jsem optimista, i když tentokrát v Polsku vyhrálo zlo. (…) Samozřejmě je před námi ještě nějaká doba, možná někteří na opoziční straně vystřízliví, ale nejpravděpodobněji budeme skutečně demokratickou opozicí,“ řekl. To podle něj znamená, že „budeme klást obtížné otázky, i když nebudeme příliš očekávat, že dostaneme odpovědi“.

Do sněmovny se dostane celkem pět politických uskupení. Po sečtení sta procent okrsků má PiS 35,38 procenta, KO 30,7 procenta, Třetí cesta 14,4 procenta, Nová levice 8,61 procenta a Konfederace 7,16 procenta hlasů. 

Beze spěchu, reagoval šéf Dudova kabinetu

Šéf prezidentova kabinetu Pawel Szrot uvedl, že Duda má na zahájení konzultací o vytvoření nové vlády dost času, protože volební období stávajícího Sejmu skončí 14. listopadu. Szrot podle televize TVN 24 potvrdil, že nového premiéra určí nová parlamentní většina. Dodal ale, že na vytvoření této většiny „si musíme ještě počkat“, protože mezi opozičními stranami začínají propukat „první spory“, a tak nejspíše chvíli potrvá, než se domluví.

„Zvyklost stanoví, že (nového premiéra) určuje parlamentní většina, ale musíme si ještě počkat na tuto většinu. Zda je, anebo není, to se doopravdy ukáže až v jednacím sále Sejmu. Mezitím máme už co do činění s prvními spory mezi opozičními stranami. Levice se hádá s lidovci. Ti neoficiálně navrhují svého kandidáta na premiéra. Počkejme, vše ukazuje, že to chvilku potrvá,“ řekl šéf prezidentova kabinetu.

„Politika je tím úsekem reality, ve kterém se pravidelně stávají dříve nepředvídatelné věci,“ odpověděl na otázku, zda PiS je s to vytvořit vládní koalici a vládnout třetí volební období za sebou.

Duda musí v souladu s ústavou svolat nový Sejm do třiceti dnů od voleb a pověřit některého z politiků sestavením vlády. V Polsku je zvyklostí, nikoliv však pravidlem, že pověření získá zástupce nejsilnějšího politického uskupení. To by mohlo proces sestavování vlády o několik týdnů pozdržet.

„Bude zřejmě pověřen současný premiér Mateusz Morawiecki, pokud se nic na té politické realitě nezmění. On má stále šanci sestavit vládu, ale bude muset přesvědčit některé strany, které jsou součástí toho velkého opozičního bloku,“ podotkl zpravodaj ČT v Polsku Andreas Papadopulos. To se zatím nejeví jako příliš pravděpodobné.

„Musíme mít naději a musíme také vědět, že bez ohledu na to, zda budeme u moci, nebo v opozici, budeme tento politický projekt realizovat různými způsoby a nedovolíme, aby bylo Polsko zrazeno,“ zdůraznil vicepremiér a předseda strany PiS Jaroslaw Kaczyński.

Tusk se raduje

„Nikdy v životě jsem nebyl tak šťastný jako teď z toho druhého místa. Polsko zvítězilo, zvítězila demokracie, zbavili jsme je (PiS) vlády,“ je přesvědčen Tusk.

Podle agentury Reuters je pravděpodobné, že se Tusk vrátí do premiérské funkce, kterou již zastával v letech 2007 až 2014. V letech 2014 až 2019 pak působil jako předseda Evropské rady.

Server Onet.pl po zveřejnění kompletních výsledků uvedl, že PiS bude mít ve 460členném Sejmu 194 poslanců. Občanská koalice pak 157, Třetí cesta 65 a Nová levice 26. Tyto tři opoziční strany, které vyjadřují vůli vytvořit novou vládní koalici, tak dohromady získaly 248 mandátů. Konfederaci, o níž se spekulovalo jako o možném povolebním spojenci PiS, bude v dolní komoře zastupovat osmnáct poslanců.

Opozice posílila i v Senátu

Strany současné opozice výrazně posílily také v Senátu, kam se volí podle většinového systému. Ve 100členné komoře nyní mají 51 křesel, po nedělních volbách získaly podle deníku Gazeta Wyborcza 65 mandátů. Opozice ve volbách do Senátu spojila síly a v každém volebním obvodu postavila jen jednoho kandidáta. Vládnoucí PiS bude mít v horní komoře parlamentu 34 křesel, jedno místo získal bezpartijní kandidát.

Naopak méně než polovina oprávněných voličů (necelých 41 procent) se zúčastnila referenda, jehož konání prosadila vláda PiS. Jeho výsledky tedy nebudou závazné. Lidé odpovídali na otázky týkající se privatizace státního majetku, věku odchodu do důchodu, zachování bariéry na hranici s Běloruskem a přijímání migrantů.

K volebnímu dění v Polsku se už vyjádřila i pozorovatelská mise Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě. Podle ní kampaň i samotné hlasování ovlivnila dominantní pozice PiS. „Vládnoucí strana měla jasnou výhodu díky svému vlivu ve státních firmách a médiích,“ upozornila koordinátorka Pia Kaumaová.

Český prezident Petr Pavel ocenil vysokou účast polských občanů u voleb. „Polsko je pevnou součástí Evropské unie a transatlantického prostoru. Věřím, že se naše tradiční dobré sousedské vztahy budou i nadále úspěšně rozvíjet,“ poznamenal Pavel.

Italský tisk uvedl, že po volbách zřejmě přijde o spojence italská premiérka Giorgia Meloniová, která měla blízko k Morawieckému. Meloniové strana Bratři Itálie a PiS jsou členy uskupení Evropských konzervativců a reformistů (ECR), jehož členem je i česká Občanská demokratická strana. Během prvního roku své vlády navštívila Meloniová Varšavu nejméně dvakrát. S českým premiérem Petrem Fialou (ODS) se setkávali před unijními summity v Bruselu.

Gazeta Wyborzca: K neúspěchu PiS přispěly zákaz potratů, pandemie i spory s EU

Podle komentátorky opozičního listu Gazeta Wyborzca Dominiky Wielowieyské bylo jednou z příčin předpokládané ztráty moci PiS rozhodnutí Ústavního soudu, který na Kaczyńského žádost téměř úplně postavil mimo zákon interrupce. To byl podle ní nepřijatelný tah i pro řadu lidí, kteří obecně pokládají potraty za špatné.

K porážce PiS podle ní přispěl i spor s Evropskou unií, která Varšavě zablokovala peníze. Kaczyński ve spojenectví s ministrem spravedlnosti a generálním prokurátorem Zbigniewem Ziobrem ale odmítal vzít na vědomí, že polská společnost je prounijní.

A třetí příčinou Pyrrhova vítězství strany PiS se podle Wielowieyské nepřímo stala pandemie: „Během čtyř let se počet oprávněných voličů zmenšil o milion a sám PiS neoficiálně přiznával, že pravděpodobně 300 tisíc z nich jsou jeho voliči. V absolutních číslech PiS oproti předchozím volbám v roce 2019 ztratil skoro 400 tisíc voličů,“ napsala.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
před 24 mminutami

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů, kteří volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
před 3 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 11 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 13 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 20 hhodinami
Načítání...