Trumpovy výpady udělaly z kanadských liberálů favority voleb

Kanadští liberálové měli podle průzkumů ztrátu dvaceti procentních bodů za opozičními konzervativci a směřovali k porážce ve volbách, které jsou vypsané na 28. dubna. Útočná rétorika amerického prezidenta Donalda Trumpa vůči Kanadě však během uplynulých měsíců semkla voliče kolem vládních liberálů, kterým se podařilo zvrátit dosavadní trend. Jejich podpora vzrostla i v provincii Québec, která v uplynulých volbách byla doménou strany Québecký blok (QB).

Na začátku roku 2025 se zdálo, že se předseda opoziční Konzervativní strany Kanady (KSK) Pierre Poilievre stane příštím kanadským premiérem. Více než rok měla jeho strana v průzkumech veřejného mínění dvacetibodový náskok před vládní Liberální stranou Kanady (LSK) tehdejšího premiéra Justina Trudeaua a měla nakročeno k drtivému vítězství, napsal server The Wall Street Journal (WSJ).

Jenže v lednu 2025 ve Spojených státech amerických nastoupil do prezidentského úřadu Donald Trump. Obchodní válka, kterou mezi Kanadou a USA rozpoutal, i několikrát opakovaná hrozba anexe severního souseda ovlivnily kanadskou politiku a během necelých tří měsíců konzervativci ztratili pozici favoritů.

Poilievrovou oblíbenou předvolební strategií bylo útočit na nepopulárního liberálního premiér Trudeau. Ten však v březnu odstoupil a uvolnil prostor pro volbu nového předsedy liberálů. Trumpova bojovná rétorika navíc vyvolala vlasteneckou vlnu, která Kanaďany sjednotila kolem současné vlády.

„Politický nováček“ v dresu liberálů

Ze změny politické situace těží nový předseda liberálů Mark Carney, bývalý šéf kanadské a britské centrální banky, který v březnu vystřídal Trudeaua v čele strany a na postu premiéra. Dosud v politice nepůsobil, ale představil se jako stabilní vůdce, míní list The New York Times (NYT).

Během své kariéry bankéře provedl Kanadu finanční krizí v roce 2008 a Velkou Británii brexitem. „S krizemi mám bohaté zkušenosti,“ řekl Carney v polovině dubna. „Situace je obtížná, ale to je důvod, proč jsem tady,“ dodal.

Jeho příznivci poukazují na jeho dosavadní kariéru a odvozují z toho schopnost uzavírat obchody a snadno se pohybovat v nejvyšších kruzích. Jeho kritici poukazují na tytéž atributy jako důkaz toho, že je elitář odtržený od reality. Svůj nedostatek zkušeností v politice Carney rámuje jako výhodu a prezentuje se jako outsider s dlouhou historií veřejné služby.

Zdá se, že voličům se jeho rétorika líbí. Průzkum společnosti Abacus Data z 16. dubna ukázal, že 43 procent respondentů si myslí, že s Trumpem dokáže lépe jednat Carney, zatímco Poilievra si vybralo pouze 36 procent dotázaných.

„Kanadský Trump“ Poilievre

Pětačtyřicetiletý Poilievre získal vedení konzervativců v roce 2022 díky tomu, že se zaměřil na podobná témata jako Trump. Poilievre podpořil řidiče kamionů, kteří v roce 2022 zablokovali Ottawu na protest proti opatřením týkajícím se pandemie koronaviru covid-19. Slíbil snížit daně, zmenšit vládní byrokracii a ukončit politiku liberálů v oblasti změny klimatu.

Poilievre se zaměřuje na ekonomické problémy a posledních deset let, kdy hrubý domácí produkt na obyvatele stagnoval, označuje za „ztracenou liberální dekádu“. Tato rétorika dostala jeho podporu ve volebních průzkumech výše než kteréhokoliv jiného konzervativního lídra za poslední desetiletí.

Kampaň, která v řadě bodů připomíná tu Trumpovu, však Poilievrovi ztěžuje získat podporu u voličů, které potřebuje k zajištění většiny, míní David Coletto, výkonný ředitel společnosti Abacus Data, která dělá průzkumy veřejného mínění.

