Turecký ministr zahraničí Mevlüt Çavuşoglu jedná druhý den v Bruselu s unijními politiky o narovnání vzájemných vztahů pošramocených v poslední době několika spory, zejména tím o východní Středomoří. Unie kvůli němu chystá nové sankce, Çavuşoglu před jejich přijetím varoval. EU snahu Turecka vítá, Ankara ji však musí doprovodit konkrétními činy, sdělil Çavuşogluovi podle vysoce postaveného unijního činitele předseda Evropské rady Charles Michel.
Turecko se pomocí diplomatické cesty do Bruselu snaží napravit vztah s Evropskou unií, který v posledních letech nebyl nejvřelejší. Çavuşoglu přijel s konkrétními tématy, která se týkají hlavně bezvízového cestování pro Turky, obchodních dohod a možné těžby zemního plynu a ropy ve východním Středomoří.
V druhé polovině roku 2020 tam Ankara zahájila geologický průzkum s tím, že koná ve svých vodách. Aspiraci na ně však nikdo neuznává. Naopak Řecko a Kypr považují část sporného mořského území za své. Šéfové států a vlád EU se v prosinci shodli na rozšíření sankcí přijatých před rokem a unijní diplomacie nyní chystá seznam konkrétních jmen k potrestání.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan, který loni opakovaně volil na adresu Unie ostrá slova, však letos přišel s výrazně vstřícnější rétorikou. Začal hovořit o tom, že jeho země si přeje nový začátek vztahů s EU, do níž by chtěla vstoupit.
Michel chce hmatatelné výsledky
Michel podle zmíněného unijního zdroje změnu přístupu přivítal, podotkl však, že evropský blok „chce vidět hmatatelné výsledky v praxi“. Důkaz o tom, že Turecko svá slova myslí vážně, může podle něj podat obnovené jednání z Řeckem, které začne v Istanbulu v pondělí.
Ke zlepšení vztahů s Řeckem vyzval šéfa turecké diplomacie i generální tajemník NATO Jens Stoltenberg, který napětí mezi oběma členskými zeměmi Aliance loni řešil na řadě ministerských jednání.
Çavuşoglu po jednání na Twitteru uvedl, že obě strany pracují na vytvoření plánu „pozitivní agendy vzájemných vztahů“, která může podle Michela zahrnovat například rozšíření celní unie. „Nemůžeme dosáhnout žádných výsledků, když znějí slova o sankcích,“ vyzval turecký ministr zároveň EU k tomu, aby si rozmyslela připravované postihy.
Slova, nebo činy?
Záležet tedy bude na tom, zda se turecké sliby promění v činy, komentuje situaci i zpravodaj ČT na Blízkém východě Václav Černohorský. „Někteří turečtí analytici mluví o tom, že Turecko se teď svým přístupem může snažit najít nějakého nejmenšího jmenovatele. Nepůjde skutečně o nějaký zásadní průlom, ale jen o snahu vyhnout se sankcím,“ upozornil zpravodaj.
Důvody pro změnu kurzu mohou být dva. Prvním je, že turecká ekonomika loni zažila těžké období, ať už kvůli dopadům pandemie, nebo problémům ve vládě. Nyní se snaží vyhnout dalším hospodářským ranám, které sankce přinesly. Druhý důvod jmenoval Černohorský: „Souvisí to i s nástupem Joea Bidena do Bílého domu a s očekáváním, že nebude tak přívětivý, jako byl Donald Trump.“
Na možné různé motivy změny v turecké rétorice upozorňují i unijní diplomaté. Zatímco někteří to považují za důkaz účinnosti sankcí, podle jiných se Turecko agresivní politikou posledních let izolovalo a nyní potřebuje zlepšit vztahy se sousedy, přičemž EU je jeho hlavním obchodním partnerem.
EU má výhrady ohledně Kypru, posílit chce spolupráci v otázce migrace
EU má kromě podmořského průzkumu výhrady i vůči dalším loňským krokům Turecka, jako například proti otevření pláží v severokyperském městě Varoša, které po turecké invazi na ostrov v roce 1974 musely opustit desetitisíce kyperských Řeků. Podle Unie je tento krok v rozporu s rezolucí OSN. Uklidnění situace na Kypru je další podmínkou Unie pro urovnání vztahů s Tureckem.
Unie by podle Michela chtěla zlepšené vztahy využít mimo jiné k tomu, aby s Tureckem posílila spolupráci na migračních tématech. Ankara od roku 2016 po dohodě s Bruselem lépe hlídá své hranice, a do Evropy tak proudí méně uprchlíků zvláště ze Sýrie. Výměnou za to poskytuje EU peníze na jejich podporu.