Proto se Poilievre snaží poukázat i na rozdíly, které jsou mezi ním a Trumpem. „Ve skutečnosti nemáme nic společného,“ prohlásil Poilievre. „On se narodil do velmi bohaté milionářské rodiny a já jsem se narodil do velmi skromných začátků. Je spousta věcí, které prosazuje a se kterými já nesouhlasím,“ dodal.

Podle konzervativních stratégů Poilievrovy předvolební sliby, že v případě svého vítězství radikálně změní směr kanadské politiky, v současnosti nefungují. „S množstvím rozvratu a změn, které do země přicházejí od Trumpa, se volby posunuly,“ míní poradce konzervativců Kory Teneycke. Podle něj voliči hledají pocit bezpečí.

Noví demokraté a Québecký blok

V kanadské politice působí i další strany, ale netvoří se koaliční kabinety, které jsou známé ze střední Evropy. Místo toho jsou poměrně běžné menšinové vlády strany, která získala ve volbách nejvíc křesel. Při schvalování zákonů se pak obvykle spoléhají na neformální podporu jedné z menších stran. Takové vlády však fungují pod téměř neustálou hrozbou, že prohrají hlasování o důvěře nebo že nedokážou prohlasovat schválení rozpočtu.

Například po volbách v roce 2021 Nová demokratická strana (NDS) formálně souhlasila s podporou premiéra Trudeaua výměnou za to, že Liberální strana Kanady přijme některá její politická opatření. Noví demokraté však nikdy nebyli přímo součástí Trudeauovy vlády.

NDS je sociálnědemokratická strana, kterou odborníci kladou na levý střed. Obecně je vnímaná jako více levicová než Liberální strana Kanady. Předseda NDS Jagmeet Singh se v kampani z velké části zaměřil na zdravotní péči. Podpora jeho strany však v průzkumech klesla na nejnižší úroveň od roku 2000.

Québecký blok je strana, která podporuje nezávislost Québecu a na federální úrovni zastupuje zájmy francouzsky mluvících obyvatel provincie. Do voleb postavila kandidáty pouze v této provincii a vede ji Yves-Francois Blanchet. Blok vznikl v roce 1990 a v následujících letech získal v kanadském parlamentu několik desítek křesel. Ve volbách 2011 však QB ztratil podporu na úkor NDS a přišel o status oficiální parlamentní strany.

Tuto situaci zvrátily výsledky federálních voleb v roce 2019, v nichž se strana pod vedením Blancheta vrátila na politické výslunní. Blok získal více než třicet křesel a vytlačil NDS z pozice druhé opoziční strany. Tento status si Québecký blok udržel i v mimořádných federálních volbách v roce 2021, kdy opět získal přes třicet křesel, zatímco NDS jich získala pouze pětadvacet.

Role Québecu v rozhodování o vládě

Ještě před několika měsíci se zdálo, že QB směřuje v Québecu k velkému vítězství, které by výrazně snížilo Carneyho šance na vítězství ve federálních volbách. Získat si voliče v druhé nejlidnatější kanadské provincii Québecu obvykle vyžadovalo ovládat francouzštinu, znát historii regionu a dokázat ocenit jeho kulturu.

Podle médií Carney mluví pouze „chabou francouzštinou“ a jeho snahu o oslovení québeckých voličů poznamenala řada přehmatů, které vyvolaly pochybnosti o jeho základních znalostech provincie. Přesto Carney a jeho Liberální strana nyní v průzkumech v Québecu získávají náskok.

Dokonce i mnozí zarytí příznivci QB o Carneym uvažují a jsou mu schopní odpustit, že nemá zrovna encyklopedické znalosti jejich provincie. „Zdá se mi, že je kompetentní,“ řekl pokrývač v důchodu Yves Lefebvre. „Je mi jedno, že mluví jen anglicky,“ dodal. Lefebvre prohlásil, že obvykle volí QB, ale tentokrát váhá, protože se obává Trumpových cel.

Analytici rádi tvrdí, že v kanadských volbách je rozhodující vítězství v nejlidnatější provincii Ontariu, kde se rozhoduje o 36 procentech křesel v parlamentu. Pro jakoukoli stranu, která si v Ontariu vede špatně, je těžké vyrovnat rozdíl ve zbytku země. Ale Québec s třiadvacetiprocentním podílem křesel rozhoduje, zda strana získá většinu, nebo se bude muset spoléhat na podporu jedné z menších stran.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 6 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 12 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 13 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 18 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...